Obohacují, nebo ohrožují anglicismy, resp. globalismy, současnou češtinu? Jsou přirozenou změnou a rozšířením slovní zásoby převážně mladé generace, nebo znakem úpadku jejích vyjadřovacích schopností v mateřském jazyce? Nejen o tom diskutovali ve čtvrtek 8. února 2024 ve studiu ČRO Plus v pořadu Pro a proti Karolíny Koubové čestný předseda ASČ a respektovaný učitel i bohemista […]

Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Černý předvánoční čtvrtek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zpřítomnil to, co jsme už mnozí někdy seznali, a to že pro vyjádření některých myšlenek bychom potřebovali něco víc než jen prostředky jazyka. Nejde o to, že by česká slovní zásoba nebo snad zásoba českého znakového jazyka nedisponovaly dostatkem odstínů různých významů samostatných slov […]

„Příspěvek vznikl v rámci formálně-sémantického rovinného popisu (FSRP) jazykového (gramatického) systému, na jehož nejvyšší, souvětněčlenské rovině byla postulována teorie souvětných členů (…). Souvětí vyžaduje samostatnou pozornost, protože na rozdíl od věty jednoduché, která je složena z větných členů, popř. aktantů (participantů), jež jsou syntakticky aktivní, v souvětí jsou syntakticky aktivní hlavně spojovací výrazy, poněvadž spojují […]

AktualityEtymologický slovník jazyka staroslověnského v ohlédnutí a kontextuNové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologieVesmír: Spisovná čeština bez korektorůO středověkém a raněnovověkém překládání do vernakulárních jazykůVýzva k zasílání příspěvkůNová hesla v Akademickém slovníku současné češtiny 29.1.2024ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO V OHLÉDNUTÍ A KONTEXTUV Nakladatelství Lidové noviny právě vyšla kniha Etymologický slovník jazyka staroslověnského: tradice, kontexty inspirace. Početný kolektiv […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

Hostem pořadu Filosofické fakulty Univerzity Olomouc Z Čejovny byl Ondřej Dufek, pracovník Oddělení jazykové kultury ÚJČ AV ČR. V rozhovoru přemýšlel o roli jazykového poradenství v současné společnosti, o smyslu jazykově specifických vědeckých časopisů na příkladu Naší řeči, o náročnosti odborného překladu nebo o aktivním přístupu k popularizaci lingvistiky.

AktualityK tragédii na Filozofické fakultě Univerzity KarlovyVyšla Naše řeč 5/2023Živa: Adventní zastaveníPodcast Ve slovech: Michaela LiškováProjekt výzkumu středověkých písařských přípisků a kolofonůZ Jazykovědných aktualit 3–4/2023Výzva pro mladou generaci: Staň se superdialektologem!Přednáška: Slovnědruhové kontinuumŽivot, dílo a korespondence Antonína Matzenauera 22.12.2023K TRAGÉDII NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVYJsme hluboce otřeseni tragédií, která se stala 21. prosince na Filozofické fakultě […]

Dotaz:Rádi bychom si ujasnili správnost psaní -i, -y v příčestí minulém u živých rostlin rodu mužského a u bakteriofágů.Nerozumíme, proč se píše stromy stály, keře rostly a podobně, když jsou rostliny rodu mužského a živé, tedy zřejmě rodu životného.Bakteriofágy byly dlouho označovány za neživé, ale v současnosti jsou dle Wikipedie oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné […]

Z článku na webu Pedagogicke.info: Národní knihovna České republiky se dohodla s kolektivními správci Dilia a OOA-S na pokračování zpřístupnění digitálního obsahu v režimu děl nedostupných na trhu. Národní knihovna České republiky a kolektivní správci autorských práv Dilia a OOA-S uzavřeli v úterý 19. prosince 2023 po více než ročním vyjednávání pokračování svého licenčního ujednání, které umožní i v […]

Z jazykového koutku v časopise Vesmír: Zažívám často jednu jazykovou nepříjemnost. Vybírám hotovost a bankomat se mě těsně před jejím vydáním zeptá: Opravdu potřebujete vytisknout stvrzenku? To se mě dotkne – vždyť jsem ani náznakem nedal najevo, že stvrzenku chci, tak přece nedává smysl, že se bankomat ujišťuje, jestli to myslím vážně. Bankomat stvrzenku vytisknout nechce. Brání se […]