Časopis Česká literatura vydávaný Ústavem pro českou literaturu AV ČR je dočasně plně dostupný (včetně nejnovějších čísel). Ve spolupráci s ÚČL postupně přinášíme příspěvky upozorňující na ty články, jež by měly zůstat čtenářům dostupné trvale. ČESKÁ LITERATURA  1/2019 Daniel Just: Literatura a život Sebestylizace jako strategie v autobiografických a esejistických textech Bohumila Hrabala Texty Bohumila Hrabala není snadné kategorizovat jako fiktivní […]

Časopis Česká literatura vydávaný Ústavem pro českou literaturu AV ČR je dočasně plně dostupný (včetně nejnovějších čísel). Ve spolupráci s ÚČL budeme v následujících týdnech a měsících přinášet příspěvky upozorňující na ty články, jež by měly zůstat čtenářům dostupné trvale. Česká literatura 4/2019 Jakub Češka: Poslední román Milana Kundery jako reflexe, reinterpretace a pointa svébytné […]

Časopis Česká literatura vydávaný Ústavem pro českou literaturu AV ČR je dočasně plně dostupný (včetně nejnovějších čísel). Ve spolupráci s ÚČL budeme v následujících týdnech a měsících přinášet příspěvky upozorňující na ty články, jež by měly zůstat čtenářům dostupné trvale. ČESKÁ LITERATURA 2/2020 František Kölbl: Kulturní konstruování Krále Šumavy „Předkládaná studie se zabývá literárními a filmovými […]

Z archivu: Článek se zabývá mylnou studentskou interpretací básně Václav Hraběte Chvíle: Rád bych choulostivou problematiku interpretační svobody a hranice mezi interpretační volností a zvůlí, mezi interpretací a misinterpretací znovu otevřel. Opravdu upřímně by mne zajímaly reakce jak vysokoškolských učitelů literatury, tak středoškolských češtinářů z praxe na předložený problém: jak by naložili ti i oni s interpretační […]

„Pochopení všech okolností důležitých pro objasnění významu umožňuje etymologie obou slov. Hoax je výraz z angličtiny střední doby (asi ze 17. století) a vznikl, pokud můžeme etymologům věřit, jako přesmyčka z hocus, trik (připomeňme si známou kejklířskou formuli hokuspokus, která má aspoň zvukově napodobovat latinu). A phishing je pravopisná hříčka signalizující souvislost stylově neutrálního označení rybářské aktivity […]

Vzhledem k tomu, že se jménem i podobiznou Franze Kafky se člověk v dnešní Praze setkává na každém kroku a přilepeno je ke všemu možnému od triček, hrnečků a magnetek až po kavárny, restaurace a hotely, mohli bychom turistovi s neúplným literárním vzděláním odpustit, kdyby spisovatele mylně považoval za jednoho z rodných synů české literatury. […]

Aktualizace z 22. října 2017: Autorka níže publikované studie nyní v nakladatelství Akropolis vydává knihu František Gellner. Text – obraz – kontext. Podrobnější informace a ukázky z ní najdete ZDE.  „Arnoštu Heinrichovi, vedoucímu redaktoru Lidových novin, při vzpomínce na počátky spolupráce F. Gellnera s tímto listem (…) odkaz právě k této básni pomáhá ve zkratce […]

Na rozdíl od undergroundových či alternativních a koneckonců i obecně rockových umělců, folk jako společenský fenomén dosud do značné míry unikal odbornému zpracování (za zmínku však stojí alespoň zasvěcená a čtivě napsaná kronika Folkaři Vladimíra Vlasáka, která zde není ani zmíněna). Možných důvodů je více a některých si všímá i Houda. Folkaři nikdy nevytvořili vizuálně […]

„Obsáhlá kolektivní práce V souřadnicích mnohosti navazuje na publikaci V souřadnicích volnosti nejen svým titulem, ale též časovou následností svého záběru: zatímco první Souřadnice usilovaly zmapovat nestabilní a těžko přehledný literární terén polistopadové dekády, recenzovaná kniha se o totéž snaží v případě tuzemské beletrie prvního desetiletí tohoto milénia. Obě knihy se také vyznačují prakticky stejným rozvržením: […]