Publikujeme materiál, který se zabývá vedením argumentace ve slohových pracích (ve školami dosud hojně využívaném systému, který vyvinul CERMAT, se toto téma řadí do podkritéria 3B). Materiál z němčiny přeložil a upravil (znění příkladů) Hynek Krátký. Argumentace Doplňující text: Blažena Švandová: Chybné argumenty (In: Argumentace a umění komunikovat [Argumentace…] / Brno, MU 1999)

Zatím poslední autorova kniha Povídky a jedna báseň možná část čtenářů překvapí závěrečnou částí, jíž je báseň Vylíčení popravy. Text uvozuje Předmluva k básni: „Koncem října roku 1989 jsem šel k Jungmannovu náměstí. Od Můstku byly slyšet hlasité údery mnoha kladiv. Když jsem se dostal blíž, pochopil jsem, že stloukají tribunu. Nebylo mi jasné, jestli […]

„Úkoly ze začátku jsou poměrně jednoduché, zvládnou je i děti mladší. Úkoly, které jsou spojené se slohem, jsou již náročnější, spíše od 5. třídy výš (pokračování v započatém textu, vymýšlení vlastního fantasy příběhu, anotace vs. stručný děj). Trochu se u toho zapotili i středoškoláci . Asi největší problém dělalo sklouzávání k původnímu příběhu. Nicméně u […]

Dotaz:Obracím se na vás s prosbou o ujasnění problematiky zařazování slohových útvarů k funkčním stylům, protože různé příručky, učebnice a cvičebnice uvádějí různá tvrzení.Některé slohové útvary se určují jednoznačně (fejeton, zpráva, SMS, oznámení apod.), u jiných zařazení není jednoznačné a podle mého názoru záleží na kontextu či zdroji (např. inzerát na nástěnce = prostěsdělovací, inzerát v novinách […]

Z autorčiny facebookové stránky: Tradičně se děti ve 3. třídě učí řady vyjmenovaných slov. Co si budeme říkat, spousta slov současným dětem nic moc neříká, protože se s nimi nikterak často nesetkávájí (však ani my ne ). Nahlédla jsem do Českého národního korpusu, jaká je frekvence vybraných vyjmenovaných slov a kde se tato slova vyskytují. […]

Článek přináší základní popis dané formy výukové činnosti; jako konkrétní příklad využívá hodin zaměřených na téma vypravěče a vypravěčské perspektivy. Jiří Hrabal: Jak rozumět literárnímu vyprávění? Příručka ke vzdělávacímu cyklu Učíme se příběhem

Z úvodu studie publikované v časopise Český jazyk a literatura, č. 3, 2021-2022: V literární výchově na střední škole se reprezentantem Čapkova autorského relativismu oprávněně stává Povětroň z tzv. noetické trilogie. Více vypravěčů, více pohledů na jedinou událost, akcent na subjektivní hodnocení ovlivněné individuální zkušeností osobnosti, jejím vzděláním a profesí, společenským postavením, názorem na život… […]

Anotace: Lekce zaměřená na bulvární tisk slouží k základnímu seznámení s tématem a je využitelná především v hodinách mediální výchovy. Cílem lekce je jak znalostní obohacení žáků (bulvár a jeho znaky, etymologie slova bulvár, legislativa), tak formování jejich hodnotové orientace (odmítavý postoj k neetickému a protiprávnímu jednání bulvárních novinářů). Lekce začíná receptivní činností založenou na […]

Přebíráme další výukový materiál Mgr. Terezy Podholové, včetně průvodních řádků: Někdy nechávám vybrat, jindy si losují, pak zase všichni pracují na stejném. Pojímám to trochu jako dílnu, tzn. žáci pracují na svém úkolu, potom konzultují se spolužákem či spolužáky. Teprve potom napíšou finální verzi. Jde nám to pomalu – začínali jsme (vrstevnickou) zpětnou vazbou „jako […]