V článku publikovaném v časopise Naše řeč mj. najdete:

Před více než čtvrtstoletím jsem se zabýval v tomto časopise mluvou své vlastní, tehdy bezdětné rodiny na začátku manželství. Článek jsem uzavřel konstatováním, že by bylo užitečné zabývat se mluvou těchto manželů za 20 let. Pokouším se o to nyní, když máme už dva dospělé syny. Rodina žije stále ve středních Čechách, jejichž jazyk byl dosud zkoumán J. Hallerem, R. Brabcovou, M. Rackovou, manžely J. a P. Jančákovými. Zvolil jsem podobně jako oni hledisko útvarové, protože při něm jsou individuální rysy mluvy jednotlivých členů středočeské rodiny daleko výraznější než u hlediska interakčního. Rodinné prostředí má rozhodující vliv na individuální jazykový úzus, který se může částečně odlišovat od běžné mluvy města, v němž rodina žije a jež je dost nehomogenní.

V tomto článku nejprve naznačím metodu zkoumání spontánní mluvy v rodině (1), potom se budu zabývat konkrétně na jazykovém materiálu jazykovými diferencemi ve spontánní mluvě mezi rodiči (2), všimnu si, jak tyto diference ovlivnily spontánní mluvu dětí (3), a zmíním se o uvědomělém užívání některých jazykových prostředků v rodině, které je možno chápat jako hru s jazykem (4).

2 komentáře.

  1. Marta napsal:

    Dostala jsem příspevek o spontánni mluvě pražské rodiny.Předpokládám,že pražská rodina běžné používá na konci infinitivu -ct , např. ject.JakýjeVáš názor na používání této koncovky moderátory zpráv ve veřejnopr ávní televizi,nebo herci? Jsem z Moravy a tzv.tahá mě to z uši.Jak by se pražákům líbilo, kdyby moderátoři mluvili hanácky?

    • Josef Štěpán napsal:

      Správně předpokládáte, že pražská rodina běžně ve své spontánní mluvě užívá nářečně podmíněného infinitivu ject, a proto jsem se tímto jevem v článku nezabýval. Zkoumal jsem totiž jen diference mezi členy rodiny. Zcela však s Vámi souhlasím, že na veřejnosti v médiích především u moderátorů je infinitiv ject naprosto nevhodný. Tento můj názor je v souladu s pojetím hovorové spisovné češtiny, jak jsem ho ve stejnojmenném článku vyjádřil už na webových stránkách Asociace češtinářů právě před rokem dne 7. 1. 2016.

Zanechat odpověď