Školní seznamy literárních děl jsou sice od původu textem administrativního charakteru, představují však dokument vypovídající mnohé o konkrétní škole, učitelích a jejich pojetí výuky. Svého času jsem – budu mírný – kroutil hlavou, když jsem mezi položkami nacházel třeba sedm dílů Harryho Pottera, Rukopis zelenohorský či Bibli; nemluvě o tom, že v seznamech se objevovaly chyby ve jménech autorů i názvech děl. I přesto byla už sama existence takovéhoto seznamu doslova zjevením – nejvýraznějším dokladem toho, že nová maturita má mj. představovat rozchod se stávající výukovou praxí spočívající v naprosto neúměrné preferenci literární historie. (…)

Za zcela zásadní považuji to, aby učitel se žákovskou četbou pracoval soustavně, od počátku studia, aby ji nejen inicioval a podporoval, ale také v pozitivním smyslu usměrňoval a všestranně žáky připravil na recepci a reflexi díla.

Více ZDE. Text vznikl z podnětu časopisu Řízení školy; ve zkrácené podobě vyšel v č. 1/2020.

Jeden komentář.

  1. Josef Soukal napsal:

    Z Fb:

    Helmut Sternenhoch
    ·
    Nedávno zde proběhla debata, proč by měli či neměli mladí lidé číst Karla Čapka, a starší českou literaturu vůbec (přičemž v mnohém stále aktuálního Čapka do starší literatury neřadím, aby nedošlo k omylu). No, a tak jsem se podíval na francouzské vydání Tří mušketýrů, obsahující vedle kompletního textu románu tzv. Klíče k dílu (Les clés de l´œuvre). Což zdaleka nejsou jen poznámky k textu, ale i ty jsou zpracované velmi dobře a zevrubně. Doplňující materiály, odlišené i zabarvením ve svazku stránek, obsahují vedle poznámek vysvětlení historického pozadí doby, ve které se román odehrává (s tím, kde si Dumas historii v zájmu příběhu přibarvuje), seznam postav (samostatný text věnovaný např. ďábelské postavě Milady), přehledný oddíl o rozvíjení a kompozici příběhu, dále historie vzniku knihy, včetně zdrojů, z kterých Dumas s se svým spolupracovníkem Maquetem vycházeli (zvláště fiktivní Paměti hraběte d’Artagnana od Courtilze de Sandras), okolnosti vydání díla na pokračování coby „roman-feuilleton“, text o žánru historického románu a Dumasova role a význam v něm, seznam divadelních a filmových přepisů Tří mušketýrů, seznam děl, která na knihu navazují atd. atd. Není to vydání kritické, nýbrž pouze laciné studijní či školní vydání, a přesto zde zájemce najde takřka vyčerpávající informace, které umožňují dílo lépe pochopit, zasadit do kontextu literárního, historického, žánrového… Obdobně zpracované mají francouzští studenti k dispozici další významná díla národní literatury, od Rabelaise po Camuse. I u nás najdeme školní vydání, ale marně si snažím vybavit, které z děl českého klasika vyšlo takto rozšířené, s takovouto přidanou hodnotou, snad jenom Máj edičně připravený M. Charyparem, ale to není školní vydání, nýbrž spíše publikace pro odbornou veřejnost, dokonce ani Babička, již najdeme ve stovkách vydání, nevyšla v nikdy v podobě, aby studentům nabídla i něco více než pouhý text knihy s nudným doslovem, alespoň o takovém vydání nevím (mírně se blíží kritické vydání Babičky z 50. let, ale zdaleka nenabízí tolik materiálů a je určeno rovněž spíše odporné veřejnosti), nemluvě o Povídkách malostranských, Temnu, Válce s Mloky, Zbabělcích, Žertu… – a přitom by rozhodně bylo možné připojit k textu dost zajímavých klíčů k těmto knihám a zasloužili by si to jak díla a jejich autoři, tak i studenti, zvláště chceme-li po nich, aby knihy našich klasiků četli a dokázali je pochopit a ocenit.

Zanechat odpověď