Časopis Knihy a dějiny je odborné recenzované periodikum, které od roku 1994 vydává Knihovna AV ČR. Vychází jednou ročně a je zaměřen na zveřejňování výsledků bádání v oblasti dějin knihy, knihtisku a knihoven v Čechách a na Moravě s časovým omezením do poloviny 19. století. Vedle pramenných a materiálových studií časopis uveřejňuje recenze a zprávy o domácí a zahraniční knihovědné produkci a informuje o konferencích a výstavách k dané tematice. […]
Z článku publikovaného v časopise Slovo a slovesnost, ročník 51 (1990), číslo 3: Místo jazyka „živého“ (podle K. Čapka někdy též „literárního“) učí se ve škole „jazyk školní, do jisté míry uměle vypreparovaný nebo vyabstrahovaný; zkrátka mluvnický“. Tento jazyk K. Čapek odmítá, nemá být praktickou normalizací jazyka živého; je podle tehdejších názorů PLK doménou puristů, kdežto „nám druhým“, s nimiž se K. Čapek ztotožňuje, náleží „mluvit, sdělovat a básnit“. „Čistou […]
Od obsazení pohraničí do padesátých let: Petra Klabouchová ve svých románech Prameny Vltavy a U severní zdi odhaluje zapomenutá tajemství našich nedávných dějin a pátrá po původu zla, lidské malosti i hrdinství: Knihy U severní zdi a Prameny Vltavy spojuje především snaha oprášit polozapomenuté střípky naší nedávné historie a přiblížit tyto bolavé příběhy co nejširšímu okruhu čtenářů. Proto také románové až detektivní zpracování těchto osudů. Ani k jednomu z příběhů […]
Učitel, kouč a lektor Marek Adler se na Fb vyjádřil k momentální diskusi o přijímacích zkouškách: Snadná odpověď: Protože jakékoliv přijímací zkoušky s sebou přináší stres, někdy gradující mnoho měsíců, a na konci zůstanou úspěšní a poražení. Z principu to nemůže být jinak. Emocí by však mohlo být výrazně méně, jenže to by znamenalo řadu změn na více úrovních. Pojďme se podívat na některé z nich. Proč nezmiňuji Cermat a […]
Ze studie publikované v časopise Česká literatura (1/2023): Cílem přítomné studie je prozkoumat kategorii baladičnosti u Jana Nerudy padesátých a šedesátých let, a pokusit se tak propojit interpretační východiska, která jsou k dispozici k autorově syžetové próze (tj. k Povídkám malostranským a částečně i k Arabeskám), s možnostmi, jak především prostřednictvím balad „Mrtvá nevěsta“ a „Matka“ z oddílu „veršů výpravných“ nahlédnout vývojovou hodnotu sbírky Knihy veršů (1868). Jako významný rys […]
Podcast na stránkách ČRo Vltava
Z autorova sloupku pro časopis Vesmír: Vývoj společnosti se odráží v jazyce a občas nasvítí nesamozřejmý vztah mezi jeho psanou a mluvenou podobou. Respekt nedávno psal, že kdysi „byl*a Sam Smith1) […] napaden*a a zbit*a“. Jak to přečíst? V audioverzi článku bylo k slyšení, že „byl byla Sam Smith […] napaden napadena a zbit zbita“. Posluchačka se pak na twitteru ptala: „Neexistuje v češtině nějaký přirozenější způsob, jak mluvit o nebinární osobě […]?“ Odhaduji, že přirozenější tu znamená takový, kdy si […]
AktualityEtymologický slovník jazyka staroslověnského očima autorů a uživatelůPozvánka na Svět knihyVýstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v BrněŽiva: Jazykový výlet do Českého krasuVesmír: Psaná a mluvená podoba slov*a 28.4.2023ETYMOLOGICKÝ SLOVNÍK JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO OČIMA AUTORŮ A UŽIVATELŮPři příležitosti dokončení Etymologického slovníku jazyka staroslověnského a 70. výročí svého založení pořádá etymologické oddělení 18. května 2023 v Brně kulatý stůl s názvem Etymologický slovník jazyka staroslověnského očima autorů a uživatelů. Program a další podrobnosti naleznete zde.Zobrazit více 27.4.2023POZVÁNKA NA SVĚT KNIHYZveme vás […]
Dotaz:Obracím se na Vás s prosbou o názor na větnou konstrukci typu: Tito hlodavci jsou jedněmi z nejčastěji se vyskytujících savců na poli. Můj laický názor je, že je sice věta gramaticky správná, ale lexikálně neobratná, či snad dokonce nesprávná. Zatímco spojení jeden z… považuji za běžné a správné (Tento hlodavec je jedním z nejčastěji se vyskytujících…), při použití plurálu bych použil jinou číslovku, např. … jsou třemi z nejčastěji se […]
