Po prvním díle přehledu pohádkových, autorských a obrázkových knih následuje druhá část s prozaickými tituly, které již od počátku nového století charakterizují proměny způsobů vyprávění, tematických okruhů a rozšíření věkové hranice čtenářů. (Vstupní text.)
Článek byl publikován v časopise Ústavu pro jazyk český AV Korpus- gramatika – axiologie 09/2014. „Cílem tohoto příspěvku je všimnout si na syntaktické rovině procesu adverbializace výrazu v záporné větě jako jaktěživo neměl názor (SYN), ve které výraz jaktěživo ve tvaru neutra, jenž vznikl morfologickou adverbializací, má význam ‘nikdy‘; v predikátu je ovšem tvar maskulina, ruší se tedy u výrazu jaktěživo jeho shoda se subjektem v rodě. Vedle toho ovšem […]
Z úvodu: Život Ezopův (1557) Svazek č. 33 nazvaný Třikrát rozprávky o jednom hrdinovi vyšel v České knižnici roku 2003 (s vročením 2004). Editor Jaroslav Kolár do něj kromě Života Ezopova ( zařadil rovněž soubory vyprávění o Ejlenšpigelovi (Enšpíglovi) a Palečkovi. Pro první Seminář ČK věnovaný tomuto svazku vybíráme Život Ezopův, neboť se pyšní nejstarší tradicí a v českém kontextu stojí na předělu mezi středověkou a raně novověkou podobou literatury. Je ukázkou toho, jak do českého písemnictví vstupovaly […]
Na některé starší blogy Dominika Dvořáka jsme na tomto webu již upozornili, tentokrát vybíráme další z nich – je nadčasový i (znovu) aktuální zároveň. Přetiskujeme jeho druhou část, kompletní text je dostupný na webu společnosti EDUin. A ještě Bělohradský (1991): „Přednášel jsem kdysi na semináři pro učitele dětí, odsouzených k dlouhým pobytům v nemocnici. Do dneška si vzpomínám na otázku, kterou mi jeden z posluchačů položil: Učím na oddělení dětské leukémie, většina mých […]
Inspirováno Charlesem Bukowským a psáno mírně v jeho stylu. Pro starší a pokročilé. K poslechu ZDE.
To je nám nějak smutno. Dny se v půli utnou, mžouráme rozespale do noci, láska se ve svících nerozžehla, nacpaná břicha prázdnem slehla, a je po Vánocích. Básní ze sbírky Krajina nad parapetem (2008) připomínáme osobnost režiséra a básníka Jana Borny. Ukázky z Bornových veršů jsme spolu s (knižně nakonec nepublikovaným) doslovem Arnošta Goldflama zveřejnili v březnu 2013, jako jeden z prvních příspěvků Asociace češtinářů (tehdy Asociace středoškolských češtinářů).
„Opakovaně je nutno podléhat dojmu, že nejde o nic, aby bylo možno následně pocítit, že je daleko do ničeho. Je to paradoxní ‚povinnost‘ Wernischovy básně (a možná i celé poezie obecně): má-li za něco stát, pak musí mít vždy možnost vypadat, že nestojí za nic. Má-li v sobě skrývat hluboké citové pohnutí, důležitý myšlenkový postřeh, překvapivý vhled do podoby světa, musí mít zároveň možnost být čtena jako samoúčelnost, rozmarný nesmysl bez opodstatnění. Ukrývá-li každá banalita nějaký […]
V dopisech několika našich čtenářů se opakuje dotaz na výraz záškoláctví. Jde jim jednak o to, zda je to slovo spisovné, jednak o to, je-li vhodné jako odborný název. Naši čtenáři se s ním setkali v přípisech školských úřadů; označuje se jím skutečnost, že někteří žáci úmyslně zanedbávají vyučování, nechodí do školy. Je zajímavé, že tazatelům je zřetelný význam tohoto slova, ale přesto se nad ním pozastavují v odborném textu jako nad slovem […]
Dotaz:Narazil jsem na zajímavý problém – zahraniční studenti se mě ptají na skloňování typu čtvery noviny, a nedokážu uspokojivě odpovědět.Pan P. K. Odpověď ASČ:Internetová jazyková příručka, kterou vždy doporučujeme pozornosti tazatelů, protože řeší 95 % běžných jazykových dotazů, zde poskytuje pouze základní poučení o číslovkách tohoto typu, a to ZDE. Neuvádí však jejich skloňování. Proto bude naše odpověď podrobnější. Čtvery je číslovka souborová (dříve se řadily tyto číslovky mezi druhové).Číslovky souborové […]