Kulturní noviny v rubrice Počteníčko před lety připomněly legendárního překladatele a publicistu Pavla Eisnera povídkou Jak jsem učil češtině. Zaujme jistě nejen češtináře.    

Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou […]

Cílem koncepce komunikačně orientovaného vyučování je mimo jiné připravit komunikačně kompetentní jedince, kteří budou schopni i v mluvené komunikaci přizpůsobovat svůj jazykový kód aktuální situaci, prostředí a komunikačnímu záměru1. Tomuto požadavku by ovšem měli dostát především učitelé, neboť právě oni jsou ve výuce iniciátory, organizátory a hodnotiteli komunikace žákovské. Platí to pro všechny učitele, zejména však […]

Odkud se „biflování“ vzalo, je ve slovnících také uvedeno? Ano, i to si můžeme objasnit. V Českém etymologickém slovníku najdeme vysvětlení, že biflovat souvisí v německým slovem büffeln (psáno bé – přehlasované u – dvě ef – e –el – en), což vlastně znamená „dřít se jako buvol, což se německy řekne Büffel. Kromě „biflování“ nemám dobré dojmy spojené také […]

Dotaz: Zajímalo by mne, jak je v současnosti hodnoceno užití to samé namísto totéž (Je to pořád to samé; Chci to samé) z hlediska spisovnosti. Ve Slovníku spisovného jazyka českého jsem našel zařazení k obecné a hovorové češtině. Slovník spisovné češtiny už ho ovšem zařazuje jen mezi hovorové. Patří takový obrat např. do administrativního stylu (např. do […]

Nejvyhledávanější rubrikou našich stránek je Poradna. Téměř všechny příspěvky zodpovídá Jiří Kostečka (t. č. dokonce od protinožců). Posíláme mu tento příspěvek jako pozdrav a současně jako poděkování. Potřeba vyžádat si přímo u jazykového odborníka rozhodnutí sporu o jazykové správnosti je i u nás starého data, i když praxe takovýchto arbitráží bývala o něco složitější než […]

Článek publikovaný v časopise Studia paedagogica (roč. 19, č. 3, rok 2014) nepřináší překvapivá zjištění, spíše mapuje vymezené téma. Autorky své závěry shrnují takto: Verbální vulgarita představuje všudypřítomný sociální fenomén. Obvykle se setkání s ním považuje za jednoznačně škodlivé. Domníváme se však, že k vulgaritě lze přistupovat i z hlediska jejích pozitivních konsekvencí pro proces […]

Doplněno (24. 11. 2017) o příspěvek z časopisu Čeština doma a ve světě; viz níže.   „Kde mám berle?” pobíhal zmateně. “Zase nudle?” procedil Harvey. “To přece není vaše nevěsta,” vedl si svou. “Přijměte mou upřímnou soustrast,” ťal do živého. “To je sněhu,” napadlo ho. “Pozor na miny!” vybuchl. “Kam s tím piánem, šéfe,” vytáčeli se. […]

Studijní příručka z nakladatelství Karolinum je určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky. Obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu […]