Profesor Jiří Přibáň patří k vědeckým osobnostem se širokým odborným záběrem, což dokládají i jeho četné eseje, v nichž se vyjadřuje kromě právní problematiky i ke společenským, filosofickým či uměnovědným otázkám. V Salonu deníku Právo publikoval i následující zamyšlení věnující se mizení tolerance v současné západní společnosti a kořenům i důsledkům tohoto stavu, jako je […]

Před osmdesáti lety poprvé knižně vyšla Válka s Mloky (Fr. Borový; 1935-6 vycházela na pokračování v Lidových novinách). Antiutopie dávno již klasická (a bohužel často – i ve školních příručkách – opakovaně przněná psaním malého m nejen v názvu; týž problém potkává absolutno ve starším Čapkově díle téhož žánru). Dodnes připomínaná. Čerstvě Alexandrem Mitrofanovem v […]

Z archivu: Myslíte si, že je Kapitánská dcerka v povinné četbě? Ano, je tam. Je tam pořád. Přečetl jsem si ji, abych mohl se synem probrat proč. Puškinův romantický příběh mladého důstojníka v čase povstání Jemeljana Pugačova nás ani jednoho za srdce dvakrát nevzal, pak se ale začaly vynořovat jisté souvislosti. Poněkud současnější. Hrdina P. […]

”Tlustý hubeného nenamluví,“ tvrdí znalkyně lidských hlasů, známá především jako rozhlasová režisérka. Prožila 40 let v Českém rozhlase a z řeči herců i běžných smrtelníků dokáže poznat skoro všechno, včetně psychického rozpoložení a chorob. Kdysi uvažovala o dráze herečky, ale mít „neviditelnou“ profesi ji baví mnohem víc. Však také pracovala s našimi největšími bardy na inscenacích, které patří k perlám v oboru. Přestože Hana […]

…a nikoli že bychom snad měli mužnější rysy, hrubneme jazykem, kterým spolu mluvíme. A stejně i ženy, všímám si. A naše děti, no naše děti ne, zajisté, ale jejich kamarádi a kamarádky někdy mluví tak sprostě, že už to asi ani není sprosté, tedy pro ně, jim. Když ale my, kteří přeci dobře víme, kam […]

Žádná oficiální omezení na západě samozřejmě neexistovala. Šlo spíše o všeobecnou atmosféru ve společnosti. „Co bys studovala, vždyť se vdáš!“ byla obvyklá věta v mnoha rodinách. Na dívky byl ovšem „brán ohled“ i jinak: matematika pro dívčí gymnázia měla poloviční počet stránek než ta pro gymnázia chlapecká, protože děvčata přece matematice nerozumějí, dívky měly taky jinou čítanku s příběhy […]

(…) Opravdová hodnota knihy se pozná nejdřív po třiceti letech. Správná Magnesia Litera 2017 by měla oceňovat knihy z roku 1987. To vyšly třeba Země žen Vladimíra Párala, Einsteinův mozek a jiné povídky Josefa Nesvadby a K principu rolničky Miroslava Holuba. Eduard Petiška, který v tom roce zemřel, vydal Aničku a básničku a Vojtěch Steklač, který žije dodnes, Čendu & […]

Váchal napsal tři roky před smrtí v soukromé korespondenci: „Našinec dneska nestojí za halíř a pozornost – kdo dnes o V. ví? – jsem vyvržen ze středu společnosti normálních lidí, křest socialismu přijavších. A proto nechte 82letého blázna v tichu a klidu odejít ke všem čertům, s nimiž tak rád koketoval. Neboť co není, teprve […]

Z odpovědi „je to jedno“ se stala univerzální reakce těch, kteří pravidla naší mateřštiny neovládají. Ten, kdo lpí na správném vyjadřování a opravuje ostatní, je pro ně předpotopní, povýšený intelektuál. V očích těch, pro něž jsou mluvnice a pravopis zaprášená slova ze základní školy, stojí vývoj jazyka především na představě, že všechno je dnes dovoleno. Pravidla jsou přežitá, […]