Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry jsou učitelé na různých stupních škol schopni identifikovat výslovnostní chyby a jaké faktory mohou tuto jejich schopnost ovlivňovat. Časopis Bohemistyka, 2019, č. 2

„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvantitativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta […]

Kategorie: Naše řeč, Skladba

Čímž se logicky dostáváme k zásadnímu odhalení: Rowlingová neumí psát fantasy. Ona tomu žánru nerozumí. Což nic nemění na tom, že celá série o Harrym Potterovi je jinak skvělá věc. Osobně jsem ji celou přečetl několikrát. Jen ji nesmím číst z pozice fanouška fantasy. V takovém nešťastném případě totiž nastupuje můj Vnitřní Čtenář odkojený Tolkienem a biřmovaný Eriksonem a začíná odhalovat nesrovnalosti […]

Kategorie: Host, Rowlingová Joanne

Před osmdesáti lety poprvé knižně vyšla Válka s Mloky (Fr. Borový; 1935-6 vycházela na pokračování v Lidových novinách). Antiutopie dávno již klasická (a bohužel často – i ve školních příručkách – opakovaně przněná psaním malého m nejen v názvu; týž problém potkává absolutno ve starším Čapkově díle téhož žánru). Dodnes připomínaná. Čerstvě Alexandrem Mitrofanovem v […]

Ve snaze podpořit studentskou tvorbu jsme se před časem rozhodli oslovit kolegy češtináře „pilotní“ fejetonistickou soutěží (více ZDE). Práce svých žáků nám zaslalo jen několik škol, nicméně i tak se objevily zajímavé texty. Jako nejlepší učitelé ze zúčastněných škol vyhodnotili fejeton Petry Nedvědové V kůži muže. Autorce, studentce 4. ročníku Vyšší odborné školy mezinárodního obchodu […]

Při vnímání skutečnosti se v rámci poznávacího procesu ukončeného řečovým vyjádřením (Štěpán, 1979) uplatňuje, jak známo, vedle sluchu (vnímání zvuků komunikativních, tj. řeči, zvuků přírodních, např. zvířat aj.) také zrak. Lidské oko je schopno rozlišit několik tisíc barevných odstínů, počet jejich pojmenování je však mnohem nižší a také jejich využití je rozdílné v různých stylových […]

Ukázky z Příručky k morfologii češtiny; volně dostupná starší verze příručky ZDE  Článek Postup při morfologickém rozboru jmenných tvarů (Český jazyk a literatura, 2017/2018, roč. 68) Výběrový komentovaný soupis literatury najdete ZDE

Z archivu: Článek se zabývá mylnou studentskou interpretací básně Václav Hraběte Chvíle: Rád bych choulostivou problematiku interpretační svobody a hranice mezi interpretační volností a zvůlí, mezi interpretací a misinterpretací znovu otevřel. Opravdu upřímně by mne zajímaly reakce jak vysokoškolských učitelů literatury, tak středoškolských češtinářů z praxe na předložený problém: jak by naložili ti i oni s interpretační […]

Z archivu: S laskavým svolením redakce literárního měsíčníku HOST publikujeme text otištěný v č. 8/2015 O nesnadném vztahu Vladimíra Holana a Jana Wericha „Byla jedna čtvrť a v té čtvrti domeček a v domečku bydleli básník a klaun. Básník bydlel v přízemí, se svou hlavou ztěžklou náznaky a předtuchami, a o patro výš kejklil klaun, […]