KRÁL: Je to obryně Stáňa, umí výborně vařit, dělala by ti obrovské knedlíky. JASOŇ: A španělské ptáky. KRÁL: U ní bys měl domov jako klícku – u ní bys měl domov jako klec. OBR: A ona mě chce? KRÁL: Chce tě Koloději, měli byste spolu malé obříky. Nejen cimrmanologové si dokázali vyhrát se zdrobnělinami; připomeňme […]
„A na závěr několik zvědavých „proč“ pro vedení ČT art: Proč je takový problém vytvořit civilní, věcný a profesionální pořad o literatuře? Proč nemůže být obsah vyvážený — v ose literárních druhů a žánrů, v ose minulost—přítomnost a také ve smyslu literárního centra a periferie? A proč ho vlastně nemůže dělat někdo, kdo literatuře rozumí? Nešlo by také ve studiu trochu rozsvítit? Nebo je […]
Článek se zabývá hlavně na základě studia dokumentárních textů českých spisovatelů, kteří se narodili od roku 1920, jejich názory na diskontinuitní a kontinuitní vývoj češtiny a podrobněji na současnou češtinu spisovnou, a to ve vztahu k původu spisovatelů z Moravy a Čech, ke školnímu vyučování češtiny, k pravopisným reformám, k jazykové kultuře a k češtině […]
Článek byl publikován v časopise Naše řeč, 2006, č. 4. Dostupné ZDE. O kodifikaci ZDE.
Vzhledem k tomu, že MŠMT už delší čas v otázce kariérního systému nerespektuje závažné kritické připomínky, přetiskujeme stať z r. . Autoři se k ní vyslovili k předchozímu ministerskému návrhu, jehož základ ovšem do nového návrhu přešel. Plně sdílíme myšlenku kritiků, že základním principem gradace profesionality by měla být kvalita učitelovy práce se žáky ve třídě. […]
„Základní princip geocachingu spočívá v hledání ukrytých schránek, které se nazývají geocache, též cache (v češtině keš i keška), jejichž zeměpisné souřadnice jsou uloženy v systému WGS 84. Po objevení keše si hráči na speciální internetové stránce mezi sebou sdělují různé informace či zážitky při hledání schránky. Člověk zabývající se geocachingem bývá označován slovem geocacher, česky geokačer […]
Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 2006/2; ZDE. O kodifikaci dále ZDE.
„Knihy se adaptují jako dramata, rozhlasové hry nebo i komiksy – a také, inu, jako knihy. Je to odvážné, anebo spíš zvrácené, vzít knihu od známého autora a říct si: Co kdybych ji sám napsal znovu a… lépe? Zásadní otázka, která nad touto formou adaptace poletuje, zní: Jakou novou, ať už obsahovou, nebo formální, hodnotu takový přepis přinese? Kontroverzi […]
