Dotaz:
Dcera psala zkušební přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. ZADÁNÍ: Vypiš základní skladební dvojici: Jejich zážitky se nedaly srovnávat. ODPOVĚĎ DCERY: zážitky se nedaly srovnávat. OPRAVENÁ ODPOVĚĎ: zážitky se nedaly.
Zde nerozumím opravenému řešení.
Často se objevují u zkoušek i otázky na určování času u podmiňovacího způsobu: má dcera napsat, že se čas neurčuje, nebo má uvést, že se jedná o přítomný/minulý tvar podm. způsobu?
Mgr. M. M.

Odpověď ASČ:
K prvnímu dotazu:
Je třeba lišit složený tvar slovesný od složeného přísudku.
Složený tvar slovesný je složen z neurčitých tvarů (infinitivu či příčestí) slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být; zejména jsou to tyto:
– tvary podmiňovacího způsobu přítomného i minulého (Karel by to zvládl / Karel by to byl zvládl / Karel by se smál / Karel by se byl smál);
– složený tvar minulého času (Já jsem to zvládl, Já jsem se smál)
– složený tvar budoucího času (Karel bude plakat, Karel se bude smát).
Jednoduchý tvar zvratného slovesa se za složený tvar slovesný ve školské praxi většinou nepovažuje (ptal se, vaří si). 
Spojení způsobového (modálního) slovesa s infinitivem se pak považuje za dva slovesné tvary – např. byli bychom se museli rozhodnout: první tvar je byli bychom museli, druhý rozhodnout se.

Složený přísudek se naproti tomu vymezuje jako spojení způsobového nebo fázového slovesa s infinitivem (musel odejít, začne se učit, přestaň zlobit!)
Při odpovědi na otázku ke spojení zážitky se nedal srovnávat se opřu o příručku, jež sice vzhledem k datu posledního vydání již není považována za normativní, ale je nadále (a plným právem) autoritativní: o Havránkovu-Jedličkovu Českou mluvnici. Zde se v posledním vydání z r. 1981 na str. 371 praví doslova: „Infinitiv po slovesech musit, moci, smět chtít, dále po tzv. fázových slovesech začít, přestat apod., popř. po slovesech dát, nechat nechápeme jako předmět /…/; spojení infinitivu s těmito slovesy pokládáme za jediný větný člen, přísudek, složený ovšem ze dvou slov.“
V tomto výčtu sloveso dát figuruje.

Závěr: Tazatelčina dcera měla tedy pravdu. Jestliže praktikující češtinář(ka) na kterémkoli stupni a typu školy vyznává jinou syntaktickou teorii, má povinnost uznat (jedno z možných) řešení, které lze ve finále opřít o autoritu České mluvnice, byť dívka téměř jistě postupovala nikoli podle této příručky, nýbrž intuitivně. Lze jí ovšem gratulovat, že ji její jazykový cit ani v nejmenším nezklamal.

K druhému dotazu:
Pořadí určování slovesných kategorií by mělo být toto: OSOBA-SLOVESNÉ ČÍSLO-ZPŮSOB-ČAS-SLOVESNÝ ROD-VID. Na závěr lze uvést třídu a vzor, ale to nejsou mluvnické kategorie, nýbrž dohodnuté škatulky.

Způsob musí předcházet času proto, že jedině způsob oznamovací dokáže signalizovat slovesný čas.
Způsob podmiňovací umí určit jen to, zda se děj – s ohledem na okamžik promluvy – vztahuje k události již prošlé, nebo naopak současné či budoucí (Byl bych mu /býval/ pomohl x Pomohl bych mu hned teď / Pomohl bych mu za čas).
Způsob rozkazovací vylučuje minulost, ale pokyn Vynes smetí! se může vztahovat jak k současnosti s okamžikem promluvy, tak k následnosti vzhledem k němu (tj. k budoucnosti, pokud je okamžik promluvy „tady a teď“ – srov. Vynes to smetí hned nebo zítra, ale vynes ho!).

Při rozboru se tradičně uvádějí pojmy „podmiňovací způsob přítomný“, „podmiňovací způsob minulý“, i když přesnější (ovšem těžkopádné) by byly termíny „podmiňovací způsob pro přítomnost a budoucnost“, „podmiňovací způsob pro minulost“.

Závěr: U podmiňovacího způsobu se slovesný čas neurčuje.

Dodám ještě, že vid je svou podstatou kategorie spíše slovotvorná než tvaroslovná, ale pro přehlednost se většinou probírá i rozebírá jak v učivu o mluvnických kategorií, tak v učivu o slovotvorbě.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.
ASČ

3 komentáře.

  1. Radka Votroubková napsal:

    Prosím jak se určuje čas u slovesa :… abychom přivedli babičku.
    Děkuji Radka Votroubková

  2. Josef Soukal napsal:

    Šárko, jde o přísudek slovesný jednoduchý.

  3. Šárka napsal:

    Král rozkázal vyhubit růže.
    Prosím Vás je přisudek rozkázal slovesný jednoduchý nebo složený?

Zanechat odpověď