Dotaz: Rád bych se od Vás nechal poučit, z jakého důvodu se v následujícím souvětí nepíše čárka před spojením a zjevil, když předcházející věta je vedlejší, a následující je hlavní (vlastně tentýž případ věty, kterou právě píši – čárka za větou když předcházející…). Zde je ono souvětí: Chválím Tě,  protože jsi utajil tyto věci před moudrými a intelektuály a zjevil […]

Dotaz: Smím se zeptat, jestli je možné nepsat čárku před a ženy říkaly, kdybychom uvažovali o slučovacím poměru mezi Vv1 a Vv2? Dotazovaná věta zní: A jakmile přišly do města, stalo se, že se celé město kvůli nim pobouřilo, a ženy říkaly: „Co vás sem přivádí?“ Pan M. B. Odpověď ASČ: Děkujeme za zajímavý dotaz. […]

Dotaz: Zajímalo by mne, zda je správně gramaticky a významově fráze nabitý vědomostmi. Na diskusních fórech jsem se setkal s myšlenkou, že je to nesmysl, že člověk fakticky nemůže být „nabouchaný“ vědomostmi až po okraj. Pan J. S. Odpověď ASČ: V prvé řadě je třeba zdůraznit, že v tomto dotazu se primárně nejedná o stálý pravopisný problém nabit(ý) čím (ve smyslu „plný čeho“, viz SSČ: nabitá peněženka) versus nabýt co/čeho (ve smyslu „získat co“). Neškodí jej ale připomenout, protože uživatelům naší mateřštiny tenhle rozdíl opravdu činí dlouhodobě potíže. Spojení nabitý vědomostmi […]

Dotaz: Měl bych na Vás dotaz, jaký řešíme aktuálně v práci: Má se psát zkratka od slova „vysvědčení“ jako „výzo“ (a zachovat tak předponu), nebo „vízo“ (poněvadž „zo“ není žádný kořen)? Nebo jsou kodifikovány obě varianty jako správné? Mockrát Vám děkuji za Váš čas a Vaši odpověď. Srdečně M. K. Odpověď ASČ: Česká republika nemá […]

Dotaz: Moc by mi pomohlo, kdybyste mi určili základní skladební dvojici ve větě Po bouři se z klidného potoka stala rozbouřená řeka. Je stát se považováno vždy za sponové sloveso? Paní M. T. Odpověď ASČ: Děkujeme za dotaz na zajímavý jev, s nímž skutečně může být ve školské praxi problém. V naprosté většině mluvnic je sloveso stát se […]

Dotaz: Ráda bych se poradila ohledně jedné nejasnosti, na kterou jsme s kolegyní narazily při psaní textu. Opakovaně se nám v textu vyskytuje několikanásobný podmět děti a mládež, který nám dělá problémy, a mám u něj dvě nejasnosti: 1. Chtěla bych se ujistit, že jsme správně odvodily, že v přísudku slovesa v minulém čase bude koncovka -y. Například: Děti a […]

V poslední době přišly do naší poradny hned dva dotazy na složené tvary slovesné. Pro jejich didaktickou naléhavost je zveřejňujeme i s odpovědí ASČ:  Dotaz 1: Obracím se na Vás s dotazem ohledně slovesného tvaru složeného a jednoduchého, konkrétně v tvarech minulého času. Zajímalo by mě, zda 3. os. minulého času (např. /on/ utekl) je hodnocena stále jako slovesný […]

S ohledem na časté dotazy týkající se pravidel zápisu přímé řeči, které docházejí naší poradně zejména před maturitou a po ní, věnujeme této problematice samostatný příspěvek. I. NEJNUTNĚJŠÍ TEORIE Promluva (v širším smyslu hlasitá i tzv. vnitřní) účastníka komunikace se děje skrze druhy řeči a formy řeči. Mezi druhy řeči patří monolog, dialog a vnitřní monolog. […]

Dotaz: Narazila jsem na problém s rozborem následujícího souvětí: Z naší debaty mě zaujal postřeh, že první, co vyhodnocujeme na jiném člověku, je jeho kompetence a vřelost. S češtináři naší školy jsme se neshodli na určení druhu vedlejší věty co vyhodnocujeme na jiném člověku. Kolegové větu určili jako předmětnou, někteří jako přívlastkovou, ale to se mi […]