Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry jsou učitelé na různých stupních škol schopni identifikovat výslovnostní chyby a jaké faktory mohou tuto jejich schopnost ovlivňovat. Časopis Bohemistyka, 2019, č. 2

„(…) Fr. Kopečný přesvědčivě ukázal, že jak u spojení typu tisíce lidí (viz níže 2), tak u typu spousta lidí (viz 3) je „po stránce obsahové (podtr. F. K.) přívlastkem výraz udávající množství (a to přívlastkem kvantitativním). Poněvadž však vystupuje častěji jako syntaktické substantivum, zůstává po stránce formální (F. K.) základem podmětového výrazu.“[5] Z pojmu podmět obsahující kvantitativní přívlastek vylučujeme typy Tři tisíce přijely, Velká spousta […]

Čímž se logicky dostáváme k zásadnímu odhalení: Rowlingová neumí psát fantasy. Ona tomu žánru nerozumí. Což nic nemění na tom, že celá série o Harrym Potterovi je jinak skvělá věc. Osobně jsem ji celou přečetl několikrát. Jen ji nesmím číst z pozice fanouška fantasy. V takovém nešťastném případě totiž nastupuje můj Vnitřní Čtenář odkojený Tolkienem a biřmovaný Eriksonem a začíná odhalovat nesrovnalosti […]

Při vnímání skutečnosti se v rámci poznávacího procesu ukončeného řečovým vyjádřením (Štěpán, 1979) uplatňuje, jak známo, vedle sluchu (vnímání zvuků komunikativních, tj. řeči, zvuků přírodních, např. zvířat aj.) také zrak. Lidské oko je schopno rozlišit několik tisíc barevných odstínů, počet jejich pojmenování je však mnohem nižší a také jejich využití je rozdílné v různých stylových […]

Ukázky z Příručky k morfologii češtiny; volně dostupná starší verze příručky ZDE  Článek Postup při morfologickém rozboru jmenných tvarů (Český jazyk a literatura, 2017/2018, roč. 68) Výběrový komentovaný soupis literatury najdete ZDE

Z archivu: Článek se zabývá mylnou studentskou interpretací básně Václav Hraběte Chvíle: Rád bych choulostivou problematiku interpretační svobody a hranice mezi interpretační volností a zvůlí, mezi interpretací a misinterpretací znovu otevřel. Opravdu upřímně by mne zajímaly reakce jak vysokoškolských učitelů literatury, tak středoškolských češtinářů z praxe na předložený problém: jak by naložili ti i oni s interpretační […]

Z archivu: S laskavým svolením redakce literárního měsíčníku HOST publikujeme text otištěný v č. 8/2015 O nesnadném vztahu Vladimíra Holana a Jana Wericha „Byla jedna čtvrť a v té čtvrti domeček a v domečku bydleli básník a klaun. Básník bydlel v přízemí, se svou hlavou ztěžklou náznaky a předtuchami, a o patro výš kejklil klaun, […]

Výraz údivu ty brďo! vznikl s největší pravděpodobností zkrácením vokativu ty člobrďo!, a to useknutím první části slova, které dnes už vychází z užívání (ve vyhledávači Google jen 176 výskytů, z toho ještě řada z nich jako nominativ neutra označuje hru Člověče, nezlob se!). „Vokativ“ ty brďo! je sevřenější, zajímavější, nápaditější a to vyhovuje právě mladé generaci. Tento výraz žije už […]

Aneb dočkají se letnice velkého L?  Jsou tedy letnice jak židovské, tak i křesťanské svátky na téže úrovni jako Vánoce nebo Velikonoce a okolnost, že se v římskokatolické církvi častěji pro ně užívá názvu Svatodušní svátky, nemůže být dostatečným důvodem, abychom tomuto názvu upírali charakter vlastního pojmenování. Ve shodě s tím bylo v katolické i pravoslavné církvi […]