Dotaz:
Rádi bychom si ujasnili správnost psaní -i, -y v příčestí minulém u živých rostlin rodu mužského a u bakteriofágů.
Nerozumíme, proč se píše stromy stály, keře rostly a podobně, když jsou rostliny rodu mužského a živé, tedy zřejmě rodu životného.
Bakteriofágy byly dlouho označovány za neživé, ale v současnosti jsou dle Wikipedie oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné entity. Píše se proto v příčestí minulém rodu mužského na konci -li? Třeba: Bakteriofágy útočili?
Za kolektiv pan I. V.

Odpověď ASČ:
Hned na úvod je třeba sdělit důležitou skutečnost, že totiž v češtině se biologická živost, resp. neživost nekryje vždy s gramatickou životností, resp. neživotností. Podstatná je tu pádová koncovka 4. pádu jednotného čísla daného podstatného jména rodu mužského: U rodu mužského životného je tato koncovka totožná s koncovkou 2. pádu jednotného čísla, srov. pán – bez pána – vidím pána; muž – bez muže, vidím (jednoho) muže. U rodu mužského neživotného je koncovka 4. pádu jednotného čísla totožná s koncovkou 1. pádu jednotného čísla, srov. hrad – vidím hrad, stroj – vidím stroj (v obou případech jde o tzv. nulové koncovky).

Důkaz, že biologická živost nejde vždy ruku v ruce s gramatickou životností, poskytují např. podstatná jména hmyz a dobytek: jde o potenciálně živé tvory, ale mluvnicky jsou tito tvorové pojmenováni podstatnými jmény rodu mužského neživotného – viz 4. pád jednotného čísla vidím hmyz (tedy nulová koncovka totožná s koncovkou 1. pádu jednotného čísla), vidím dobytek (i zde je nulová koncovka totožná s koncovkou 1. pádu jednotného čísla). Naopak existují podstatná jména, jež pojmenovávají zjevně neživý objekt, ovšem chovají se gramaticky jako podstatná jméno rodu mužského životného: např. sněhulák – bez sněhuláka – vidím sněhuláka; píšeme tedy Sněhuláci na slunci rychle táli.
V nejednom případě je možné u jednoho téhož slova pojetí životné i neživotné; pak jazyk většinou volí takovou koncovku, která zde odliší živost od neživosti objektu či tvora i mluvnicky: např. koráli budovali v moři rozsáhlé útvary oproti korály hrály v moři všemi barvami či korále se sestře líbily; bacili/mikrobi se množili vedle bacily/mikroby se množily (podle toho, zda chápeme bacily a mikroby jako živočichy, či nikoli).
Jak složitá je problematika životnosti a neživotnosti, resp. živosti a neživosti, o tom svědčí podstatné jméno drak: je rodu mužského životného nejen ve významu „pohádkové zvíře žeroucí princezny“ (srov. Bajaja zabil draka), ale též ve významu „létající papírová hračka“ (Pouštěli jsme si draka; Draci létali vysoko nad zemí). Ve významu „konstrukční část letounu“ je substantivum drak pouze rodu mužského neživotného (Vidíš drak toho letadla? Draky toho letadla byly plně funkční).
Tyto komplikované příklady uvádíme hlavně proto, abychom doporučili zájemcům o tuto problematiku používat normativní online Internetovou jazykovou příručku a v případě pochybností do ní nahlédnout (kliknutím výše se lze dostat na základní odkaz).
V dotazovaném případě je třeba, aby se bakteriologové dohodli, zda budou bakteriofágy považovat za živé, či neživé entity, podobně jako je tomu u bacilů a mikrobů. V případě biologické živosti lze doporučit psaní bakteriofágové útočili (rod mužský životný), v případě biologické neživosti bakteriofágy útočily (rod mužský neživotný).

Poznámka: Gramatická životnost či neživotnost existuje pouze u podstatných jmen rodu mužského; podstatná jména rodu ženského či středního touto mluvnickou kategorií nedisponují, tj. nemají zvláštní tvary (tedy pádové koncovky) pro takové odlišení.

Závěr:
Jazykovědci vyřešili dotazovaný problém připuštěním koncovek obou variant, tedy rodu mužského životného i neživotného, např. vidím bakteriofág i bakteriofága; mluvím o bakteriofágu i bakteriofágovi; pod mikroskopem jsou bakteriofágy i bakteriofágové.
Vizme k tomu zmíněnou Internetovou jazykovou příručku na tomto odkazu.

PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.