Byli jsme na školním výletě. Cesta byla příjemná a pohodlná. Byli jsme na zámku, kde bylo mnoho krásných obrazů. Potom jsme šli na procházku po městě, kde bylo mnoho zajímavých památek, například kašna a několik pozoruhodných soch. Také tam byly hezké starobylé domy. Výlet se mi líbil, i když bylo velké horko.  Citace ukázky z učebnice […]

V dopisech několika našich čtenářů se opakuje dotaz na výraz záškoláctví. Jde jim jednak o to, zda je to slovo spisovné, jednak o to, je-li vhodné jako odborný název. Naši čtenáři se s ním setkali v přípisech školských úřadů; označuje se jím skutečnost, že někteří žáci úmyslně zanedbávají vyučování, nechodí do školy. Je zajímavé, že tazatelům je zřetelný […]

Cílem webináře je představit volně dostupné zdroje informací o současné podobě češtiny, tzv. jazykové korpusy. Korpusem zpravidla myslíme pečlivě sestavenou databázi autentických textů, v níž lze snadno hledat konkrétní slova, fráze i např. nejčastější slovní druhy či typická slovní spojení v různých typech textu. Pro češtinu existuje mnoho typů korpusů, které pokrývají nejrůznější oblasti jazyka: jazyk publicistiky, […]

Dovoluji si vyhlásit anketu na téma nejnevyslovitelnější jméno české, moravské nebo slezské obce na území České republiky. Můj favorit: Hřiměždice (obec u Příbrami). Jako lingvista podpořím svůj názor takto:1) Souhláska „h“ je guturála (souhláska hrdelní), zatímco souhláska „ř“ je alveorála (souhláska předodásňová); jsou tedy od sebe artikulačně silně vzdálené.2) Česká souhláska „ř“ je notoricky známa […]

Dotaz:Při vypracovávání úkolu jsme narazili na problém se vzory sloves. Proto prosím o radu: jaký vzor mají slovesa sypat, zobat? Víme, že kolísají mezi 1. a 5. třídou, ale v 1. třídě jsou podle vzoru bere, nebo maže?A podle jakého vzoru je sloveso číst?Slečna H. J. Odpověď ASČ:Nejprve se zastavme u didaktického aspektu tohoto učiva. […]

Jedno vydavatelství si před časem vyžádalo odborné doporučení, jak užívat češtinu genderově korektně. Anonymizovaný manuál pak zaslalo pisatelce následujících řádků s otázkou, zda ho lze uvést do redakční praxe. Oponenturu v upravené podobě uveřejňujeme nikoliv jako polemiku (původní manuál zde neuvádíme a jeho autorství neznáme), ale spíše jako alternativu k obdobným normativně formulovaným návodům. Příspěvkem chceme též vyjádřit […]

Z článku v Deníku Referendum: Do popředí se zde dostávají argumenty z lingvistické oblasti. V nedávných debatách jsem zaznamenal následujících pět (výčet by měl být víceméně kompletní): Čeština přechylování vyžaduje svou gramatickou stavbou. U nepřechýlených jmen vyvstává problém, jak je skloňovat. Nepřechýlená jména způsobují nedorozumění. Nepřechýlená jména zní zvláštně a mohou způsobit posměch. Přechylování je […]

Ukázka z článku, publikovaného v Jazykovědných aktualitách, 2016, č. 1-2 Interjekce napodobující zvuky, které člověk vydává, popř. způsobuje 2.1 Člověk tyto zvuky vydává nosem a ústy a jsou průvodními jevy jeho vnitřních fyziologických projevů. 2.1.1 Dýchání dýchání: „Ch, ch,“ dýchl si pan Prag do dlaní (Třešňák 11) vydechnutí, oddechnutí, odfouknutí spojené s uvolněním: „Uf,“ vydechla […]

Zeptáte-li se blízkých, jaká byla vaše první slova, pravděpodobně zmíní „mámu“, „tátu“ nebo „bábu“. Otázkou ovšem zůstává, zdali je paměť krapet nešálí a nevypráví spíše o takových slovech, která byla nejvýznamnější pro ně jako osoby oddané a pečující. Kdo by netoužil figurovat v roli hlavního hrdiny u tak významného životního předělu, jako je začátek mluvení. Podle psychologů totiž v této hitparádě […]