30.11. 2021VYŠEL ČASOPIS ACTA ONOMASTICA 2/2021Nové číslo časopisu Acta onomastica (2/2021) přináší deset studií, mezi nimi například článek Hany Mžourkové a Heleny Dobrovoljc o problematice přechylování v Česku a ve Slovinsku nebo příspěvek Martiny Ptáčníkové o pomístních jménech tzv. Českého koutku. Dále obsahuje tři recenze, řadu onomastických zpráv o konferencích a o soudním znalectví, v neposlední řadě zde najdete rozhovor Žanety Dvořákové s Marií Novákovou o její onomastické práci.Zobrazit více  30.11. 2021NOVÉ ČÍSLO ČASOPISU SLOVO A SLOVESNOSTV novém čísle Slova a slovesnosti (roč. 82, 2021, č. 4) se Magda Ševčíková […]

Obsah Patrik Mitter: Přechylovat, nebo nepřechylovat příjmení v češtině? Stanislav Štěpáník, Jana Vlčková-Mejvaldová: K recenzím učebnic aneb Není ten váš ředitel nějaký mrzký tvor?

Aktuality 21.9.2021ODEŠLA DOKTORKA PAVLA VALČÁKOVÁ18. září ve věku nedožitých 77 let zemřela PhDr. Pavla Valčáková, CSc. Celý svůj profesní život spojila s etymologickým oddělením ÚJČ. Ve svých profesních začátcích se podílela na přípravných pracích pro Etymologický slovník slovanských jazyků, hlavní náplní její práce se ovšem na dlouho stalo vypracovávání hesel pro Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Mnoho let předávala své zkušenosti též studentům na Filozofické fakultě MU a byla vyhledávanou vedoucí diplomových prací pro svou vstřícnost a ochotu pomáhat. Její spolupracovníci […]

Z jazykového sloupku v časopise Živa (2. 2016): U živočichů se zpravidla užívá jeden společný výraz pro označení obou pohlaví. Mluvnický rod těchto tzv. vespolných jmen nesouvisí s faktickým rodem nositelů jména. Výrazem želva (podstatné jméno ženského rodu), kamzík (mužský rod), morče (střední rod) je možné označit jak samce, tak samici. K pohlavním rozdílům se přihlíží jen v takových případech, kde na tom z nějakého důvodu záleží. Typickým příkladem jsou […]

30.6.2021 VÝBOR TEXTŮ LUDMILY PACNEROVÉ Bohumil Vykypěl z etymologického oddělení připravil publikaci Bohemia Glagolitica (Nakladatelství Lidové noviny, 2021). Jedná se o výbor prací přední české filoložky Ludmily Pacnerové (1925–2008) na téma hlaholicí psaných staročeských památek a vůbec církevněslovanské kultury a písemnictví v českých zemích. Vedle šesti autorčiných textů je zde vydána také její kompletní bibliografie.Zobrazit více  30.6.2021 MEZINÁRODNÍ KONFERENCE O VÝUCE AKADEMICKÉHO PSANÍCentrum akademického psaní kabinetu studia jazyků ÚJČ AV ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava pořádají 10. mezinárodní konferenci […]

Jedno vydavatelství si před časem vyžádalo odborné doporučení, jak užívat češtinu genderově korektně. Anonymizovaný manuál pak zaslalo pisatelce následujících řádků s otázkou, zda ho lze uvést do redakční praxe. Oponenturu v upravené podobě uveřejňujeme nikoliv jako polemiku (původní manuál zde neuvádíme a jeho autorství neznáme), ale spíše jako alternativu k obdobným normativně formulovaným návodům. Příspěvkem chceme též vyjádřit sympatii jazykovědcům, kteří nyní opět čelí poptávce po jednoduchých odpovědích typu „přechylovat se musí“ či […]

Dotaz:Prosím o radu, jak se skloňuje 2. pád cizozemského příjmení ženského rodu. Dopis osoby ruské národnosti s příjmením Novikova se píše dopis paní Novikovy? Případně Novikové?Paní M. J. Odpověď ASČ:Na tento dotaz, jako na většinu jiných, lze nalézt odpověď v normativní Internetové jazykové příručce, i když je třeba přiznat, že v tomto případě musíme chvíli hledat – nenachází se totiž v sekci tvaroslovné, nýbrž slovotvorné (přechylování).V našem případě viz odkaz, cituji:Slovanská příjmení3.2. Slovanská příjmení zakončená […]

Václav Jamek šalamounsky vyřešil problém přechylování v češtině Nurofen hledá sprosté slovo do reklamního textu Současná česká ilustrace Umění ovlivňuje učení i paměť žáků Muzeum knihařství Doteď jsem nevěděl, že myška v Růži pro Algernon je vlastně myšák; ani to, že V. Černý považoval za jediný vyhovující překlad Poeova „nevermore“ slovo „nadarmo“… Příběh Lasici a Satínského vyjde ve formě komiksu Na břehu ostrova Krku aneb Čeští básníci na Jadranu Výlovy […]

Stěží uvěřitelný příspěvek dorazil nedávno do poradny ASČ. Z mnoha (často triviálních) dotazů zde pravidelně zveřejňujeme jen ty, jež jsou zajímavé, jež mají obecný charakter a širší dosah. Pokud nyní učiníme výjimku, pak jen proto, abychom znovu upozornili na zjevně tragickou jazykovou kompetenci některých praktikujících češtinářů. Roky se ví, že většina učitelů češtiny preferuje literaturu, roky jsou upozorňovány všechny filozofické i pedagogické fakulty na to, že by neměly „pouštět“ do praxe […]