Malým výborem ze svých veršů do Almanachu přispěl Dušan Spáčil. Další ukázky z autorovy tvorby.

Kategorie: Spáčil Dušan

Neúnavná češtinářka Tereza Podholová přetavila další ze svých pěkných nápadů do podoby adventního kalendáře, v němž je možné každý den odpovědět na otázku týkající se skladby. K datu publikování tohoto příspěvku jsou přístupné všechny otázky, pro odpověď jsou pak otevřeny otázky z 1. 12. a 2. 12. Stránky Terezy Podholové

Kategorie: Obecné, Výuka a škola

Miluju developerské projekty. Chtěl bych jednou vydat mapu, na které by byly jenom jejich názvy. Bylo by z ní jasné, že země je ráj. Developeři neprodávají nemovitosti. Obchodují se sny o budoucnosti. A když si kupujete budoucnost, nemůže se odehrávat „za silnicí u čističky“. Potřebujete ji „Na Slunné pasece“. Zásady developerského názvosloví jsou jednoduché. Pokud stavíte nebo rekonstruujete na super místě, stačí adresa. Dejme tomu „Karmelitská 10“ by byl v Praze […]

Obsah Jana Vaňková: Vedlejší věty, jejich forma a sémantika ve školní praxi (nejčastější problémy spojené s klasifikací vedlejších vět) Jazyková poradna – Ivana Svobodová: Psaní názvů státních útvarů

Není snad třeba připomínat, že se při volbě náležitého počátečního písmene často neobejdeme bez věcných znalostí. Dokladem toho jsou i pravopisné podoby státních útvarů. Poměrně častými dotazy adresovanými jazykové poradně jsou i dotazy na náležitý způsob psaní názvů státních útvarů na našem území, viz např. „Píše se československý stát, nebo Československý stát?“ – „V l. 1918–1920 byl oficiální název naší republiky Republika Československá. Mám tuto podobu zachovat i v knize […]

„Problematika klasifikace vedlejších vět patří již tradičně k základním jazykovým jevům roviny syntaktické probíraným ve školní výuce českému jazyku. Spolu s určováním větněčlenské platnosti jednotlivých nevětných výrazů je dokonce učivem stěžejním. V poslední době stále častěji slyšíme z mnoha stran (a to i ze stran učitelů českého jazyka) námitky, že jde o pouhé „nálepkování“, formální zatěžování žáků a zbytečné učivo. Ano, tyto námitky mohou být často skutečně oprávněné, pokud výuka […]

Dvěma pracemi se vracíme k loňským žákovským či studentským reflexím tématu, jemuž nebylo možné se vyhnout ani v češtinářské výuce. Václav Kubáč, v čase vzniku práce žák 3. ročníku Gymnázia Roudnice nad Labem, fejetonisticky shrnul, co nového přicházelo s „dobou covidovou“. Eliška Jaworská, tehdy žákyně kvarty Gymnázia Ústavní v Praze, popsala osobní zápolení s negací, již epidemie vnášela do života dětí.

Článek se zabývá klasifikací příslovečných příčinnostních vedlejších vět podle podřadicích příčinnostních spojek: příčinné (protože, poněvadž, jelikož, ježto), účelové (aby), podmínkové (jestliže, kdyby, -li, pakli, jestli, pakliže), přípustkové (ač, ačkoli, přestože, třebaže, jakkoli, i když, i kdyby, byť), účinkové (že, aby, až, takže). Autor dále klasifikuje příčinnostní věty se spojkami že, aby, které získávají příčinnostní význam v kooperaci s výrazy v řídící větě (proto; tak; díky tomu; z toho důvodu; kvůli […]

Kategorie: Skladba

Z blogu na Aktuálně.cz: Nevím o učiteli, který by si přál návrat k déletrvající distanční výuce. Nepřeje si to ani valná většina dětí. „Školský lockdown je přesto logické řešení: jednak jsou školáci ohrožená a zasažená skupina, z níž se virus šíří do rodin, jednak na rozdíl od průmyslu distanční výuka sice zavírá školní budovy, ale pořád znamená pokračování výuky, nikoli zastavení vzdělávání. Školy jsou dnes v úhrnu na tuto výuku mnohem lépe připraveny, většina z […]