Miluju developerské projekty. Chtěl bych jednou vydat mapu, na které by byly jenom jejich názvy. Bylo by z ní jasné, že země je ráj. Developeři neprodávají nemovitosti. Obchodují se sny o budoucnosti. A když si kupujete budoucnost, nemůže se odehrávat „za silnicí u čističky“. Potřebujete ji „Na Slunné pasece“. Zásady developerského názvosloví jsou jednoduché. Pokud stavíte […]

Obsah Jana Vaňková: Vedlejší věty, jejich forma a sémantika ve školní praxi (nejčastější problémy spojené s klasifikací vedlejších vět) Jazyková poradna – Ivana Svobodová: Psaní názvů státních útvarů

Není snad třeba připomínat, že se při volbě náležitého počátečního písmene často neobejdeme bez věcných znalostí. Dokladem toho jsou i pravopisné podoby státních útvarů. Poměrně častými dotazy adresovanými jazykové poradně jsou i dotazy na náležitý způsob psaní názvů státních útvarů na našem území, viz např. „Píše se československý stát, nebo Československý stát?“ – „V l. […]

„Problematika klasifikace vedlejších vět patří již tradičně k základním jazykovým jevům roviny syntaktické probíraným ve školní výuce českému jazyku. Spolu s určováním větněčlenské platnosti jednotlivých nevětných výrazů je dokonce učivem stěžejním. V poslední době stále častěji slyšíme z mnoha stran (a to i ze stran učitelů českého jazyka) námitky, že jde o pouhé „nálepkování“, formální […]

Článek se zabývá klasifikací příslovečných příčinnostních vedlejších vět podle podřadicích příčinnostních spojek: příčinné (protože, poněvadž, jelikož, ježto), účelové (aby), podmínkové (jestliže, kdyby, -li, pakli, jestli, pakliže), přípustkové (ač, ačkoli, přestože, třebaže, jakkoli, i když, i kdyby, byť), účinkové (že, aby, až, takže). Autor dále klasifikuje příčinnostní věty se spojkami že, aby, které získávají příčinnostní význam […]

Článek vyšel v časopise Český jazyk a literatura, č. 4, roč. 2020-21 K přechylování

Obsah Robert Adam: V karanténě s Novou školou aneb Říkej věty v množném čísle, slepče!

V loňském ročníku tohoto časopisu jsem uveřejnil článek o tom, jak by se mělo na střední škole postupovat při určování morfologických kategorií sloves (Adam, 2018/2019). Článek byl založen na výsledcích výzkumu u začínajících studentů bohemistiky, v němž jsem získal množství dokladů o studentských miskonceptech(k pojmu miskoncept viz Hájková a kol., 2014) a nefunkčních postupech. Některé […]

Obsah Patrik Mitter: Přechylovat, nebo nepřechylovat příjmení v češtině? Stanislav Štěpáník, Jana Vlčková-Mejvaldová: K recenzím učebnic aneb Není ten váš ředitel nějaký mrzký tvor?