Studijní příručka z nakladatelství Karolinum je určená primárně studentům prvního ročníku bakalářského studia bohemistiky. Obsahuje výklady z morfematiky, slovotvorby, morfologie a syntaxe českého jazyka, doprovázené řadou příkladů, a ke každé z těchto disciplín několik cvičení včetně klíče. Cílem výkladů je, aby uživatelé příručky po jejich prostudování zdokonalili svou dovednost jazykového rozboru. Publikace dále přináší řadu pravopisných cvičení (v podobě korektur textů s chybami) a úkolů z oblasti normativního tvarosloví spisovné […]
Pokud vás zajímá například metoda autobiografického divadla uplatněná v dramatické výchově, nalistujte si Tvořivou dramatiku č. 2/2018. A pokud vás zajímá cokoli dalšího, co se týká dramatické výchovy, klikněte na tento odkaz.
Článek je založen na závislostní syntaxi (…). Hned v úvodu (…) se zamýšlíme znovu nad obecně přijatým pojmem-termínem vedlejší věta, který má centrální postavení v této syntaxi. V rámci formálně-sémantického rovinného popisu (FSRP) jazykového systému vymezujeme vedlejší větu třemi hierarchicky uspořádanými rysy (nejdůležitější je v našem pojetí podřadicí spojovací výraz jako formálněsyntaktický rys, dále je to začleněnost jako sémantickosyntaktický rys, nejméně závažný je rys nekomentování). Při tomto vymezování pomocí rysů jsme metodologicky inspirováni fonologií […]
Z projektu Trojské trumfy pražským školám.
„Začněme naslouchat hlasu rozumu. Seznamme se s nevyvratitelnými vědeckými fakty a zastavme šíření populistických hesel,“ říká Lukáš Bůžek ve svém blogu na Aktuálně.cz. Snaha o argumentaci podloženou vědecky prokázanými fakty a věcná polemika s populistickými hesly a mnohdy hluboko zakořeněnými předsudky o vzdělávání je společným jmenovatelem všech autorových textů – ať již se jedná o otázky rané selekce v českém školství, role učitele ve výuce, nebo problematiku významu vědomostí v učení. Lukáš Bůžek je […]
„Internetové blogy byly na výsluní v době, kdy sociální síť Facebook nenavštěvovalo tolik lidí a kdy byl Instagram v českém prostředí ještě v plenkách a vědělo se o něm asi tolik, jako víme dnes o Tik Toku. Jak se blogování vyvíjelo, jak si dnes stojí a jakou měly a mají blogy literární hodnotu? Téma zpracoval pro web Českého literárního centra Jakub Pavlovský.“ Z PN 14. 8. Poslední červnové číslo Půlnočních […]
Léto strávila Iva Zahálková hledáním platformy, přes kterou by mohla její škola vyučovat na dálku od nového školního roku, pokud by se školy kvůli epidemiologické situaci znovu zavřely. V tom případě už by výuka na dálku mohla být povinná – projednat to chce v pondělí vláda. „Možná to je nepříjemné i některým pedagogům, ale jsme veřejnou službou a měli bychom umět najít cestu, jak tuto službu poskytovat,“ říká ředitelka základní […]
František Kovárna o Bieblově sbírce napsal: Věřte mi, že se nechci do smrti na Jávu podívat. Kosťa mi o ní vypravoval, představil jsem si zbořená města, pralesy, javánské ženy, vykouřil trávou vonící cigaretu, jež měla být omamná, čichal k muškátovému ořechu, který je ostatně možno koupit v každém koloniálním obchodě, něco jsem viděl na fotografiích […], pak jsem slyšel Kosťův sametový hlas, když mi o všem vykládal, a nyní už opravdu nechci Jávu ani […]
Oblast Karvinska, Těšínska a Ostravska je odlehlá, v mnohém třaskavá, opomíjená a často nepochopená – s ohledem na hornickou minulost, národnostní pestrost či životní prostředí, říká spisovatelka a majitelka nakladatelství Karin Lednická. Je možná trochu nečekané, že pohled na tuhle část Česka pomáhá změnit její román Šikmý kostel. Jde totiž o příběh začínající už na konci 19. století… Těmito slovy začíná na stránkách „Hlídacího psa“ Robert Břešťan svůj rozhovor s karvinskou rodačkou, publicistkou, […]
