Blog z r. 2010, čtený a čtivý i dnes: Když jsem šel nedávno okolo Máchova pomníku na Petříně, vzpomněl jsem si na svá školní léta, kdy jsem byl nucen si při probírání Máje dělat poznámky typu „modrý blankyt – pleonasmus“ nebo „4. Zpěv – zamyšlení nad tragikou lidského osudu“ a papouškovat tyto fráze u pololetního zkoušení. Bohužel mám pocit, že z výkladu oné „lyrickoepické básně“ jsem si opravdu odnesl spíše […]
Pracovní list Ladislav Fuks Spalovač mrtvol Výňatek Umělecký text V rakvi se objevila ostrá bledá vyhublá tvář v parádní zelenošedé uniformě. Na prsou měla železný kříž, brigadýrku a bílé rukavičky. V knoflíkové dírce snítku vavřínu. Jiná snítka, snad myrta, ležela na rukou zkřížených na břiše. „Je to pan Ernst Wagner,“ řekl pan Kopfrkingl chlapci, který se chvěl jak jehně a zoufale si mačkal ruce, „SS Sturmbannführer… měl rád národ a hudbu, […]
Cvičný pracovní list ZDE. Autorem PL je David Franta.
Kompletní text ZDE. Asociace češtinářů je hluboce znepokojena chystanými změnami týkajícími se maturitní zkoušky, jak je obsahuje návrh zákona předložený MŠMT do připomínkového řízení 28. února 2019. Tento text shrnuje nejzásadnější námitky a poukazuje na problematická místa chystané novely. Návrh zákona byl předložen bez standardní odborné diskuse. Ačkoli se MŠMT pro média vyjádřilo, že návrhu předcházela diskuse „jak na odborné, tak na politické úrovni“, vynechalo při přípravě relevantní ředitelská a učitelská […]
Přetiskujeme příspěvek z facebookové stránky Jana Wiendla: Zřejmě někdy mezi 5.- 24. dubnem 1945, těsně před osvobozením Angličany, zahynul v nacistickém lágru Bergen-Belsen Josef Čapek. Poslední z jeho básní – Před velikou cestou – napsanou těsně před transportem ze Sachsenhausenu do Bergen-Belsenu, osobně považuji za jedno z nejúchvatnějších lyrických děl české koncentráčnické poezie: Těžké chvíle, těžké dny,není volby, rozhodnutí,temní dnové poslední,jste dny života, či smrti? V život zpět, či v […]
Primo Levi: Je-li toto člověk Elie Wiesel: Noc Rudolf Vrba: Utekl jsem z Osvětimi Richard Glazar: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky Imre Kertész: Člověk bez osudu Pracovní listy připravila Monika Stehlíková.
Hodně se dnes přemýšlí, proč přestávají číst děti v sedmé osmé třídě. Přišlo se na to, že kromě toho, že ty děti mají i jiné zájmy, kterým se chtějí věnovat, tak se v té fázi především potřebují dostat k náročnějším knihám. Dětské knihy je už přestaly uspokojovat, není v nich, co by je dále posunovalo. Podnětné knihy jsou tvořeny rafinovaněji a mnoho dětí už k nim nedosáhne samo, potřebují k […]
Prvního tvora najdeme v erbovním klenotu české literatury – v Máchově poémě Máj – a zove se kulásec. Je to právě on, koho zve hrdliččin hlas ve třetím verši prvního zpěvu této skvostné básně, již nesčetné zástupy pedagogů vtloukají takřka století a půl do hlav žactva: „Hrdliččin zval kulásce hlas, / kde borový zaváněl háj“. Protože velký bratr Google i mozek průměrných Wikipedie o kulásci nevědí nic, je jisté, že i česká […]
Jak vyplynulo z analýzy jednotlivých pokusů o definici, z terminologického hlediska není možné antiutopii a dystopii zaměňovat, neboť se jedná o sice podobné, ale v některých aspektech zásadně odlišné žánry. Oba pojednávají o fikčních petrifikovaných světech, s tím rozdílem, že antiutopie jako starší žánr vede především dialog s utopií a snaží se zdůraznit nemožnost existence celoplošného utopického ráje. Dystopie též vykresluje podobný fikční svět, ale ponechává naději na možnost úniku z petrifikovaného světa. Pesimistické nálady antiutopií první poloviny 20. století, které mimo […]
