„Při pátrání po původu a užívání tohoto slova jsme narazili na zajímavou skutečnost. Ačkoliv pamětníci uvádějí, že se toto slovo řadilo u nás zvláště v minulém režimu, tj. v šedesátých až osmdesátých letech 20. století, k nejfrekventovanějším a ve významu absurdní situace, poměry nebo jednání jej užívali i ti, kteří od Franze Kafky nikdy nic nepřečetli, nebylo dlouho slovníkově zpracováno. I to je příznačné pro jeho charakter. Symbolizovalo totiž něco, […]
Článek ZDE. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 69, 2008. Další články o kodifikaci ZDE.
Novinářka a cestovatelka Tereza Šimůnková se v článku věnovaném pražskému vystoupení harvardského profesora Michaela Sandela zmínila i o svých středoškolských studiích na gymnáziu v pražských Bohnicích v raných devadesátých letech. Jako dovětek uvádíme dva texty vzniknuvší tamtéž v téže době, ilustrující, jak inspirativní může být dialog podnětných myšlenek, učitele a žáka. Zuzana Hronová: Platon – Machos / Vladislav Dudák: Jak učit Platona na gymnáziu? Další text Vladislava Dudáka ZDE.
„Už na střední mě zajímalo, jak to dělají v Americe. Myslím americký způsob výuky. Jakože učitel je partner v dialogu, ne dráb, co žákům zahušťuje mozek zbytečnými poznatky. Oni se vlastně naši učitelé k nám takhle jednosměrně nikdy nechovali, na hodinách vládla živá komunikace a dost z toho, co mě naučili, jsem později skutečně využila. Ale ono se to tak hezky poslouchalo, partner v dialogu, protože to vonělo Západem, stejně jako individualismus a trh a privatizace a mastné (v […]
Podnětný článek, publikovaný v cyklu Úvod do praktické sociologie v Salonu (kulturní příloze deníku Právo). Mj. ale také ukazuje, že inkluzi sociálně znevýhodněných dětí do běžného školství nelze řešit tím, že se primárně sociální problém přenese na bedra škol.
Zásluhou Mgr. Veroniky Krejčí z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vznikly webové stránky pro tamější studenty ČJL se zaměřením na první stupeň ZŠ. Materiály zde zveřejňované by ovšem mohly být zajímavé i pro další zájemce, proto uvádíme podrobnější informace a odkaz. „Primárním cílem bylo vytvořit studentům platformu ke sdílení materiálů vytvořených v rámci předmětu Didaktika mateřského jazyka a dalších informací, v kterých by se jakožto budoucí […]
V současnosti se dost mluví o tom, že jsou dnešní děti jiné než dříve. Je to pravda, nebo se o těchto věcech jen více mluví? Měli bychom rozdělit dvě „věci“ – a to je pokrok a vývoj. Vývoj je proces, nedá se zastavit. Pokrok je vývoj směrem, který očekáváme, plánujme. Když se podíváte na problematiku školství, třeba pohledu učitelů na žáky, pak při srovnání roku 1997 a 2015 rozdíly jsou. Obdobné […]
Jen Lien-kche (Yan Lianke), mistr fantaskní satiry, se narodil roku 1958 v odlehlé vesnici v nejlidnatější čínské provincii Che-nan. Jeho rodiště mu bylo nevyčerpatelným zdrojem literární inspirace po celý jeho život, přestože již léta žije a tvoří v Pekingu. Je autorem množství pozoruhodných románů, povídek a esejů, nevšedních svým obsahem i stylem. V průběhu své literární kariéry posbíral Jen Lien-kche několik prestižních ocenění, nejvýznamnější čínskou Lu Sünovu a Lao Šeho […]
Doba plýtvá silnými slovy. Poslední měsíce kolem nás lítá tolik fašounů, kremlobotů, dobroserů a vlastizrádců, že se člověk bojí vyjít do parku, aby ho některá z těch příšer nepokousala. Třeba nácek. Zdánlivě je to každý, kdo odporuje imigraci. Nadužíváním silných slov ale zrušíme jejich sílu. Je třeba mluvit přesně. Takže kdo je a není nácek? Publikováno v Salonu, kulturní příloze Práva, a na www.novinky.cz, ZDE.
