„Dne 18. srpna 2020 zemřel ve věku nedožitých 90 let emeritní profesor Ústavu českého jazyka prof. PhDr. Dušan Šlosar, CSc., vynikající lingvista, respektovaný a ctěný kolega, oblíbený vysokoškolský učitel a zásadový člověk.“ Ze zprávy MU v Brně, domovské univerzity profesora Dušana Šlosara „Dušan Šlosar byl kromě své vyhlášené přísnosti i člověkem spravedlivým. Uměl ocenit snahu, třebaže nevedla úplně k žádoucímu cíli. Tohle je dar velkých učitelů: ne učit fakta, ale vštěpovat myšlení, rozvažování […]
„Seriál představuje významné osobnosti našich i světových dějin. Jejich životní osud rozkrývá prostřednictvím dramatizace rozhodujících momentů, v nichž se naplnil.“ Z anotace Velkých osudů vytvářených do r. 2009, nyní dostupných v rozhlasovém audioarchivu.
Dotaz:Chtěla bych se zeptat, jak je nejvhodnější určit příslovečné určení času například v této větě: Eva chodí na oběd ve dvě odpoledne. Bylo by tady možné určit ve dvě odpoledne jakožto celek jako příslovečné určení času?A dále: Eva jde na kosmetiku ve čtvrtek odpoledne. Bylo by tady možné určit ve čtvrtek odpoledne jakožto celek jako příslovečné určení času?Konečně: Eva chodí na oběd každý den ve dvě hodiny odpoledne. Tady by […]
Jazyky se neustále vyvíjejí bez ohledu na snahy některých tradicionalistů co nejvíce je zakonzervovat. Nyní však překvapivě došlo i na něco tak samozřejmého, jako je tečka za větou. Podle lingvistů mladí lidé, kteří vyrostli na chytrých mobilních telefonech, nepoužívají za větami tečku. Tu považují za výraz naštvanosti, podrážděnosti a někdy neupřímnosti. Článek Tomáše Skoupého K proměnám v užívání češtiny viz též: Čeština bez rodů? „My ji potřebujeme,“ říká nebinární Ade Čeština už […]
Studijní příručka z nakladatelství Karolinum je určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky. Obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu pravopisných cvičení (v podobě korektur textů s chybami) a úkolů z oblasti normativního tvarosloví spisovné […]
Pokud vás zajímá například metoda autobiografického divadla uplatněná v dramatické výchově, nalistujte si Tvořivou dramatiku č. 2/2018. A pokud vás zajímá cokoli dalšího, co se týká dramatické výchovy, klikněte na tento odkaz.
Článek je založen na závislostní syntaxi (…). Hned v úvodu (…) se zamýšlíme znovu nad obecně přijatým pojmem-termínem vedlejší věta, který má centrální postavení v této syntaxi. V rámci formálně-sémantického rovinného popisu (FSRP) jazykového systému vymezujeme vedlejší větu třemi hierarchicky uspořádanými rysy (nejdůležitější je v našem pojetí podřadicí spojovací výraz jako formálněsyntaktický rys, dále je to začleněnost jako sémantickosyntaktický rys, nejméně závažný je rys nekomentování). Při tomto vymezování pomocí rysů jsme metodologicky inspirováni fonologií […]
Z projektu Trojské trumfy pražským školám.
„Začněme naslouchat hlasu rozumu. Seznamme se s nevyvratitelnými vědeckými fakty a zastavme šíření populistických hesel,“ říká Lukáš Bůžek ve svém blogu na Aktuálně.cz. Snaha o argumentaci podloženou vědecky prokázanými fakty a věcná polemika s populistickými hesly a mnohdy hluboko zakořeněnými předsudky o vzdělávání je společným jmenovatelem všech autorových textů – ať již se jedná o otázky rané selekce v českém školství, role učitele ve výuce, nebo problematiku významu vědomostí v učení. Lukáš Bůžek je […]
