Profesor Jiří Přibáň patří k vědeckým osobnostem se širokým odborným záběrem, což dokládají i jeho četné eseje, v nichž se vyjadřuje kromě právní problematiky i ke společenským, filosofickým či uměnovědným otázkám. V Salonu deníku Právo publikoval i následující zamyšlení věnující se mizení tolerance v současné západní společnosti a kořenům i důsledkům tohoto stavu, jako je […]

Jiří Kostečka, čestný předseda ASČ, strávil uplynulé tři roky v Austrálii a na Novém Zélandu jako učitel češtiny pro děti krajanů, kteří mají zájem o jazyk své rodné země. O svých zkušenostech s výukou na tamních školách (a nejen na nich), o rozdílech mezi žáky ve světě i o specifikách učení češtiny u protinožců mluvil […]

„Já k papíru usedám už kolikátý rok a vždycky jsem nad ním znova celej rozklepanej,‟ říká v časopiseckém rozhovoru básník, jehož čtenářům se stává totéž nad stránkami s jeho verši. Ukázky z tvorby Karla Šiktance – část básně Červenec za sbírky Český orloj a báseň Někde tady ze sbírky Ostrov Štvanice – vybral Petr Hruška […]

Ze starších článků věnovaných Janu Husovi: Krátká a dlouhá „nabodeníčka“ si s reformátorem českého pravopisu Janem Husem spojí snad každý průměrný středoškolák, ovšem Husův postoj k češtině nebyl nijak jednoduchý a přímočarý. Čeština doby Husovy, to totiž nebyla mateřština uvědomělého národa přijímaná samozřejmě a bez výhrad, ale symbol zatížený mnoha dobovými významy. Byla propagačním nástrojem […]

Před osmdesáti lety poprvé knižně vyšla Válka s Mloky (Fr. Borový; 1935-6 vycházela na pokračování v Lidových novinách). Antiutopie dávno již klasická (a bohužel často – i ve školních příručkách – opakovaně przněná psaním malého m nejen v názvu; týž problém potkává absolutno ve starším Čapkově díle téhož žánru). Dodnes připomínaná. Čerstvě Alexandrem Mitrofanovem v […]

Ve snaze podpořit studentskou tvorbu jsme se před časem rozhodli oslovit kolegy češtináře „pilotní“ fejetonistickou soutěží (více ZDE). Práce svých žáků nám zaslalo jen několik škol, nicméně i tak se objevily zajímavé texty. Jako nejlepší učitelé ze zúčastněných škol vyhodnotili fejeton Petry Nedvědové V kůži muže. Autorce, studentce 4. ročníku Vyšší odborné školy mezinárodního obchodu […]

Z archivu: Jednou ze zvláštností češtiny jsou „domácí“ názvy měsíců. Většina evropských jazyků pro pojmenování měsíců používá slova převzatá z latiny, exotická čínština se pak například spokojí s pouhým pořadím: třeba srpen je prostě osm(ý) a basta. Pravda, není to něco úplně specificky českého. (…) U některých z těch českých názvů ani netušíme, jak jsou […]

Z archivu: Myslíte si, že je Kapitánská dcerka v povinné četbě? Ano, je tam. Je tam pořád. Přečetl jsem si ji, abych mohl se synem probrat proč. Puškinův romantický příběh mladého důstojníka v čase povstání Jemeljana Pugačova nás ani jednoho za srdce dvakrát nevzal, pak se ale začaly vynořovat jisté souvislosti. Poněkud současnější. Hrdina P. […]

”Tlustý hubeného nenamluví,“ tvrdí znalkyně lidských hlasů, známá především jako rozhlasová režisérka. Prožila 40 let v Českém rozhlase a z řeči herců i běžných smrtelníků dokáže poznat skoro všechno, včetně psychického rozpoložení a chorob. Kdysi uvažovala o dráze herečky, ale mít „neviditelnou“ profesi ji baví mnohem víc. Však také pracovala s našimi největšími bardy na inscenacích, které patří k perlám v oboru. Přestože Hana […]