Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak je to s určováním slovotvorného základu u slov neodvozených (např. lev). Zejména v souvislosti s tím, že je v učebnicích ZŠ slovotvorný základ definován jako část slova, kterou mají slovo základové a odvozené společnou. Podle této definice, jestliže slovo není odvozené (neexistuje základové slovo), nemůže mít ani slovotvorný základ (společnou část). Nejedná se v této definici tedy o […]

Upozorňujeme na několik článků, jež se zabývají podobou češtiny na sociálních sítích: Lucie Jílková: O češtině (na netu) Zdeňka Hladká: Pravopis v současné korespondenci mladých Zdeňka Trachtová: „Nová čeština“ plná překlepů a smajlíků. Na sítích spíš mluvíme než píšeme    

KRÁL: Je to obryně Stáňa, umí výborně vařit, dělala by ti obrovské knedlíky. JASOŇ: A španělské ptáky. KRÁL: U ní bys měl domov jako klícku – u ní bys měl domov jako klec. OBR: A ona mě chce? KRÁL: Chce tě Koloději, měli byste spolu malé obříky. Nejen cimrmanologové si dokázali vyhrát se zdrobnělinami; připomeňme […]

Dotaz: Moje neteř by se ráda dozvěděla, jak psát slovo bitýští / bitýšští. S jedním š, nebo se dvěma? Paní G. Š. Odpověď ASČ: Zdvojené souhlásky, resp. souhláskové shluky vůbec bývají při osvojování pravopisu (i spisovné výslovnosti) naší mateřštiny skutečným oříškem. Zapeklité je zejména (ne)zdvojování písmena n. Některá jména (podstatná i přídavná) totiž odvozujeme příponami -ík, -ý (-á, -é), -í, -ový […]

Titulek článku jsme si vypůjčily od Karla Ignáce Tháma (1763−1816), bratra známějšího Václava Tháma, protože se „zlobivými utrhači“ českého jazyka se přímo roztrhl pytel. Stačí, když si pustíme rozhlas nebo televizi či se začteme do novin a jejich internetových stránek. Zcela pomíjíme soukromé rozhlasové a televizní stanice a diskuse čtenářů na internetu, to je kapitola […]

Z našeho archivu: Dotaz: Dobrý den, mohli byste prosím vysvětlit, proč se píše skončit a strávit se „s“, když jde o změnu stavu? Moje dcera to na základní škole naprosto nechápe. Prý se to má naučit zpaměti. Paní I. P. Odpověď ASČ: Češtinář(ka) tazatelčiny dcery má pravdu, ale sluší se k tomu leccos dodat: Psaní předpon […]

Z našeho archivu: Dotaz: Prosím o jazykové a významové vysvětlení slova předražený. Pan S. B. Odpověď ASČ: Protože slovotvorba patří mezi odborně i didakticky nejproblematičtější pasáže výuky českého jazyka jak na 2. stupni ZŠ, tak na školách středních, pojali jsme odpověď poněkud šířeji: U tvoření slov sledujeme, z kterého slova byl studovaný výraz bezprostředně utvořen […]

Dotaz: S kolegy se přeme, kdy bylo zavedeno přechylování ženského příjmení v Čechách. Bylo zavedeno za Marie Teresie nebo později? Pan P.Š. Odpověď ÚJČ: Dotaz jsme pro jeho odbornou náročnost přeslali naší partnerské organizaci, Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Citujeme odpověď: „Přechýlená“ podoba u ženských jmen se objevuje již dlouho před josefinskou reformou, která […]

Dotaz: Prosím o odpověď na následující jazykové dotazy: 1. Existuje jazykolam „Máš myš, myš máš a máš myš maš. Nejsem si jistá, jak se  píše slovo „myšmaš – mišmaš“, další varianta je zvlášť nebo dohromady. 2. Další problém – psaní “ z minula“ nebo „zminula“ /např. znám ho z minula/, jedná se o přísl. spřežku […]