Z článku publikovaného v časopise Naše řeč (5/2008): Zabývám se na prvním místě VVPČ (vedlejšími větami příslovečnými časovými – pozn. J.S.). Ty jsou uvozeny hlavně časovými spojkami když, kdykoli, jakmile, dříve než atd., ale i spojovacími výrazy, které samy o sobě časový význam nemají, ale získávají ho až v kontextu gramatikalizací; je to polyfunkční zájmeno co (3.5), polyfunkční zájmenné […]
Z článku publikovaného v časopise Slovo a slovesnost, ročník 51 (1990), číslo 3: Místo jazyka „živého“ (podle K. Čapka někdy též „literárního“) učí se ve škole „jazyk školní, do jisté míry uměle vypreparovaný nebo vyabstrahovaný; zkrátka mluvnický“. Tento jazyk K. Čapek odmítá, nemá být praktickou normalizací jazyka živého; je podle tehdejších názorů PLK doménou puristů, […]
Z autorova sloupku pro časopis Vesmír: Vývoj společnosti se odráží v jazyce a občas nasvítí nesamozřejmý vztah mezi jeho psanou a mluvenou podobou. Respekt nedávno psal, že kdysi „byl*a Sam Smith1) […] napaden*a a zbit*a“. Jak to přečíst? V audioverzi článku bylo k slyšení, že „byl byla Sam Smith […] napaden napadena a zbit zbita“. Posluchačka se pak na twitteru ptala: „Neexistuje v češtině nějaký […]
AktualityEtymologický slovník jazyka staroslověnského očima autorů a uživatelůPozvánka na Svět knihyVýstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v BrněŽiva: Jazykový výlet do Českého krasuVesmír: Psaná a mluvená podoba slov*a 28.4.2023ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO OČIMA AUTORŮ A UŽIVATELŮPři příležitosti dokončení Etymologického slovníku jazyka staroslověnského a 70. výročí svého založení pořádá etymologické oddělení 18. května 2023 v Brně kulatý stůl s názvem Etymologický slovník […]
Šéfkomentátor webu Seznam Zprávy Jan Lipold ve svém pravidelném sloupku zabrousil do problematiky českých zdrobnělin a pojal je velmi neotřele. Citujeme: „Snad největší přírodní rezervace zdrobnělin se nachází, jak se lidově říká, v gastro segmentu. Začíná to hned polévkou (9 z 10 filologů se u číšníka domáhá gulášové polevy marně) přes řízeček, klobásky, jatýrka, kachničku, salátek, pivko, džusík, panáčka a kávičku, […]
Z článku, publikovaného v časopise Český jazyk a literatura č. 4, roč. 2022-23: Studentům prvních ročníků bohemistiky už léta dávám za úkol, aby si v jazykové realitě, která je obklopuje, všímali jevů, které jsou z nějakého hlediska pozoruhodné. Mezi jevy, jež studenty zaujaly, se objevila i následující dvě souvětí z psaných médií: 1) Výstava je […]
Z obsahu čísla: Kateřina Zajíčková, Ondřej Vojtíšek: Interpretační mapy: koncept, podoby a použití Robert Adam: Nepravé věty hlavní? (Jazyková poradna) Marie Čechová: Opustit myšlenku o snadném a bezpracném vzdělávání v českém jazyceStačí revize RVP pro zvýšení vzdělanosti?
Z rozhovoru s lingvistou Ondřejem Dufkem na webu Aktualne.cz: „Bývaly doby, kdy se lidé smáli slovům jako doktorka nebo ministryně,“ říká lingvista z Ústavu pro jazyk český Akademie věd Ondřej Dufek k debatě o tom, jak do češtiny zahrnout lidi, kteří se neidentifikují ani jako muž ani jako žena. „Problém je, že rod se v […]
V tomto příspvěku se pokouším sumarizovat nejfrekventovanější neuralgické body českého pravopisu, tak jak vyplývají z letitých zkušeností češtinářů i jejich žáků/studentů. PROBLEMATICKÁ MÍSTA ČESKÉHO PRAVOPISU – PŘEHLED I. Psaní i/y/a ve shodě přísudku s několikanásobným podmětem v minulém čase 1. Několikanásobný podmět stojí před přísudkem: přísudek může být vždy v množném čísle. Psaní i/y/a řídíme podle toho, […]
