„Jak už jsme psali, bývají dospělí hrdinové v díle Jaroslava Foglara často zachyceni v negativních konotacích. Nerozumí světu dětí, ale nejde jen o to. Naposled na věc upozornil loni badatel Tomáš Vučka ve své přínosné publikaci Cesta za modrým světlem. Meditace nad texty Jaroslava Foglara (…), a zatímco dětští protagonisté foglarovek mnohdy jednají s dospělými […]

Dotaz: Vážená poradno, zajímalo by mě prosím, jaký je pravý smysl rčení „Kolik třešní, tolik višní“. Pan. L. H. Odpověď ASČ: Snad nezaškodí čas od času odlehčit i tak vážnou záležitost, jakou je jazyková poradna a jazyk vůbec. Tento dotaz jistěže zavání recesí, ale do naší poradny dorazil a byl podepsán. Zaujal mne proto, že jsem […]

Při nácviku vypravování v rámci uměleckého stylu měli studenti oktávy Gymnázia a SOŠ Rýmařov napsat úvod povídky, v němž by byla využita charakteristika ústřední dvojice protagonistů. Mohli si zvolit, zda použijí charakteristiku vnější nebo vnitřní, přímou či nepřímou. Sandra Strapková se rozhodla pro nepřímou vnitřní charakteristiku, postavenou na vieweghovsky laděné konfrontaci mužského a ženského pohledu […]

Inkluze, jak to vypadá, je nevyhnutelná. Co se stane s českým školstvím? „Takzvaně zdravé děti budou utíkat. Mám obavu, že ve školách inkluzivních zbudou jen děti, které budou postižené – ať už zdravotně, nebo sociálně – a děti, jejichž rodiče nebudou mít finanční prostředky na to, aby je zařadili do jiných škol. Povede to k […]

„Několik otázek jako odpověď panu Feřtekovi. Tak prý jsme – my učitelé – velice hákliví na to, když někdo mluví o naší práci. Háklivější dokonce než tak semknutí lékaři. Opravdu? Opravdu existuje nějaký „obecně prospěšný“ MEDuin, které mluví aktivním lékařům do léčení? Může mít náš fiktivní MEDuin jako mluvčího nedostudovaného medika? Co by takový MEDuin […]

„Nekonvenčnost Hrabalova psaní a živelná vitalita jeho pábitelů se projevují především v autorově schopnosti bohatého rozlišení a pojmenování věcí a jevů života, v ozvláštnění slovní zásoby, které vychází z vývojových změn této zásoby. Tvoří nová pojmenování okazionální, např. mědvědíšek pro význam ‚mourovatá kočka‘. Dále má mnoho slov přejatých zvl. z němčiny, např. generačně omezené armička […]

Dotaz: Chtěla bych se zeptat, zda je věta (viz níže) napsána správně, protože jde o věnování do knihy a nerada bych tam měla chybu. Bohužel jsem z žádné knihy ani internetové jazykové příručky nepochopila, kde se čárka před spojkou a píše a kde ne. Dále na konci věty si nejsem jista, zda ještě nepatří čárka za […]

Anotace na stránkách České televize: Škola, základ života nebo život, základ školy? Potřebuje společnost vzdělání nebo dělání? Jak se liší vědomosti od znalostí? Je vzdělání zboží? A proč lidé uprostřed informační smršti hloupnou? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Společnost (ne)vzdělanosti. Pozvání přijali: Tomáš Halík – teolog a sociolog Irena Eibenová – středoškolská pedagožka Vladimíra […]

Když rakouský filozof, literární kritik, esejista a vysokoškolský pedagog Konrad Paul Liessmann vydal v roce 2006 svou Teorii nevzdělanosti, rozčeřil vody evropského vysokého školství pilně realizujícího Boloňský proces jasně znějícím kritickým hlasem, jenž poukazoval na některé důsledky tohoto „reformačního“ procesu: masifikaci vzdělání, v jejímž důsledku akademická pracoviště produkují otitulované polovzdělance a nevzdělance, tržní systém definující studenta jako klienta a univerzity reformované […]