Z článku v Deníku Referendum: Do popředí se zde dostávají argumenty z lingvistické oblasti. V nedávných debatách jsem zaznamenal následujících pět (výčet by měl být víceméně kompletní): Čeština přechylování vyžaduje svou gramatickou stavbou. U nepřechýlených jmen vyvstává problém, jak je skloňovat. Nepřechýlená jména způsobují nedorozumění. Nepřechýlená jména zní zvláštně a mohou způsobit posměch. Přechylování je […]

Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu: Jde to s naší mateřštinou z kopce? Odpovídá na Dvojce Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A dokonce prozradí, co i jemu dělá v češtině potíže. „My nehodnotíme jazykový vývoj jako žádoucí, nebo nežádoucí. Jestli je něco pro lidi výhodné, tak se to začne používat. Bez […]

„Slovo olajkovat je moje oblíbené. Je to cizí výraz, na kterém čeština předvedla svoji sílu. Anglický pravopis jsme počeštili, přidali jsme českou předponu a příponu, za ni ještě časovací koncovku. Takže je z toho české sloveso, od něhož bych uměl vytvořit třeba i ten přechodník. Navíc toto slovo potřebujeme, nelze všechno jen „chválit“. Neřeknete přece, […]

Tento článek vychází z prvních výstupů výzkumného projektu zaměřeného na zkoumání faktorů ovlivňujících úspěšnost řešení matematických slovních úloh. Projekt rovnocenně bere v úvahu jak hlediska matematická, tak hlediska porozumění slovním úlohám jakožto specifickým textovým útvarům a jejich interpretaci (přístup k řešení úlohy je výsledkem její interpretace), tj. komunikační kompetenci. Slovní úlohy tradičně patří ve výuce matematiky […]

Výuka latiny je na českých gymnáziích na ústupu. Přinášíme dva texty, jež věcně a bez jakéhokoli staromilectví ukazují, že tuto tendenci nelze vnímat jako pozitivní. Prvním z nich je rozhovor s Lucií Pultrovou z Ústavu řeckých a latinských studií Univerzity Karlovy: „Proč je podle vás nutné, aby se děti učily latinsky?  Z mnoha důvodů. Jak už […]

Příběh Čechů žijících v cizině, příběh cizinců žijících v Česku, příběhy osobností zastupujících nejrůznější národnostní a etnické menšiny. Dokumentární cyklus Babylon takových příběhů odvyprávěl více než tisícovku. (…) Za jeho existencí stojí autorka projektu, scenáristka, režisérka a dramaturgyně Marta Růžičková: „Hlavním kritériem při výběru osobností, jejichž životní příběh pořad Babylon zachytí, není jen skutečnost, že někoho osud zavál do jiné země. Jde […]

Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu k interview s jazykovědcem Karlem Olivou: Jazykověda a matematika. Že to nejde dohromady? Omyl. „Každá věda, aby byla skutečně vědecká, musí zkoumat a popisovat vztahy a struktury. Právě matematika je k tomu ten nejvhodnější nástroj,” vysvětluje jazykovědec Karel Oliva. Vezměte si třeba oblíbený textový editor Word. Každý, kdo […]

Anotace článku publikovaného v časopise Bohemistyka, 2/2017: Článek se zabývá hovorovými spisovnými projevy v médiích teoreticky. Uvádí příklady hovorových spisovných prostředků na jednotlivých rovinách jazykového systému. Obecně se popisuje produkce hovorových spisovných textů, kdy se protíná přirozenost a odpovědnost mluvčího. Konkrétně se charakterizuje tato produkce v složité komunikační situaci mluvených médií. „Dobré řečové vzory”, které […]

Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou […]