27.1.2023
KONFERENČNÍ REFLEXE TŘÍ VELKÝCH BOHEMISTŮ
Na rok 2023 připadají výročí odchodu tří významných osobností pražské bohemistiky. Ve spolupráci s Filozofickou fakultou a Pedagogickou fakultou UK připravujeme na 8.–10. listopadu 2023 vzpomínkový večer a vědeckou konferenci Paměť oboru: Šmilauer – Hausenblas – Stich 2023. Návrhy konferenčních referátů nebo vystoupení na vzpomínkovém večeru lze zasílat do 28. února. Více informací najdete zde.
Zobrazit více
 
20.1.2023
ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO JE DOKONČEN
Koncem roku 2022 vyšel poslední, 21. sešit Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, obsahující rejstříky slov neslovanských jazyků (rejstříky jazyků slovanských jsou obsahem 20. sešitu, který vyšel v roce 2021). Právě dokončený Etymologický slovník jazyka staroslověnského představuje zralý plod úsilí tří generací brněnských slavistů a etymologů, a symbolizuje tak v jistém smyslu také kontinuitu moderního českého bádání o slovanských jazycích a literaturách. Více zde.
Zobrazit více
 
20.1.2023
VÝSTAVA KRITICKY OHROŽENÉ JEVY NAŠICH NÁŘEČÍ V UHERSKÉM HRADIŠTI
Zveme vás do Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kde můžete od 2. února. do 30. dubna 2023 navštívit výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Připravilo ji dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Čekají na vás nářeční mapy, zvukové ukázky, kvízy a mnohé další, k tomu výukové programy pro školy a jiné doprovodné akce.
Zobrazit více
 
18.1.2023
NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU KORPUS – GRAMATIKA – AXIOLOGIE
Nové číslo časopisu Korpus – gramatika – axiologie přináší čtyři studie: článek o kumulovaných diskurzních markerech no aleno jakono neno tak a jejich funkcích v rozhovoru, analýzu struktury prézentních participií v češtině, text o možnostech překladu bezekvivalentních německých konstrukcí do slovenštiny a studii diachronních změn českých reflexivních konstrukcí. Číslo také obsahuje dvě zprávy a recenzi na knihu Luboše Veselého a kol. Kapitoly o slovesném vidu nejen v češtině (2020) od Milana Hrdličky. Obsah čísla s abstrakty najdete zde.
Zobrazit více
 
16.1.2023
ESTONSKO-ČESKÝ PROJEKT PRO ROZVOJ JAZYKOVÉHO PORADENSTVÍ
Ústav pro jazyk český uspěl v programu Evropské komise Erasmus+ s návrhem projektu Tell me how to say it right! zaměřeným na rozvoj jazykového poradenství. Tým vedený Kamilou Smejkalovou tak bude od letošního do příštího jara spolu s Ústavem estonského jazyka pracovat na obecných standardech jazykového poradenství a vznikne tréninkový kurz pro pracovníky jazykových poraden.
Zobrazit více
 
4.1.2023
Z JAZYKOVĚDNÝCH AKTUALIT 3–4/2022
Právě vyšly nové Jazykovědné aktuality. Žaneta Dvořáková v nich analyzuje „válku na talíři“, tedy názvy jídel reagujících na rusko-ukrajinskou válku. V rubrice Nové publikace je reflektována kniha Jazyková poradna, dobrý den, další recenze připravily mj. Anna Christou, Karla Tvrdá, Aksana Schillová a Karolina Táborská. V rubrice Kronika Martina Ireinová představuje 70 let dialektologického oddělení ÚJČ v Brně a Martin Šemelík píše v kolektivní zprávě o spolupráci s řezenskou univerzitou. Celé dvojčíslo najdete zde.
Zobrazit více
 
V rubrice Zajímavé dotazy jste se dozvěděli:
jestli jsme to byli my, kdo si toho všiml, nebo my, kdo jsme si toho všimli, čili co ovlivňuje volbu mluvnické shody v případě zájmena kdo;
zda starozákonní Izák přinesl sám sebe v obětjako oběťjakožto oběťcoby oběť nebo za oběť;
jestli se při citování mají opravovat chyby obsažené v původním, citovaném textu;
zda se ve větě Na ochozu byli připraveni dvorní trubci míní včelí samečci, nebo trubači a jestli mají tato slova společný původ;
o významovém rozdílu užití zvratného a nezvratného zájmena ve větě Řekněte nám o sobě/vás něco více.

Na blogu Novinky z excerpce se psalo:
o tom, kdo nebo co může být ledňáček, a o nových, pozitivně míněných významových užitích frazému srazit na kolena.
Další novinky:
Veronika Štěpánová přiblížila, jaké potenciální problémy řešila s Janem Vondráčkem při nahrávání nových hlášení pro pražské tramvaje. Její komentář přinesly kromě webu pražského Dopravního podniku např. iRozhlasiDNES nebo TN.cz.
Pavel Štěpán se v rozhovoru pro Radiožurnál a v pořadu ČRo Vltava Akcent v souvislosti s šířící se mediální praxí nepřechylování cizích ženských příjmení vyjadřoval k výhodám a nevýhodám takového užívání češtiny.
Lexikologickou a etymologickou oporu do zábavně-vzdělávacího pořadu Prostě sprostě videoportálu Stream pravidelně vnášejí Martin Šemelík a Jiří Rejzek. Oba lexikografové spolu s kolegyní Michaelou Liškovou seznamovali posluchače vědecké půlhodinky ČRo Plus s procesem vzniku, zaměřením a výhodami Akademického slovníku současné češtiny.
V rozhovoru pro online magazín Refresher mluvila Michaela Lišková také o neologismech. Připravovanou nářeční výstavu v uherskohradišťském Slováckém muzeu přiblížila Martina Ireinová v textu na Seznam Zprávách.
Martin Prošek pro plzeňský rozhlas připravil tři nové jazykové koutky – o slovu virální, o psaní čárek v souvětích se spojkou ani a o výrazech posléze a antedatovat.

Zanechat odpověď