Kategorií posesivity rozumíme předjazykové, obsahové[2] přivlastňování nebo přivlastnění objektů především osobám.[3] Kategorie posesivity takto vymezená je vázána na vztah vlastníka (majitele, posesora) a vlastnictví (majetku), jde tedy o elementární společenský vztah.[4] Sekundárně se přivlastňuje také zvířatům (živočichům) a neživým objektům, např. při jejich personifikaci v pohádkách (bajkách), srov. ježkova chýžkamravenečkův medliščina boudasluncův palác apod. Posesorem bývá i právnická osoba, např. univerzita.“

Článek byl publikován v časopise Slovo a slovesnost, roč. 46, č. 1

Zanechat odpověď