Cílem webináře je představit volně dostupné zdroje informací o současné podobě češtiny, tzv. jazykové korpusy. Korpusem zpravidla myslíme pečlivě sestavenou databázi autentických textů, v níž lze snadno hledat konkrétní slova, fráze i např. nejčastější slovní druhy či typická slovní spojení v různých typech textu. Pro češtinu existuje mnoho typů korpusů, které pokrývají nejrůznější oblasti jazyka: jazyk publicistiky, beletrie, odborné literatury, ale i mluvený spontánní jazyk, který vychází z autentických rozhovorů mezi rodilými mluvčími, […]
Dovoluji si vyhlásit anketu na téma nejnevyslovitelnější jméno české, moravské nebo slezské obce na území České republiky. Můj favorit: Hřiměždice (obec u Příbrami). Jako lingvista podpořím svůj názor takto:1) Souhláska „h“ je guturála (souhláska hrdelní), zatímco souhláska „ř“ je alveorála (souhláska předodásňová); jsou tedy od sebe artikulačně silně vzdálené.2) Česká souhláska „ř“ je notoricky známa jako Nečechem nevyslovitelná. Není to tak úplně pravda, ale rozhodně se liší od polského, kašubského […]
Svět literatury je recenzovaný odborný časopis, který vychází od roku 1991 s periodicitou dvou čísel ročně a je vydáván na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je určen české akademické obci s mezinárodním přesahem, články jsou publikovány česky a mají anglický abstrakt a klíčová slova. V redakční radě působí přední literární vědci z českých i zahraničních institucí. Kompozici časopisu tvoří vědecké studie o literatuře a kultuře soustředěné v tematických blocích, dále oddíly Přehledy a materiály a Recenze věnované literárněvědným […]
„Josef Jedlička se narodil v roce 1927 v Praze. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy emigroval do Mnichova, kde působil mimo jiné v rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Zemřel v prosinci 1990 v německém Augsburgu. Jeho umělecké literární dílo, ač rozsahem nevelké, má pro českou literaturu zásadní význam. Například podle Miroslava Zelinského Jedlička „napsal jedno z nejpronikavějších a zároveň nejnemilosrdnějších svědectví o prvních letech budování socialismu v naší zemi“ (Zelinský 1994). Josef Jedlička svým debutem Kde život náš je v půli […]
Soubor textů a studií připravený okruhem odpůrců novověkého původu textů pro Českou společností rukopisnou, přináší oba rukopisy v originálním znění, Rukopis zelenohorský pak i v novočeském převodu Jakuba Žytka. Kapitoly o estetice a jazykovědě Rukopisů napsala Dana Mentzlová, roli historie a historiků ve vztahu k Rukopisům se věnoval Jiří Urban. Další části, věnované zejména sporům o Rukopisy, jsou dílem Karla Nesměráka. RKZ dosud nepoznané Přehled literatury o RKZ Výstava ke […]
A tak jsem měla možnost potkat nadšené mladé i starší učitelky, které se snaží vzdělávání podat dětem hravou formou, přistupují k dětem s respektem, ale dávají jim i potřebné mantinely. A poznala jsem i pár učitelek (nejen starších) uvláčených léty ve školství, které působily spíš znuděně, odtažitě a dojmem, že už by to nejraději měly za sebou (a ano, byly to i učitelky z alternativních či soukromých škol, ne jenom ty ze „státních“). Nutno říct, že párkrát jsem se […]
Z rozhovoru se sorabistou Radkem Čermákem v Literárních novinách: Historicky měla na lužickosrbskou literaturu velký vliv česká literatura. V menších žánrech to platilo až do šedesátých let dvacátého století, kdy se překládaly například texty Jiřího Suchého nebo Miloslava Švandrlíka. Jak je to dneska? Je tam ještě nějaká spojnice? Vždycky se něco najde. Ze současných autorů vidím silnou inspiraci u básníka Tima Meškanka. Víme, že Lužičtí Srbové (a Němci z téhož […]
V rámci mezinárodního projektu Učme se číst, čtením se učme jsme ve Střední škole DUKE Náhorní vytvořili vědomostní karetní hru s tématem literární Prahy. Na kvízových otázkách pracovali – pod vedením spisovatelů a pedagogů – žáci naší a partnerské školy. Inspiraci a informace mohli čerpat jak z doporučené četby, tak z naučných vycházek po Praze, které jsme pro ně připravili. Za největší klad zapojení žáků do samotné přípravy hry považujeme […]
Ve své odpovědi K. Lippmannovi jsem vysvětlil, jaké problémy s sebou nese tematické pojetí výuky literatury a maturitní zkoušky a uvedl, proč je princip současné ústní zkoušky (její literární části) vhodnější a proč je v souladu s RVP. Doplňuji nyní svůj článek vyjádřením k námitkám V. Valíkové uvedeným v komentářích k mému textu přetištěnému na webu pedagogicke.info. K námitkám se vyjadřuji ve volném pořadí. Článek ZDE.
