AktualityVisegrádský grant na výzkum jazykových kontaktů v oblasti jmenOdešel profesor Jan KořenskýŽiva: Poklona pampeliškámPřednáška: Diabible.com – nástroj k srovnávání biblických překladůOnline přednáška: Staroslověnské dědictví ve staré češtiněVýstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečíLjubov Ostašová přichází na stáž do oddělení onomastikyLipnická bible získala Magnesii Literu za nakladatelský čin roku 2021Vesmír: V UkrajiněZ časopisu Bohemica Olomucensia 26.4.2022VISEGRÁDSKÝ GRANT […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

V rámci výuky lexikologie a sémantiky vytvářeli žáci některých tříd Gymnázia Ústavní v Praze (tercie B, kvarta A, kvinta B, čtvrtý ročník bilingvního šestiletého studia) český slovníček pojmenování a kratších vět často užívaných v souvislosti s docházkou do školy; část z nich svůj soubor rozšířila na slovníček česko-ukrajinský (za pomoci nového překladače z Ústavu formální […]

„Rozdíl mezi spojením příčinným a důvodovým nebývá chápán zcela přesně. Příčina je jev, jenž nutně způsobil jev jiný, zatímco důvod je sdělení domněnky, proč k nějakému jevu došlo: Britská ambasáda v Praze opět hrozí České republice zavedením víz, neboť počet našich žadatelů o azyl ve Spojeném království prudce roste. (Druhá věta vyjadřuje příčinu počínání britské ambasády.) Počet našich žadatelů o […]

Kategorie: Skladba

Práci doc. Václava Martince jsme se na našich stránkách věnovali již několikrát. Nejnovější publikace tohoto hlasového pedagoga (a dlouholetého divadelníka) přináší v souhrnné podobě materiály k mluvní průpravě. Obsah práce Zájemci o Češtinu pro Čechy nechť kontaktují autora na adrese v.martinec@volny.cz.

Z článku na webu Akademie věd ČR (listopad 2020): Jazyk je živý organismus, přizpůsobuje se aktuálnímu nastavení společnosti. Ve středověku hrála prim latina, později ji vystřídala němčina a dnes se v textech stále více objevují anglická slova. Tuzemská klubová hudba se s nimi vyrovnala po svém a performeři mixují jazyky, jak se jim zamane. Je to útok […]

Ranní úvaha – Český rozhlas Vltava: S novým jarem je třeba obnovy. Nový boty, umejt vokna, prořezat hrušeň, vyčistit trubky čehokoli, natřít poličku, vyvětrat plíseň a vlepit pořádnou pusu správným směrem. Nabrousit strašně tupý nože. A trochu si profouknout slovník – po zimě jeden mluví jako prase! Navíc – jak tak všechno bobtná a petrklíč probíjí […]

AktualityVyšel druhý díl Velké akademické gramatiky spisovné češtinyNové číslo časopisu Slovo a slovesnostPozvánka na online přednáškuNová knižní řada Prameny české etymologieVyšla Naše řeč 1/2022Jana Hoffmannová čestnou doktorkou opolské univerzityDeklarace Českého komitétu slavistů proti válce na UkrajiněPozvánka na online přednáškuVyšel výbor z díla Olgy MüllerovéDvacátý sešit Etymologického slovníku jazyka staroslověnského 28.3.2022VYŠEL DRUHÝ DÍL VELKÉ AKADEMICKÉ GRAMATIKY […]

Kategorie: Jazyk a jazykověda

Dotaz: V angličtině se prý začal pro ukrajinské hlavní město užívat název Kyiv místo původního pojmenování Kiev, které vychází z ruštiny. Neměli bychom v češtině také psát raději Kyjiv místo Kyjev? Odpověď: Je pravda, že název Київ se z ukrajinské cyrilské abecedy do češtiny správně přepisuje jako Kyjiv. Jak dokládají mj. data z Českého národního korpusu, toto endonymum (tj. podoba zeměpisného jména v jazyce původu, v tomto případě přepsaná do latinky) se v českých […]

V textu z r. 2012, publikovaném v časopise Plav, překladatelka Rita Kindlerová mj. píše: Je zajímavé, že se neustále setkávám s názorem, že překládat z jednoho slovanského jazyka do druhého je přeci „úplná brnkačka“, jak se mnozí neznalí problematiky (a slovanských jazyků) vyjadřují. Pokusme se podívat na některé záludnosti, kterým je překladatel z ukrajinštiny vystavován. Jedná se pochopitelně […]