Článek byl napsán už před více než desetiletím, vyšel v časopise Český jazyk a literatura, č. 3, 2007-8, ale protože je občas v diskusích připomínán a téma nijak neztratilo na aktuálnosti, přetiskujeme ho i na našem webu. Autor ho mezitím doplnil menším příspěvkem Ke slovní zásobě středoškoláků.

Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu: Jde to s naší mateřštinou z kopce? Odpovídá na Dvojce Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A dokonce prozradí, co i jemu dělá v češtině potíže. „My nehodnotíme jazykový vývoj jako žádoucí, nebo nežádoucí. Jestli je něco pro lidi výhodné, tak se to začne používat. Bez […]

Drobné upozornění na drobné jazykové koutky. Prázdniny Ahoj Čau Poradna ASČ: Existuje synonymum ke „sbohem“?

Článek ZDE, publikováno v časopise Český jazyk a literatura, č. 1, 2018-19 K přejímkám též ZDE, ZDE, ZDE a ZDE

Obsah časopisu ZDE Diana Svobodová: Cizojazyčné přejímky ve výuce češtiny Krátké ukázky z některých článků: Petr Čornej: Kulturní dimenze české státnosti Erik Gilk: Muž trojí profese s cirkusáckým srdcem (o Eduardu Bassovi) Marie Čechová: Srovnání nesrovnatelného? Znalosti funkční morfologie u žáků před 50 lety a dnešních bohemistů Alena Zachová: K. J. Erben – obraz osobnosti […]

Začátkem r. 2019 to vypadalo, že ve výuce není důležitější téma než přechodníky, resp. jejich vypuštění z výuky. Jak jsem si ověřil u kolegů-češtinářů, přechodná přechodníková publicistická smršť měla za důsledek, že žáci – alespoň některých středních škol – začali ve svých psaných i mluvených projevech přechodníky (více) využívat, většinou i ve správném tvaru. Článek […]

Zde v jazykovém koutku jste se v článku s názvem O babičkách, babkách a bábách (Vesmír 95, 536, 2016/9) mohli dočíst o dětmi milované i děti milující příbuzné, matce jednoho z rodičů. Ale věděli jste, že bábu, babku a babičku můžeme mít rádi i na talíři? Třeba s mákem? Archiv lidového jazyka a další materiálové zdroje k Slovníku nářečí českého jazyka totiž dokládají, že tato slova pojmenovávají také pokrmy. Výrazy bába, babka, […]

Jak dneska je? Je tam horko, ale zataženo. A jak je tobě? Mně je chladno. Nebo třeba dobře, úzko, blivno… Pro vyjádření stavů – objektivních i subjektivních – máme v češtině zvláštní typ příslovcí. V odborné terminologii se jim říká predikativa, protože jejich typickou funkcí ve větě je být součástí přísudku – predikátu. Přísudek tato slova tvoří zejména ve spojení se slovesem být, řidčeji bývat, (u)dělat […]

Při vnímání skutečnosti se v rámci poznávacího procesu ukončeného řečovým vyjádřením (Štěpán, 1979) uplatňuje, jak známo, vedle sluchu (vnímání zvuků komunikativních, tj. řeči, zvuků přírodních, např. zvířat aj.) také zrak. Lidské oko je schopno rozlišit několik tisíc barevných odstínů, počet jejich pojmenování je však mnohem nižší a také jejich využití je rozdílné v různých stylových […]