Dotaz:Chtěla bych Vás požádat o radu. Nemůžeme se s kolegyní shodnout na určení doplňku. Jedná se o tyto věty:a) Choval se jako malé dítě. – Domnívala jsem se, že v tomto spojení je jako dítě doplňkem, kolegyně nabízí variantu příslovečného určení způsobu.b) Bil se jako lev. Jednotka zaútočila jako jeden muž.Paní L. J. Odpověď ASČ:Doplněk je větný člen, který má dvojí závislost: rozvíjí zároveň skladební podstatné jméno (nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno) a sloveso […]

Vojtěch Landa (1981) je rodák z Moravské Třebové. Spisovatel, scenárista a režisér, který v současné době pracuje v sociálních službách – konkrétně v charitě pro bezdomovce v pražských Holešovicích. Pro rozhlasový magazín Zelný rynk načetl výběr ze svého povídkového cyklu Homeless tales – příběhy bezdomovectví, který začal psát a publikovat na Facebooku inspirován svými novými zkušenostmi.

Kategorie: Články

Ze sloupku publikovaného v Salonu, literární příloze Práva: „Triumfální dráha umělé inteligence testuje, co je člověk. Postupně díky ní zjistíme, co všechno je v nás strojové, formalizovatelné a programovatelné. Možná toho bude víc, než bychom řekli. A pak, budeme-li mít štěstí, odkryjeme opak. Jádro lidství. Tu nepředvídatelnou, tvůrčí, rebelantskou část, která občas vymyslí ohromující drzý nesmysl a změní jím svět. Vždycky jsem měl podezření, že Bůh se schovává v chybách, […]

Ze závěru studie, publikované v časopise Česká literatura, č. 6/2013: Souhlasíme se závěrem Jiřího Opelíka, že Olbrachtův přístup k překladům z románů Thomase Manna byl nebývale aktivní a autor jeho dílo tvůrčím způsobem včlenil do své tvorby. Překladům můžeme ve shodě s Opelíkem přisoudit roli katalyzátoru, díky němuž se uspíšila kvalitativní proměna Olbrachtova díla, započatá na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Ivan Olbracht adaptoval vybrané rysy Mannovy poetiky […]

Z dokumentu: Strategické cíle souhrnně aneb jakou podporu by každé dítě, žák, rodič, učitel a škola měli mít:každé dítě bez znalosti češtiny projde bezodkladně INTENZIVNÍ VÝUKOU ČDJ (v MŠ, ZŠ i SŠ),každé dítě s nedostatečnou znalostí češtiny má další dlouhodobou podporu ve výuce ČDJ i podporu rozvoje akademického jazyka v běžné výuce,každé dítě s nedostatečnou znalostí češtiny prochází pravidelně jazykovou diagnostikou, na jejímž základě jsou nastaveny parametry podpory,způsob výuky a […]

„Kategorií posesivity rozumíme předjazykové, obsahové[2] přivlastňování nebo přivlastnění objektů především osobám.[3] Kategorie posesivity takto vymezená je vázána na vztah vlastníka (majitele, posesora) a vlastnictví (majetku), jde tedy o elementární společenský vztah.[4] Sekundárně se přivlastňuje také zvířatům (živočichům) a neživým objektům, např. při jejich personifikaci v pohádkách (bajkách), srov. ježkova chýžka, mravenečkův med, liščina bouda, sluncův palác apod. Posesorem bývá i právnická osoba, např. univerzita.“ Článek byl publikován v časopise Slovo a slovesnost, roč. 46, č. 1

Ze studie, publikované v časopise Česká literatura, 2/2014: I když připouštíme v plné míře mravní závadnost Sabinova konfidentství, šlo nepochybně o činnost probíhající v rámci zákona a žádoucí pro stát. Jen státní soudy také směly vynášet tresty, kdežto opoziční „národní soud“, jak byl později tento orgán titulován v tisku, si zjevně podobnou pravomoc osoboval neprávem. Pro představitele české kultury bylo ovšem nemožné žádat legální cestou policii, aby je zbavila dohledu […]

Kategorie: Sabina Karel

Je frontální výuka opravdu zastaralá a takové zlo, jak píší čeští novináři a tvrdí tzv. pedagogičtí progresivisté? Je badatelsky orientovaná výuka jedinou správnou cestou? Má učitel ustoupit do pozadí vyučovacího procesu? Jak vypadá výuka v jedné obyčejné škole v Anglii? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších zajímavých informací přináší rozhovor Jitky Polanské s Pavlem Bobkem, absolventem politologie na FF UK a německo-rakouských studií na FSV UK, který v roce […]

Dotaz:Obracím se na Vás s žádostí o radu. Učím na základní škole prvním rokem a nejsem si jistá, jakým způsobem učit rozdíl mezi číslovkou a příslovcem málo, mnoho.V příloze přikládám fotografii vysvětlení v učebnici: ve spojení s nepočitatelným předmětem je to podle učebnice příslovce (málo času), ve spojení s počitatelným předmětem je to číslovka (málo slov).Toto pojetí se mi nezdá. Já jsem měla vždy za to, že je to přesně […]

Kategorie: Články