27.1.2023KONFERENČNÍ REFLEXE TŘÍ VELKÝCH BOHEMISTŮNa rok 2023 připadají výročí odchodu tří významných osobností pražské bohemistiky. Ve spolupráci s Filozofickou fakultou a Pedagogickou fakultou UK připravujeme na 8.–10. listopadu 2023 vzpomínkový večer a vědeckou konferenci Paměť oboru: Šmilauer – Hausenblas – Stich 2023. Návrhy konferenčních referátů nebo vystoupení na vzpomínkovém večeru lze zasílat do 28. února. Více informací najdete zde.Zobrazit více  20.1.2023ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK […]

Dotaz:Potřebovala bych poradit se slovotvorným procesem ve slovech chlapecký, zámecký. Základová slova jsou chlapec a zámek. Předpokládám, že v obou případech slova vznikla odvozením pomocí formantu -ck/ý/. Ve slově zámek je společná část (slovotvorný základ) záme- a formant -cký? A ve slově chlapec? Tam je společná část chlapec-. Nevím, jak to vysvětlit. A jak je […]

Z jazykového koutku v časopise Vesmír: „Od čeho je slovo rodič? […] Stejnopohlavní páry sice vychovávají děti, ale nejsou to rodiče.“ Argumenty, jako je ten poslance Marka Bendy z debaty o manželství pro všechny, mohou na první pohled působit smysluplně. Opírají se o lingvistiku, tady o slovotvorbu, resp. o etymologii, disciplínu s propracovanou teorií i metodologií. V čem je problém? Zaprvé je taková argumentace […]

Dotaz:Je slovo rozmístnění nějaký nespisovný archaismus? V Internetové jazykové příručce jsem našel pouze rozmístění. Tedy rozmístnění je určitě nyní nespisovné. Přesto nacházím spoustu výrazů v souvislosti s „rozmístněním“ učeben apod.Vůbec nechápu, kde se toto slovo vzalo.Pan J. H. Odpověď ASČ:Dotazované slovo *rozmístnění se skutečně nevyskytuje ve Slovníku spisovné češtiny. Kupodivu lze ale nalézt 4 doklady v nejrozsáhlejším slovníku češtiny, […]

29.6.2022OCENĚNÍ GRANTOVÉHO PROJEKTUProjekt Staroslověnské dědictví ve staré češtině (řešený v letech 2018–2021) byl Grantovou agenturou ČR oceněn stupněm vynikající. Kolektiv etymologického oddělení (Helena Karlíková – odpovědná řešitelka, Vít Boček, Ilona Janyšková, Bohumil Vykypěl) shrnul výsledky svého bádání především v monografii nesoucí název projektu. V jeho rámci vyšly i další dvě publikace (jedna z nich s bohatou mezinárodní účastí) a řada dílčích studií. Ve výzkumech bude kolektiv pokračovat i nadále.Zobrazit […]

V rámci výuky lexikologie a sémantiky vytvářeli žáci některých tříd Gymnázia Ústavní v Praze (tercie B, kvarta A, kvinta B, čtvrtý ročník bilingvního šestiletého studia) český slovníček pojmenování a kratších vět často užívaných v souvislosti s docházkou do školy; část z nich svůj soubor rozšířila na slovníček česko-ukrajinský (za pomoci nového překladače z Ústavu formální […]

Aktualizace 18. 2. 2022: Příspěvek doplňujeme o odkaz na autorův článek, na který studie Diference ve spontánní mluvě středočeské (pražské) rodiny navazuje: Jazykové diference v manželství. Oba texty byly publikovány v časopise Naše řeč. Diference ve spontánní mluvě středočeské (pražské) rodiny: Před více než čtvrtstoletím jsem se zabýval v tomto časopise mluvou své vlastní, tehdy […]

Z článku na webu České televize (2018): „Vosel, voči, vona, vobraz, vopice… zatímco před několika staletími pronikalo „protetické V“ i do psaných textů, ze současné češtiny se tento jev postupně vytrácí. Potvrdil to výzkum lingvisty Jana Chromého z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Mezi příčiny patří mobilita obyvatel i rozmach […]

Dotaz:Můžete mi prosím sdělit, zda je správné používat v textu výraz SMS zprávy, nebo jen SMS? Paní E. P. Odpověď ASČ:V tomto případě nejde o to, co je „správné“, ale jak se během let nastavil úzus uživatelů naší mateřštiny.Zkratka SMS pochází z anglického Short Message Service a tato zkratka se v běžném užití stala zkratkovým […]