Propadání je k ničemu. Nepřináší žádný prospěch. Nikomu. A vůbec to nesouvisí se známkováním, protože to je – jak se říká – jiný příběh. Na jinou úvahu. Kompletní text zde. Anketa Učitelského profesního sdružení ZDE.  

Jeden ze zásadních textů vztahujících se ke kodifikaci: Martin Beneš, Martin Prošek, Kamila Smejkalová: Kodifikace a její role v současné společnosti. In ULIČNÝ O.; SCHNEIDEROVÁ S. (ed.). Studie k moderní mluvnici češtiny 2. Komunikační situace a styl. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 15-24

S loňským školním rokem se jedna ze sekund Gymnázia Ústavní rozloučila slohovou prací se zadáním „Škola (či její část) – popis a/nebo líčení“. Jednám ze sympatických textů probouzíme z letního spánku příslušnou rubriku a věříme, že se vbrzku začne plnit čerstvými žákovskými počiny. Jaké to může být Za školou vylíčila Veronika Krejcárková.

„Víte, jak se těšily na školu Děti z Bullerbynu a proč dávala Pipi Dlouhá punčocha za příklad školy v Argentině? Pamatujete si, jak se jmenoval šprt v Bylo nás pět nebo co mohl dostat Tom Sawyer za deset žlutých lístečků? A jak to dopadlo s Velnerem, žákem neblahým?“ Další zábavně-popularizační test Zuzany Hronové na Aktuálně.cz.

Učitelské profesní sdružení bude nadále pravidelně přinášet stručný souhrn dění v oblasti školství a vzdělávání zaměřený na oblasti, jež samo ve své činnosti akcentuje. Text dostupný na stránkách UPS nebo v příloze.

Aktualizace z 31. 8. 2016: Doplňujeme odkazy na články s podobnou tematikou (viz níže). Dříve se děti neměly tak dobře jako dnes, zato si svých rodičů více vážily. Proč? My jsme jako král bez šatů. Dříve dítě vidělo tátu nejenom v okamžiku, kdy se rozčílil a dal mu pár facek, ale i v řadě pozitivních momentů. Vidělo, že táta něco umí a dokáže, vidělo ho v určité pozitivní roli. Švec […]

Upozorňujeme na zajímavé texty bloggera, který se často razantně vyhraňuje proti médii dnes upřednostňovaným představám o proměnách školství a vzdělávání; zde a zde. Maturitní téma zde.

Aktualizace 30. 8. 2016 – dopis paní A. Šabatové, veřejné ochránkyně práv, členům Učitelského profesního sdružení „Znáte slovo prank? Termínem prank označujeme žert, šprým, zpravidla situaci, ve které vybranou oběť něčím vytočíme, situaci zachytíme mobilním telefonem a nahrajeme na internet. Terčem pranků se stávají jednotlivci, ale také skupiny obětí, které se – zpravidla neúmyslně stávají oběťmi více či méně krutých žertíčků. Jedno z českých rádii se rozhodlo motivovat žáky základních a středních škol […]

„Menšiny v konzervě“ mi vždycky přišly podezřelé. Češi v Banátu či krajané v Americe, kteří si i ve třetí generaci umějí zapnout kroj, ačkoli „ve staré vlasti“ byl naposledy jejich děda. Lidi to rozněžňuje, ale já nechápu proč. V čem je ten půvab lpění na něčem, co už dávno není moje? Výstavu Jana Krčmáře Favoriten v pražském Rakouském kulturním centru věnovanou zmizelé české čtvrti ve Vídni proto čtu tak, že kroj nekroj každá, i sebevětší menšina se, […]