Dotaz:V poslední době v médiích poměrně často slyším/čtu slovo trasování ve spojení trasování kontaktů/lidí, s nimiž přišli nakažení do styku apod. Používají ho takto i vedoucí činitelé krizového štábu, vláda, ministři, hygieničky aj. Myslím si, že nejde o správné použití tohoto slova, neboť jeho význam je hlavně „vytyčení / vyznačení trasy“. V prve uvedeném spojení bych použil raději např. dohledání / zmapování / zpětné vysledování / vystopování. Výraz trasování v tomto […]

Maturanti Gymnázia a Střední odborné školy v Rýmařově jezdí na začátku září pravidelně do Prahy na několikadenní poznávací exkurzi. Její součástí jsou i návštěvy kulturních institucí – muzeí, výstavních síní a divadel. Aby byl poznávací efekt multiplikován a didakticky využit, dostali letošní maturanti za úkol napsat recenzi libovolného divadelního představení. Adéla Lileková z oktávy se tohoto nelehkého úkolu zhostila na výbornou a přivedla na svět kultivovaný text, reflektující většinu složek […]

„Patrik Ouředník nahlíží na problematiku překládání jak očima překladatele, tak spisovatele. O svých zkušenostech v této oblasti i o životě mezi dvěma jazyky, češtinou a francouzštinou, vypráví v korespondenčním rozhovoru.“ Rozhovor připravený Magdou de Bruin Hüblovou na webu iLiteratura.cz. (V závěru najdete odkazy na příspěvky věnované dalším překladatelským osobnostem.) K překládání viz též ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE či ZDE.

Josef Soukal je kromě několika řad čítanek a učebnic literatury pro různé druhy škol také autorem dvou knih básní pro děti – Vendelín a Josefína (2016) a Jdou dva sloni pod jabloní (2017). Jeho prvotinu přivítal nestor dětské poezie Jiří Žáček takto: „Vždycky mě mile překvapí, když seriózní literární badatelé, učitelé, teoretici, zabývající se literaturou v sobě objeví básnický nerv a dokážou sami sobě i svým bližním, že umějí napsat […]

„V názorech na státní maturitu se obecně můžeme rozcházet, dovolujeme si však tvrdit, že podoba maturitní zkoušky z cizího jazyka, jež vycházela z mezinárodně prověřeného modelu cambridgeských zkoušek, dávala velmi dobrý smysl. Prověřovala nabyté znalosti a dovednosti v širokém spektru úloh a témat, stanovovala určitý minimální standard, zavedla jednotný způsob hodnocení a umožňovala rámcové srovnání výsledků mezi školami. Nová podoba maturity, jež mj. ústní zkoušku z cizího jazyka svěřuje do kompetence škol, nic z tohoto nezaručuje.“ Otevřený dopis ZDE […]

„Česká republika je kvůli historickému vývoji ve dvacátém století etnicky výrazně homogenní společností. Proto u nás i ty největší národnostní menšiny čítají „pouze“ několik desítek tisíc členů. K té vietnamské se počítá něco přes šedesát tisíc lidí, jakkoli reálná čísla mohou být mnohem vyšší. Z historických důvodů toho o českých Vietnamcích ale víme málo. Když tedy před jedenácti roky získala Literární cenu Knižního klubu osmnáctiletá Vietnamka Lan Pham Thi s […]

Předprázdninový rozhovor s Jiřím Trávníčkem v rámci cyklu podcastů Akademie věd ČR Věda na doma.

České vydání posledního románu Milana Kundery Slavnost bezvýznamnosti a další kunderovské aktuality už zdá se definitivně přehlušily „válku“ o knihu Jana Nováka Kundera: Český život a doba (ukázka viz např. ZDE). Kunderovské dění pozorně mapoval Petr Nagy na svém webu Literární poustevna v Půlnočních novinách, počínaje vydáním z 19. 6. K ohlasům Novákovy knihy doplňujeme ještě blogy Jany Knitlové a Vladimíra Justa (pět částí).

„Kamarád mě po tréninku karate pozval do restaurace. Řekl jsem mu, že alkohol nepiju, tak jsem si objednal čaj. Servírka mi ho přinesla v porcelánu a na talířku, ale polila mi přitom bundu.“ Zdánlivě obyčejná historka. Řekli byste, že není psaná česky? Přitom ani jedno z podstatných jmen, která obsahuje, není domácího původu. Slovo kamarád pochází ze Španělska, trénink je počeštělý přepis stejného anglického slova, karate coby japonský sport mluví […]