Připomínáme dosud dostupné záznamy webinářů: Tereza Podholová: Záznamy z žákovské četby Petr Pokorný: Komunikační přístup k výuce mluvnice – příklady dobré praxe Jana Vejvodová: Tvorba digitálního obsahu pro SŠ / pro 2. st. ZŠ Eva Hájková: Změny v obsahu výuky češtiny na 1. stupni ZŠ Stanislav Štěpáník: Možnosti integrace jazykové a komunikační výchovy a jiné…
Vybíráme z nabídky pro 2. stupeň ZŠ: Jan Amos Komenský v digitální éře; Oživme městskou knihovnu v 21. století; Hra na vlčí dech a na gazelí nohy… a řada dalších námětů pro nejrůznější vzdělávací obory. Více informací ZDE
Projekt, typově podobný např. brněnskému básnickému místopisu, bude mít tři díly, do budoucna se počítá s obsahově doplněnou webovou verzí. Někdejší spolužáci z gymnázia Josef Soukal (češtinář a básník) a David Junek (historik umění) – inspirováni mj. veršem Jiřího Suchého „trocha poezie nikoho nezabije“ – chtěli pohled na Poličku umocnit verši i prózou autorů starších i současných, poličských i českých. Tato drobná publikace, obsahující 12 zastavení u významných monumentů i drobných či zaniklých pamětihodností, bude představena 5. […]
Z blogu vysokoškolského pedagoga (KČL PdF UP): Bakalářské a diplomové práce jsou druhem kvalifikačních prací, prostřednictvím kterých studenti prokazují schopnost zpracovat odborně konkrétní téma – a to v souladu s aktuálními poznatky vědy. Jinými slovy – to, co práce obsahuje, musí vycházet z odborných zdrojů, pramenů, práce musí být teoreticky ukotvena (prostřednictvím citací) a musí být jasné, že to, autor v práci popisuje, stojí na odborném základu. Bakalářské práce jsou […]
TŘETÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O SOCIOLINGVISTICE SE PŘESOUVÁ NA SRPEN 2022 S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s celosvětovou pandemií koronaviru se Třetí mezinárodní konference o sociolingvistice v Praze uskuteční v náhradním termínu 24.–26. srpna 2022. Rozhodnutí o přijetí abstraktů zůstávají v platnosti. Termín pro podání nových abstraktů bude vyhlášen. Sledujte prosím webové stránky konference. Zobrazit více VYŠLA NAŠE ŘEČ 2/2021 Ve druhém letošním čísle Naší řeči naleznete tři články a jednu drobnost. Úvodní text Markéty Cehákové se na příkladu skloňování japonských […]
Z úvodu: Zamýšlíme-li se nad specifiky mluvy lidí, kteří z nejrůznějších důvodů užívají omamné a psychotropní látky, musíme především připomenout, že není jednoduché takovéto soubory výrazových prostředků souhrnně pojmenovat. Jedná se o argot, nebo o slang? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná a ani odborná literatura české i zahraniční provenience zabývající se sociolekty není v tomto směru jednotná (…). V klasickém Oberpfalcerově pojetí argotu (1934), na jehož neaktuálnost však jazykovědci […]
Dotaz:Jaký slovní druh je potom v následujícím souvětí? Sluníčko se chvíli dívalo z nebeského balkonu, potom zaťukalo zlatým prstem Křemílkovi na rameno.Pan J. M. Odpověď ASČ:Na tento dotaz nelze odpovědět jednoznačně, a to proto, že normativní Slovník spisovné češtiny (SSČ) si zde dost protiřečí. U slova potom totiž uvádí slovnědruhovou platnost příslovce (s příkladem najedl se a potom šel ven), ale též spojky souřadicí (bez příkladu).U synonymní spojky pak se v SSČ […]
Alelidé, to je takový zvláštní druh lidí, kteří ke všemu, s čím se setkají, mají nějaké “ale”, nějakou svou výhradu. Jejich řeč není “ano ano” ani “ne ne”, nýbrž “ano, ale”, nebo “ne, ale”. Kdybyste jim řekli, že dvakrát dvě jsou čtyři, odpovědí vám na to pohotově a s jakousi převahou: „Ano, ale dvakrát tři, pane, je šest.“ Načež od vás odejdou s uspokojením, že se nedali a že to […]
Specifičnost interjekcí vůbec a interjekcí vyjadřujících údiv zvláště spočívá v tom, že na rozdíl od ostatních autosémantických slovních druhů nejsou začleněny do věty jako větný člen (viz níže větný ekvivalent) a mají speciální postavení ve slovní zásobě, protože nemají jasný sdělovaný obsah, nevyjadřují pojmy, nýbrž jen emoce (pocity), a proto jejich význam není vyhraněný, také jejich forma v přítomnosti není ustálená, proměňuje se, někdy jde o částečnou ohebnost. V této […]
