Dotaz:
Dobrý den, mám tento syntaktický problém:
Ve větě Je možné se setkat až v úterý patří infinitiv setkat se  k části je možné, nebo je to podmět? Jde o to, že výraz je možné má pouze modální význam, dala bych tedy infinitiv k tomu. Šlo by pak o jmenný přísudek se sponou. Když se převede infinitiv do podoby vedlejší věty, bude z něj podmětná věta (Je možné, abychom se setkali… ). Jsem tedy na rozpacích, jak to určit.
Děkuji mnohokrát za odpověď.
Paní M. U.

Odpověď ASČ:
Na rozpacích nebuďte, uvažujete zcela správně:
Jde o přímo exemplární konstrukci s infinitivem ve funkci podmětu. Důkazem je mj. možnost substituce (náhrady) infinitivu podstatným jménem setkání/schůzka: srov. Setkání je možné až v úterý / Schůzka je možná až v úterý. Obě možnosti ukazují jasně na podstatu jevu shodou přísudku s podmětem, zde zejména ve jmenném rodě.
Podobně je podmětem infinitiv např. ve větách Mýlit se je lidské, Vyřešit tenhle úkol je nemyslitelné. A ano, máte pravdu, substituce vedlejší větou vede ke stejnému výsledku, totiž k vedlejší větě podmětné.

Závěr:
Ve větě Je možné se setkat až v úterý je podmětem infinitiv setkat se, přísudkem slovesně-jmenným (= přísudkem jmenným se sponou) pak spojení je možné. Sponou je samozřejmě slovesný tvar je. Slovosled tu nehraje roli.

Jiří Kostečka

12 komentářů.

  1. Jana Frýbertová napsal:

    Dobrý den,

    také řeším syntaktický problém. Nejsem si jistá, jak určit slovo „zpátky“ jako větný člen v této větě: Nebylo by vhodné se vracet zpátky k úkolům.

    Vracet se – podmět
    Nebylo vhodné – přísudek

    Kdybych nahradila infinitiv vracet se podstatným jménem – Nebyl by vhodný návrat zpátky…. Uvažovala bych tak, že „zpátky“ je přívlastek neshodný, protože rozvíjí podstatné jméno. Nejsem si ale jistá, jestli to tak může být i v případě původního infinitivu vracet se, pokud beru v úvahu, že přívlastek nerozvíjí sloveso…
    Bude to tedy spíše příslovečné určení způsobu, popř. místa? Nebo ještě něco jiného? 🙂

    Předem děkuji za radu!

    S pozdravem

    Jana Frýbertová

    • Jiří Kostečka napsal:

      K dotazu paní Frýbertové:

      Základní skladební dvojici určila tazatelka zcela správně. Substituce infinitivu „vracet se“ substantivem „návrat“ je vhodnou školskou pomůckou pro určení infinitivního podmětu (ještě více by se hodilo substantivum podle vzoru žena či růže, aby jasně vynikla koncovka 1. pádu, ale zde se hledá vhodné slovo dost nesnadno, alespoň mě žádné nenapadá; jedině snad silně hovorové „vracečka“ /??/).

      Pozor ale: Chybné by bylo z možnosti takové substituce vyvozovat, že „zpátky“ je ve VÝCHOZÍ větě přívlastkem. Tímto větným členem je skutečně rozvíjeno pouze skladební podstatné jméno. Ve větě „Nebylo by vhodné se vracet zpátky k úkolům“ rozvíjí ovšem slovo „zpátky“ sloveso (v infinitivu, ale to tu nehraje roli) a má větněčlenskou platnost příslovečného způsobu. Podle mého názoru je to konkrétně PU místa, byť zde jde o místní vztah již přenesený, obrazný.

      Pozn.: Jiný případ je po mém soudu typ „Karel upadl do rozpaků“ – zde bych určil „/do/ rozpaků“ jako předmět, protože místní charakter tohoto spojení je zcela setřen: nelze se rozumně zeptat „*Kam Karel upadl?“

      • Jana Frýbertová napsal:

        Dobrý den,

        moc děkuji za rychlou radu a vysvětlení.. 🙂 Budu to tedy brát jako PUM.
        Hezký den!
        Jana Frýbertová

  2. Jiří Kostečka napsal:

    Zde jsou odpovědi:

    To nebude pravda. – To = podmět, nebude pravda = přísudek jmenný se sponou (spona je „nebude“). ZSD: To nebude pravda.

    Doma by ti bylo samotnému smutno. – Jednočlenná věta, podmětová pozice se nenabízí, resp. neexistuje. Bylo by smutno = přísudek jmenný se sponou. ZSD neexistuje, protože v dané syntaktické struktuře neexistuje podmět.

    Bavilo tě dívat se na tem film? – ZSD: Dívat se bavilo.
    Naší kočce se líbí ležet u kamen. – ZSD: Ležet se líbí.

    Mně se chce spát. – ZSD: Spát se chce.

    Dodám, že valenční syntax pracuje s logičtějším určením větného základu, totiž se základovou větnou strukturou (ZVS). Základní skladební dvojice totiž velmi často nedává smysluplnou větu – k výše uvedeným větám přidejme např. i tuto „Loď ihned zamířila do přístavu“: ZSD = „Loď zamířila“ (toto ale NENÍ česky); ZVS = „Loď zamířila do přístavu“ (toto JE česky).

  3. Romana Míková napsal:

    Dobrý den,
    prosím o určení základní skladební dvojice ve větách:
    To nebude pravda.
    Doma by ti bylo samotnému smutno.
    Bavilo tě dívat se na tem film?Naší kočce se líbí ležet u kamen.
    Mně se chce spát.

    Děkuji mnohokrát za odpověď.

    Romana Míková

Zanechat odpověď