Inspirováni diskusí o četbě středoškoláků pojali jsme záměr postupně sestavit čítanku z české literatury – tvorby vzniknuvší či většině čtenářů přístupné po listopadu 1989. Otevřená čítanka se tedy bude vracet i k dílům či textům předlistopadovým (samizdatovým, vůbec nevydaným apod.). Předpokládáme, že projekt bude dlouhodobý. Vznikat by měl ve spolupráci s bohemisty věnujícími se literatuře posledních desetiletí, ale budeme rádi, když jeho konkrétní podobu ovlivní i širší čtenářská veřejnost. Otevřenou […]
Při nácviku vypravování v rámci uměleckého stylu měli studenti oktávy Gymnázia a SOŠ Rýmařov napsat úvod povídky, v němž by byla využita charakteristika ústřední dvojice protagonistů. Mohli si zvolit, zda použijí charakteristiku vnější nebo vnitřní, přímou či nepřímou. Sandra Strapková se rozhodla pro nepřímou vnitřní charakteristiku, postavenou na vieweghovsky laděné konfrontaci mužského a ženského pohledu na tutéž situaci. Vnitřní monolog postav zachytila pomocí nevlastní přímé řeči a obohatila jej o […]
Inkluze, jak to vypadá, je nevyhnutelná. Co se stane s českým školstvím? „Takzvaně zdravé děti budou utíkat. Mám obavu, že ve školách inkluzivních zbudou jen děti, které budou postižené – ať už zdravotně, nebo sociálně – a děti, jejichž rodiče nebudou mít finanční prostředky na to, aby je zařadili do jiných škol. Povede to k privatizaci základního školství.“ Celý plán je podle vás asociální? „S tím bych souhlasila. Umožňuje rozvinutí […]
„Několik otázek jako odpověď panu Feřtekovi. Tak prý jsme – my učitelé – velice hákliví na to, když někdo mluví o naší práci. Háklivější dokonce než tak semknutí lékaři. Opravdu? Opravdu existuje nějaký „obecně prospěšný“ MEDuin, které mluví aktivním lékařům do léčení? Může mít náš fiktivní MEDuin jako mluvčího nedostudovaného medika? Co by takový MEDuin požadoval? Třeba alternativní léčitelství namísto lékařství? Nebo zrušení vysokoškolského vzdělání nahrazeného dlouholetými zkušenostmi? Opravdu by […]
„Nekonvenčnost Hrabalova psaní a živelná vitalita jeho pábitelů se projevují především v autorově schopnosti bohatého rozlišení a pojmenování věcí a jevů života, v ozvláštnění slovní zásoby, které vychází z vývojových změn této zásoby. Tvoří nová pojmenování okazionální, např. mědvědíšek pro význam ‚mourovatá kočka‘. Dále má mnoho slov přejatých zvl. z němčiny, např. generačně omezené armička ‚chudáček‘, fana ‚prapor‘, dosud živé senkrovna ‚žumpa‘, z maďarštiny bantovat se ‚prohledávat kapsy‘, z jidiš […]
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, zda je věta (viz níže) napsána správně, protože jde o věnování do knihy a nerada bych tam měla chybu. Bohužel jsem z žádné knihy ani internetové jazykové příručky nepochopila, kde se čárka před spojkou a píše a kde ne. Dále na konci věty si nejsem jista, zda ještě nepatří čárka za slovo počteníčko nebo za přeje. Zde uvádím celou větu: Milá Rosálko a milý Ájo, s touto […]
Anotace na stránkách České televize: Škola, základ života nebo život, základ školy? Potřebuje společnost vzdělání nebo dělání? Jak se liší vědomosti od znalostí? Je vzdělání zboží? A proč lidé uprostřed informační smršti hloupnou? Sledujte Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Společnost (ne)vzdělanosti. Pozvání přijali: Tomáš Halík – teolog a sociolog Irena Eibenová – středoškolská pedagožka Vladimíra Dvořáková – předsedkyně Akreditační komise Daniel Münich – ekonom CERGE-EI Stanislav Komárek – biolog a […]
Když rakouský filozof, literární kritik, esejista a vysokoškolský pedagog Konrad Paul Liessmann vydal v roce 2006 svou Teorii nevzdělanosti, rozčeřil vody evropského vysokého školství pilně realizujícího Boloňský proces jasně znějícím kritickým hlasem, jenž poukazoval na některé důsledky tohoto „reformačního“ procesu: masifikaci vzdělání, v jejímž důsledku akademická pracoviště produkují otitulované polovzdělance a nevzdělance, tržní systém definující studenta jako klienta a univerzity reformované a řízené jako podniky, z nichž mizí to nejcennější — opravdové vzdělávání. Do stejných vod míří i svou novinkou […]
Na sklonku léta spatřila péčí badatelského týmu AV ČR světlo světa mohutná, dvoutisícistránková publikace V obecném zájmu, která se věnuje české literární cenzuře. Říjnový HOST na tuto událost svým způsobem navazuje, protože svým tématem učinil cenzuru „na východ, na západ i na jih od literatury české“. Právník a překladatel Martin Vavřina zkoumá fenomén libri prohibiti v USA od poslední čtvrtiny 19. století po současnost. Velikému tomu tam dubisku a tomu, jak se […]
