Na jeden z článků Evy Klíčové reagovali dva vysokoškolští učitelé – Ondřej Hník (Pedagogická fakulta UK v Praze) a Jan Slavík (Pedagogická fakulta ZČU v Plzni); publikováno ZDE. V Salonu z 19. listopadu se Eva Klíčová opět zamyslela nad osudy české literatury. Tentokrát pod názvem Negramotní Einsteini přicházejí, jímž je předznamenán kritický pohled autorky na […]

Literární kritička Eva Klíčová píše pro Salon (literární a kulturní přílohu Práva) cyklus článků o současné literatuře. Čtvrtou část nazvala Negramotní Einsteini přicházejí. Věnuje se v něm zejména středoškolské výuce a maturitní zkoušce, přičemž obojí nahlíží velmi kriticky.  Článek ZDE. První část cyklu nazvaná Kudy z devadesátek? ZDE, druhá část – Konec dějin – ZDE, […]

Kulturní noviny zveřejnily dopis Lubomíry Moudré, v němž se autorka na základě svých zkušeností se speciálním a základním školstvím kriticky vyjadřuje k dnes silově prosazovanému pojetí inkluze. V dopise se mj. uvádí: Znám dobře současný trend inkluze. Je zde snaha integrovat všechny do hlavního proudu, aby nebyli nijak diskriminováni. Takové opatření však může uplatňovat jen ten, kdo má […]

„V tomto příspěvku navazuji na originální nápad Miloše Hoznauera, aby se praktikující češtináři vyznali ze svých čtenářských lásek a uvedli (s příslušným komentářem) deset povídek, které je při jejich setkávání s literaturou nejvíce oslovily. Které v jejich duši zanechaly tak hlubokou brázdu, že si je stále znovu připomínají. Které je inspirují k tomu, aby tento čtenářský zážitek předávali svým žákům.‟ […]

Ze stránek Ústavu pro českou literaturu AV ČR: Osa avantgardní Prahy „Krása nového umění je z tohoto světa,“ psal v manifestu „Umění dnes a zítra“ Karel Teige. Praha dvacátých let pro mladé umělce totiž nebyla „jen“ městem, ve kterém studovali a těžko sháněli zaměstnání, ale inspirativním prostorem, v němž intenzivně žili. V jazykově a národnostně […]

Z archivu: Nemělo by zapadnout… Není důležité, jakou hodnotu má maturitní vysvědčení – to je jen cár papíru –, podstatné je samotné vzdělání studenta. Máte po přečtení výše uvedeného souvětí dojem, že vyšlo z pera některého z médii protežovaných tuzemských vzdělávacích „expertů‟? Nejste daleko od pravdy, je parafrází frází, s nimiž se na stránkách vzdělávacích […]

Čas věnovaný školnímu vyučování je ohraničený. Nemám tím na mysli jen pracovní dobu učitelů, předepsané hodinové dotace jednotlivých předmětů a úhrn vyučovací doby během školního roku. Stejně tak je ohraničená mozková kapacita dětí, doba, po kterou jsou schopny udržet koncentraci, pozornost, doba, kterou mohou trávit učením – ve škole či doma. Škodlivá a mylná (bohužel […]

Sdružení učitelů českého jazyka a literatury vydalo Prohlášení k záměru centrálně hodnotit slohové práce a adresovalo ho „ministryni školství, poslankyním a poslancům“ (pravděpodobně členům Poslanecké sněmovny; ZDE). Vzhledem k tomu, že je v něm téma podáno místy velmi zkresleně, považovalo vedení Asociace středoškolských češtinářů za nutné na tuto skutečnost upozornit. Stanovisko ASČ ZDE.

Opět se diskutuje o seznamu literárních děl, autorů, literárních žánrů, směrů a hnutí a v souvislosti s tím o výuce literatury a češtiny vůbec. Padají slova o „čiré nemravnosti‟ či „pozitivistickém odbornictví‟, připomíná se myšlenka Karla Kosíka o rovnomocném dialogu rozumu technického, morálního a poetického. Téhle myšlenky se čerstvě, snad jen několik hodin po pařížských […]