Představovat češtinářské, potažmo učitelské obci doc. Kamila Kopeckého z PdF UP Olomouc by bylo asi zbytečné, tento pedagog je znám svými početnými aktivitami nejen na poli bohemistiky, ale i při využití výpočetní techniky ve výuce či bezpečnosti dětí ve virtuálním prostoru (připomeňme např. projekt E-bezpečí, jehož je vedoucím, Centrum prevence rizikové komunikace PdF UP či […]

Článek pracuje s pojmy hovorová, běžně mluvená a obecná čeština. Podrobněji se zabývá pojmem spisovná čeština a její norma, což je východiskem při hodnocení slov z hlediska spisovnosti a nespisovnosti. Příspěvek kritizuje širokou definici i užívání kvalifikátoru kolokviální, který se používá pro jednotky mluveného neformálního jazyka v článku P. Kochové a Z. Opavské při přípravě […]

„Kategorií posesivity rozumíme předjazykové, obsahové[2] přivlastňování nebo přivlastnění objektů především osobám.[3] Kategorie posesivity takto vymezená je vázána na vztah vlastníka (majitele, posesora) a vlastnictví (majetku), jde tedy o elementární společenský vztah.[4] Sekundárně se přivlastňuje také zvířatům (živočichům) a neživým objektům, např. při jejich personifikaci v pohádkách (bajkách), srov. ježkova chýžka, mravenečkův med, liščina bouda, sluncův palác apod. Posesorem bývá i právnická osoba, např. univerzita.“ […]

„Na závěr shrňme, kam jsme s příkladovými větami dospěli: Marieke Lucas Rijneveld se věnuje psaní poezie i prózy. Narodile se v roce 1991 v Nizozemsku. Letos jim byla udělena Mezinárodní Bookerova cena za jejich debutový román The Discomfort of Evening. Řada situací v češtině prozatím nemá pro nebinární lidi dostatečně uspokojivé řešení. Jazyková změna je dlouhý proces a důležité je zejména to, že […]

Z článku Filipa Šáry: Významná média mohou mít sílu měnit pravopis, když budou psát v angličtině slova „černoch“ či „běloch“ s velkými písmeny, řekl Novinkám šéf Ústavu pro jazyk český Martin Prošek, sám ale u češtiny něco podobného nečeká. Poukázal na odlišnost obou jazyků i prostředí, kde se používají. Ke změně pravopisu se rozhodly některé významné zahraniční mediální domy.

„Dne 18. srpna 2020 zemřel ve věku nedožitých 90 let emeritní profesor Ústavu českého jazyka  prof. PhDr. Dušan Šlosar, CSc., vynikající lingvista, respektovaný a ctěný kolega, oblíbený vysokoškolský učitel a zásadový člověk.“ Ze zprávy MU v Brně, domovské univerzity profesora Dušana Šlosara „Dušan Šlosar byl kromě své vyhlášené přísnosti i člověkem spravedlivým. Uměl ocenit snahu, třebaže nevedla […]

Jazyky se neustále vyvíjejí bez ohledu na snahy některých tradicionalistů co nejvíce je zakonzervovat. Nyní však překvapivě došlo i na něco tak samozřejmého, jako je tečka za větou. Podle lingvistů mladí lidé, kteří vyrostli na chytrých mobilních telefonech, nepoužívají za větami tečku. Tu považují za výraz naštvanosti, podrážděnosti a někdy neupřímnosti. Článek Tomáše Skoupého K proměnám v […]

Číslo 4/2020 je zaměřené na lingvistiku. Obsahuje mj. článek Jana Chromého, konstatující, že k neporozumění v jazykové komunikaci dochází častěji, než si běžně představujeme. Nakolik si vlastně rozumíme?

Byli jsme na školním výletě. Cesta byla příjemná a pohodlná. Byli jsme na zámku, kde bylo mnoho krásných obrazů. Potom jsme šli na procházku po městě, kde bylo mnoho zajímavých památek, například kašna a několik pozoruhodných soch. Také tam byly hezké starobylé domy. Výlet se mi líbil, i když bylo velké horko.  Citace ukázky z učebnice […]