Každému vidícímu doporučuji, aby, nechce-li vyvolávat pozornost, používal výraz nevidomí lidé. Proč? Je to zavedené, obvykle – u většiny lidí – to nevzbuzuje emoce, neriskujete, že se někoho dotknete, dáte tím najevo, že jste zorientovaný. V hovoru s nevidomým se vyplatí naslouchat, jaká slova volí konkrétně on. Nebo později můžete dojít k přímému položení otázky, […]
Vstupní odkaz k řadě zásadních studií ZDE. Jednotlivé části: Preliminária Čeština a dějiny Dynamika českého lexika a lexikologie Kapitoly ze syntaktologie češtiny K české fonetice a pravopisu Komunikační situace a styl Pragmatické aspekty češtiny Souvětí současné češtiny Úvahy o české morfologii
Z odpovědi „je to jedno“ se stala univerzální reakce těch, kteří pravidla naší mateřštiny neovládají. Ten, kdo lpí na správném vyjadřování a opravuje ostatní, je pro ně předpotopní, povýšený intelektuál. V očích těch, pro něž jsou mluvnice a pravopis zaprášená slova ze základní školy, stojí vývoj jazyka především na představě, že všechno je dnes dovoleno. Pravidla jsou přežitá, […]
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak je to s určováním slovotvorného základu u slov neodvozených (např. lev). Zejména v souvislosti s tím, že je v učebnicích ZŠ slovotvorný základ definován jako část slova, kterou mají slovo základové a odvozené společnou. Podle této definice, jestliže slovo není odvozené (neexistuje základové slovo), nemůže mít ani slovotvorný základ (společnou část). Nejedná se v této definici tedy o […]
Upozorňujeme na několik článků, jež se zabývají podobou češtiny na sociálních sítích: Lucie Jílková: O češtině (na netu) Zdeňka Hladká: Pravopis v současné korespondenci mladých Zdeňka Trachtová: „Nová čeština“ plná překlepů a smajlíků. Na sítích spíš mluvíme než píšeme
KRÁL: Je to obryně Stáňa, umí výborně vařit, dělala by ti obrovské knedlíky. JASOŇ: A španělské ptáky. KRÁL: U ní bys měl domov jako klícku – u ní bys měl domov jako klec. OBR: A ona mě chce? KRÁL: Chce tě Koloději, měli byste spolu malé obříky. Nejen cimrmanologové si dokázali vyhrát se zdrobnělinami; připomeňme […]
Dotaz: Moje neteř by se ráda dozvěděla, jak psát slovo bitýští / bitýšští. S jedním š, nebo se dvěma? Paní G. Š. Odpověď ASČ: Zdvojené souhlásky, resp. souhláskové shluky vůbec bývají při osvojování pravopisu (i spisovné výslovnosti) naší mateřštiny skutečným oříškem. Zapeklité je zejména (ne)zdvojování písmena n. Některá jména (podstatná i přídavná) totiž odvozujeme příponami -ík, -ý (-á, -é), -í, -ový […]
Titulek článku jsme si vypůjčily od Karla Ignáce Tháma (1763−1816), bratra známějšího Václava Tháma, protože se „zlobivými utrhači“ českého jazyka se přímo roztrhl pytel. Stačí, když si pustíme rozhlas nebo televizi či se začteme do novin a jejich internetových stránek. Zcela pomíjíme soukromé rozhlasové a televizní stanice a diskuse čtenářů na internetu, to je kapitola […]
Z našeho archivu: Dotaz: Dobrý den, mohli byste prosím vysvětlit, proč se píše skončit a strávit se „s“, když jde o změnu stavu? Moje dcera to na základní škole naprosto nechápe. Prý se to má naučit zpaměti. Paní I. P. Odpověď ASČ: Češtinář(ka) tazatelčiny dcery má pravdu, ale sluší se k tomu leccos dodat: Psaní předpon […]
