Ukázky vybral a komentář připojil Robert Kolár. Doplňujeme Seminář České knižnice.

O co jde? Didactica viva neboli Živá didaktika je zastřešujícím označením pro snahy směřující k zpřístupnění a oživení didaktiky. Reaguje na nové poznatky pedagogických, psychologických a didaktických výzkumů a pokouší se je zhodnotit pro školní praxi. V současné době jsou výzkumné poznatky o školním vzdělávání zpracovávány do podoby přehledových studií (viz Studovna→Přehledy výzkumů), aby se na ně navázalo rozvahou o perspektivní orientaci živé didaktiky. Didactica viva je otevřena jak dalšímu rozpracování, tak […]

Seriál příspěvků o kodifikaci otevíráme třemi články Františka Čermáka, které byly publikovány již před otevřením diskuse na stránkách časopisu Slovo a slovesnost: František Čermák: Obecná a spisovná čeština: Poměr, funkce a metodologie, ZDE. František Čermák: Obecná čeština: je součástí české diglosie? ZDE. František Čermák: Preskriptivismus: Variabilita versus stabilita, faktory a problémy, ZDE.

Zatímco matematice se ti, kdo se vyslovují k maturitní zkoušce, spíše vyhýbají (neboť jí málokdo rozumí a málokdo ji umí), o češtině „zasvěceně‟ hovoří či píše kdekdo, skoro jako o fotbale. Podle toho to ovšem také dopadá. Dost často padají vlastní góly, přičemž jejich autoři většinou ani netuší, do které brány se to právě trefili. „Výmluvné bylo, že čestný předseda Asociace středoškolských češtinářů J. Kostečka opravoval po celou dobu v […]

Bohumil Kartous si v Hospodářských novinách zatančil vítězný taneček nad schválenou novelou školského zákona v článku Přestaňme krmit Barbuchu inkluze, aby v něm semlel pár inkluzivních nesmyslů. Prý „důležitá témata jako nostrifikace dokladů o vzdělání získaných v zahraničí, omezení reklamy na školách ani zřízení přípravných tříd se nestala veřejným tématem kvůli něčemu, čemu Vladislav Vančura říkal Barbucha. Strach ze slova „inkluze“ předčil vše ostatní…“ Nejde o strach ze slova, ale z událostí, které mohou nastat. Samozřejmě – lidé […]

„Lingvistka Jana Matúšová (55), jež svou vědeckou kariéru spojila s Ústavem pro jazyk český, kde v letech 1986-2010 pracovala v onomastickém oddělení, přišla s monografií nazvanou Německá vlastní jména v češtině (Nakladatelství Lidové noviny, 318 stran). Je to poutavě napsaná popularizační práce stojící na solidních odborných základech. Paní Matúšová rozdělila svou práci na tři oddíly: příjmení, místní jména a pomístní jména, tedy jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. […]

Dotaz: Ráda bych se zeptala na původ slova „půda“ v domě. Proč se půdě říká půda, když je v domě nahoře? Příbuzní z Moravy říkají na hůře, to mi dává smysl, ale půda mi nedá spát. Paní A. Ch. Odpověď ASČ: Na tento zajímavý dotaz existuje překvapivě jednoduchá odpověď (ovšem pouze pro lingvistu, takže děkujeme za podnět, který možná zaujme další uživatele naší mateřštiny). Podle etymologických slovníků je sice slovo půda – jak […]

Černá 1610/14, Praha 1, Nové Město, Karel Teige, Jindřich Hořejší, Jiří Wolker Černá ulice je stále věrná svému jménu. Poněkud temná úzká ulice spojuje Myslíkovu s Opatovickou a přiléhá zadním traktem k rozsáhlému závodu někdejší tiskárny a nakladatelství J. R. Vilímek. V ulici jsou dva podobné domy vedle sebe, kdysi byly jejich vchody označeny 12a a 12b. Adresu Černá 12a znali čtenáři řady časopisů a letáků vydávaných Devětsilem a zasílali na ni své […]

Obsah Stati a články Odkaz Ludvíka Vaculíka: české snáře a národní fejetony, V. Novotný Čeština v zrcadle zákonů aneb Tři nevzpomenutá výročí, J. Hasil Styl a stylistika z historického pohledu, N. Kvítková Dorozumíte se s geokačery?, J. Martáková Styblíková Z praxe našich škol Ach, ta zájmena.., M. Maturová Diskuse Kánon do vody vhozený, J. Soukal Z nové české literatury O knihách veršů a též o knížkách prozaických, V. Novotný Z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český […]