Zde v jazykovém koutku jste se v článku s názvem O babičkách, babkách a bábách (Vesmír 95, 536, 2016/9) mohli dočíst o dětmi milované i děti milující příbuzné, matce jednoho z rodičů. Ale věděli jste, že bábu, babku a babičku můžeme mít rádi i na talíři? Třeba s mákem? Archiv lidového jazyka a další materiálové zdroje k Slovníku nářečí českého jazyka totiž dokládají, že tato slova pojmenovávají také pokrmy. Výrazy bába, babka, babička v nářečí označují moučná či bramborová jídla pečená v troubě, na plotně i smažená na pánvičce. (…) Více ZDE. Baběnka […]

Z archivu: S laskavým svolením redakce literárního měsíčníku HOST publikujeme text otištěný v č. 8/2015 O nesnadném vztahu Vladimíra Holana a Jana Wericha „Byla jedna čtvrť a v té čtvrti domeček a v domečku bydleli básník a klaun. Básník bydlel v přízemí, se svou hlavou ztěžklou náznaky a předtuchami, a o patro výš kejklil klaun, už jenom jeho duše kejklila, protože byl — tak jako básník — velmi stár.“ Zuzana […]

Tento článek vychází z prvních výstupů výzkumného projektu zaměřeného na zkoumání faktorů ovlivňujících úspěšnost řešení matematických slovních úloh. Projekt rovnocenně bere v úvahu jak hlediska matematická, tak hlediska porozumění slovním úlohám jakožto specifickým textovým útvarům a jejich interpretaci (přístup k řešení úlohy je výsledkem její interpretace), tj. komunikační kompetenci. Slovní úlohy tradičně patří ve výuce matematiky mezi nejméně oblíbené; jako jedno z obvyklých zdůvodnění žáci uvádějí, že úlohy jsou pro ně […]

Kolik současných českých básníků je známo širší veřejnosti? Existují vůbec takoví? Pokud ano, nebude mezi nimi chybět Petr Kukal, původně učitel, dnes ovšem (jak sám uvádí) v sedmnáctém zaměstnání, a (jak uvádějí jiní) „básník českého Twitteru“. Básník, jenž je „spontánní, přirozený“, ale současně do svých veršů vnáší „zkušenost tavenou v aforisticky laděné příběhy s pointou“ (R. Kopáč). Básník, na kterém je „sympatické, že se neschovává za postmoderní chytristiku: jen si nezadat. […]

Až se na večírku absolventů střední školy sejdou v roce 2021 právník, ekonom, lékař, případně programátor, bude jejich průměrná mzda coby vysokoškolsky vzdělaných lidí v soukromém sektoru nějakých 67 tisíc. A jejich kamarád učitel se 46 tisíci si bude rvát vlasy, proč nešel jinam než na peďák, případně proč už dávno ze školy neutekl… Jenže – kde bude české školství bez výborných učitelů zítra, za rok, nebo za pět let? A kde bude […]

Nedávná maturitní polemika (ZDE) se mj. dotkla způsobu výuky literatury na SŠ. I proto před startem školního roku znovu publikujeme příspěvek jednoho z mladých členů ASČ. Rád bych se podělil o zkušenost, kterou jsem učinil s pohádkou jako tématem výuky literatury na začátku studia střední školy. Po pěti letech praxe jsem se rozhodl v 1. ročníku střední školy úplně upustit od chronologické literárněhistorické výuky literatury a přetvořil jsem výukový koncept […]

Dotaz: Ráda bych se poradila ohledně jedné nejasnosti, na kterou jsme s kolegyní narazily při psaní textu. Opakovaně se nám v textu vyskytuje několikanásobný podmět děti a mládež, který nám dělá problémy, a mám u něj dvě nejasnosti: 1. Chtěla bych se ujistit, že jsme správně odvodily, že v přísudku slovesa v minulém čase bude koncovka -y. Například: Děti a mládež se účastnilY výletu. 2. Druhým problémem je vztažné zájmeno ve vedlejší větě: nejsme si vůbec […]

Článek publikovaný v časopise Studia paedagogica (roč. 19, č. 3, rok 2014) nepřináší překvapivá zjištění, spíše mapuje vymezené téma. Autorky své závěry shrnují takto: Verbální vulgarita představuje všudypřítomný sociální fenomén. Obvykle se setkání s ním považuje za jednoznačně škodlivé. Domníváme se však, že k vulgaritě lze přistupovat i z hlediska jejích pozitivních konsekvencí pro proces socializace. Děti si prostřednictvím seznámení s vulgarismy rozšiřují slovní zásobu, pojmenovávají vlastní pocity na širší […]

Pomineme-li tendenční a věcně nesmyslný redaktorčin úvod, přinášejí Hospodářské noviny zajímavý, byť spíše informativní rozhovor s ředitelem Asociace finských nezávislých škol: HN: Dalším krokem reformy finského školství prý bude zrušení předmětů. Domníváte se, že je tento typ výuky vhodný pro každého? To není tak docela pravda, stále budeme mít ve školách předměty. Stále větší podporu ale dostává tzv. multidisciplinární výuka, která se odvíjí od světa kolem nás. Ten je přece […]