Dotaz:Jsem účasten diskuze na téma „Praktické využití znalosti určování druhů vět vedlejších“. Dcera je žákyní 7. tř. ZŠ, tuto látku aktuálně probírají, ale já nejsem schopen nalézt argumenty k praktickému využití znalosti určování druhů vět vedlejších.Dcera se mě ptá: „K čemu to je? K čemu nám to bude?“ Praktickým příkladům při výuce přikládám velký význam a na dotaz dcery neznám odpověď.Zatím vítězí dojem, že toto učivo je použitelné jen pro vědecká […]

Ze závěru studie publikované v časopise Česká literatura č. 4, 2018: Ofélie  v  prostoru  poezie  Vladimíra  Holana  zalidněné  různými  velikány  světového umění zaujímá zvláštní postavení. Rozhodně není v čele tohoto panteonu, spíše skromně postává opodál. Avšak v rámci ženských postav Holanem zpracovávaných jí rozhodně čelní pozice náleží. Její tragický osud, jak jej vylíčil William Shakespeare, v Holanově obrazotvornosti dává vyrůst se celým trsům mikropříběhů odkazujícím jak k Holanově poezii samotné, […]

Východiskem interpretační studie „Masky touhy“ je román Michala Ajvaze Cesta na jih, v argumentaci je však výrazně přihlíženo k celé autorově dosavadní beletristické a teoretické tvorbě, neboť spjatost jak mezi jednotlivými beletristickými texty, tak mezi nimi a texty teoretickými je zde velmi těsná a evidentní. Studie nejprve problematizuje přiřazování tvorby Michala Ajvaze k postmodernismu, které se děje — stejně jako v případě dalších „nálepek“, které jsou či byly Ajvazově tvorbě […]

Dotaz:Obracím se na Vás s dotazem na zajímavý případ použití či nepoužití čárky ve větě. Věta pochází z inzerátu na byt: Pokoj směřuje do vnitrobloku, takže fajn klídek na učení(,) a je vybaven (postel, stůl, židle a dvě skříně).Není sporu, že věta není postavena ideálně, mě nicméně zajímá, patří-li čárka ve stávající větě na označenou pozici, nebo ne (nebo je řešení ambivalentní) a proč tomu tak je. Většinou jsem si […]

Básníci a spisovatelé! Nechte si svou radost! Nechci slyšet o vaší bolesti. Co je mi do vašich papírových utrpení, když nemohu ani zaskřípat zuby pro bolest a sevřít pěstě pro slabost? Půl století čekám od vás osvobozující slovo. Půl století sleduji výkladní skříně, v nichž pestře blýskají se vaše knihy v křiklavých obálkách, abych v nich našel tu, která mi rozuzlí věčné tajemství života a smrti. Do kolébky vám bůh dal jiskru svého božství, abyste zvěstovali lidem Spasitele. Máte nám říci, kdy se […]

„Česká vláda spustila na konci minulého roku tzv. očkovací kampaň. V půlminutovém šotu využila recitace úryvku z básně Jiřího Wolkera Jitřní píseň. Nekompetentní je vláda jistě při řešení mnohem vážnějších úkolů, bohužel selhává i u triviálnějších opatření. V kampani totiž nedokáže ani krátkou básničku podat bez chyb.“ Více ZDE. i-kanon

Záznam diskuse, v níž vystoupil mj. Jiří Kostečka, člen ASČ, a shrnující doprovodný článek najdete ZDE.

Dotaz:Dlouho si lámu hlavu nad určitým jevem. Pokud mám větu Je lepší nejíst sladkosti, podmět je infinitiv nejíst, přísudek se sponou pak je lepší. Ale nejsem si jistá, jak určit podstatné jméno sladkosti. Rozvíjí totiž pouze slovo nejíst, které je zde ve funkci podmětu. Řekla bych, že se jedná o předmět, ale předmět nerozvíjí podmět. Jak tedy mám slovo sladkosti určit? O doplněk se podle mého nejedná.Paní K. J. Odpověď […]

Z článku na webu České televize: Gymnázium V současnosti se tak nazývá typ střední školy. Pokud by se tento název přeložil doslovně, šlo by ale o školu pro naháče. Původ slova se odvozuje taktéž z řečiny, od slova gymnasion, což znamená cvičiště – a to zase vychází od slova gymnos neboli nahý. Chlapci totiž tehdy na cvičištích sportovali zásadně nazí. Etymologická procházka po škole