Dotaz:Při vypracovávání úkolu jsme narazili na problém se vzory sloves. Proto prosím o radu: jaký vzor mají slovesa sypat, zobat? Víme, že kolísají mezi 1. a 5. třídou, ale v 1. třídě jsou podle vzoru bere, nebo maže?A podle jakého vzoru je sloveso číst?Slečna H. J. Odpověď ASČ:Nejprve se zastavme u didaktického aspektu tohoto učiva. […]

Jedno vydavatelství si před časem vyžádalo odborné doporučení, jak užívat češtinu genderově korektně. Anonymizovaný manuál pak zaslalo pisatelce následujících řádků s otázkou, zda ho lze uvést do redakční praxe. Oponenturu v upravené podobě uveřejňujeme nikoliv jako polemiku (původní manuál zde neuvádíme a jeho autorství neznáme), ale spíše jako alternativu k obdobným normativně formulovaným návodům. Příspěvkem chceme též vyjádřit […]

Z článku v Deníku Referendum: Do popředí se zde dostávají argumenty z lingvistické oblasti. V nedávných debatách jsem zaznamenal následujících pět (výčet by měl být víceméně kompletní): Čeština přechylování vyžaduje svou gramatickou stavbou. U nepřechýlených jmen vyvstává problém, jak je skloňovat. Nepřechýlená jména způsobují nedorozumění. Nepřechýlená jména zní zvláštně a mohou způsobit posměch. Přechylování je […]

Ukázka z článku, publikovaného v Jazykovědných aktualitách, 2016, č. 1-2 Interjekce napodobující zvuky, které člověk vydává, popř. způsobuje 2.1 Člověk tyto zvuky vydává nosem a ústy a jsou průvodními jevy jeho vnitřních fyziologických projevů. 2.1.1 Dýchání dýchání: „Ch, ch,“ dýchl si pan Prag do dlaní (Třešňák 11) vydechnutí, oddechnutí, odfouknutí spojené s uvolněním: „Uf,“ vydechla […]

Zeptáte-li se blízkých, jaká byla vaše první slova, pravděpodobně zmíní „mámu“, „tátu“ nebo „bábu“. Otázkou ovšem zůstává, zdali je paměť krapet nešálí a nevypráví spíše o takových slovech, která byla nejvýznamnější pro ně jako osoby oddané a pečující. Kdo by netoužil figurovat v roli hlavního hrdiny u tak významného životního předělu, jako je začátek mluvení. Podle psychologů totiž v této hitparádě […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

Slovo v kostce a další volně dostupné nástroje pro češtinu – seznámení s aplikacemi a nástroji o češtině Kde najít nejnovější informace o současné češtině? – volně dostupné zdroje informací o současné podobě češtiny České slovo v KonTextu – možnosti, jak zkoumat češtinu ve volně dostupném online prostředí KonText a jak ho využít ve výuce češtiny Podrobněji ZDE, shrnutí webinářů ZDE.

Fidlerová, Alena A. et al.: Dějiny češtiny Ukázka z kapitoly Česko-německý kontakt na území českých zemí: Lexikum a syntax Nejvýrazněji pronikl německý vliv do lexika a syntaxe. Nejstarší lexikální přejímky jsou už z pragermánštiny do praslovanštiny (před 6. stoletím například dnešní chlum, kněz, chléb, lest, nebozez). Z celkového počtu přejímek z němčiny zachycených Newerklou (2004), […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

Článek byl napsán už před více než desetiletím, vyšel v časopise Český jazyk a literatura, č. 3, 2007-8, ale protože je občas v diskusích připomínán a téma nijak neztratilo na aktuálnosti, přetiskujeme ho i na našem webu. Autor ho mezitím doplnil menším příspěvkem Ke slovní zásobě středoškoláků.

Výchozí informace k projektu