Publikováno v časopise Slovo a slovesnost 2006, 67. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.

Expert EDUinu Bob Kartous obhajuje soukromé školy jako užitečnou diverzitu. Je typické, že stejný argument z EDUinu nevypadl také ve prospěch škol praktických. Proč dávají rodiče přednost soukromým školám?„Nelíbí se jim, že vzdělávání v něm stále do značné míry stojí na průmyslovém modelu, v němž jsou děti jakýmisi jednotkami, které je třeba naplnit určitým penzem měřitelných znalostí a naučit je disciplíně a respektu před domnělou nezpochybnitelnou autoritou,“ tvrdí Kartous. Vychází […]

„Občas u redigování textů přemýšlím nad tím, jak se mohl autor dopustit tolika formátových chyb – od zdvojených mezer přes ošklivá jednoznaková slova na konci řádků až k použití tabulátorů k odsazení odstavců atd. Přitom by mnohdy stačilo, kdyby si daný pisatel zapnul zobrazení netisknutelných znaků, které by jednotlivé formátové nešvary odhalilo. Ale zdá se, že toto tlačítko je pro většinu uživatelů neviditelnou záhadou na úrovni jednorožců. Přesto všichni drze tvrdí, že Word přece […]

KRÁL: Je to obryně Stáňa, umí výborně vařit, dělala by ti obrovské knedlíky. JASOŇ: A španělské ptáky. KRÁL: U ní bys měl domov jako klícku – u ní bys měl domov jako klec. OBR: A ona mě chce? KRÁL: Chce tě Koloději, měli byste spolu malé obříky. Nejen cimrmanologové si dokázali vyhrát se zdrobnělinami; připomeňme ještě alespoň Jiřího Brdečku:  „Už je to tak, matičko. Tvoje dceruška bude ženuška synáčka továrníčkova.‟ […]

„A na závěr několik zvědavých „proč“ pro vedení ČT art: Proč je takový problém vytvořit civilní, věcný a profesionální pořad o literatuře? Proč nemůže být obsah vyvážený — v ose literárních druhů a žánrů, v ose minulost—přítomnost a také ve smyslu literárního centra a periferie? A proč ho vlastně nemůže dělat někdo, kdo literatuře rozumí? Nešlo by také ve studiu trochu rozsvítit? Nebo je vedení dotyčného kanálu přesvědčené o tom, že literární pořad je ideálním formátem pro mladé a neklidné, aby […]

Článek se zabývá hlavně na základě studia dokumentárních textů českých spisovatelů, kteří se narodili od roku 1920, jejich názory na diskontinuitní a kontinuitní vývoj češtiny a podrobněji na současnou češtinu spisovnou, a to ve vztahu k původu spisovatelů z Moravy a Čech, ke školnímu vyučování češtiny, k pravopisným reformám, k jazykové kultuře a k češtině v médiích. Všímá si postojů spisovatelů k běžně mluvenému jazyku, jímž rozumíme jazykové útvary, které […]

Pozvánka na druhý ročník „třídenního divadelního, filmového a hudebního festivalu povinné maturitní četby“ ZDE.

Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2006, č. 4. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.

Vzhledem k tomu, že MŠMT už delší čas v otázce kariérního systému nerespektuje závažné kritické připomínky, přetiskujeme stať z r. . Autoři se k ní vyslovili k předchozímu ministerskému návrhu, jehož základ ovšem do nového návrhu přešel. Plně sdílíme myšlenku kritiků, že základním principem gradace profesionality by měla být kvalita učitelovy práce se žáky ve třídě. Celý text ZDE. Pedagogická orientace, 2014, roč. 24, č. 2, s. 259–274.