Z recenze Martina Lišky na webu iLiteratura: „Jeden z finalistů letošní Německé knižní ceny zaujme nejen válečnou tematikou a zajímavostmi ze světa včel. Paralely s fungováním včelího společenství dávají příběhu o odvěké lidské touze o životě ve svobodě nový rozměr. (…) Winterbienen čtenáře zavádí do posledních měsíců druhé světové války. Egidius Arimond je osaměle žijící obyvatel zmíněného městečka Kall, ležícího nedaleko hranice s Belgií. Výraz „osaměle žijící“ je ovšem platný, jen pokud máme na mysli lidskou […]
21.12.2021VYŠLA NAŠE ŘEČ 5/2021V poslední letošní Naší řeči zaměřil hostující editor Marek Nekula pozornost na češtinu ve světě. Šest studií mapuje různé aspekty vývoje a současného stavu češtiny a jejího užívání v americkém Texasu, Rusku, Chorvatsku, Paraguayi a německém Bavorsku. Doplňuje je recenze knihy Češina na Volyni, zpráva o loňských bohemistických disertacích a vzpomínka na členku odborné rady Naší řeči Radoslavu Kvapilovou Brabcovou. Celý obsah čísla najdete zde.Zobrazit více 17.12.2021ŽIVA: ŠUMAVA NEBOLI GABRÉTA – POHOŘÍ KOZOROŽCŮ A HUSTÝCH LESŮPřed 30 lety […]
V první den r. 2009 zesnul spisovatel Johannes Mario Simmel. Málokdo ví, že byl vynikajícím lingvistou a autorem několika odborných lingvistických prací (velmi se zajímal např. o práce česko-kanadského lingvisty Lubomíra Doležala). Částečně rovněž rozuměl česky. Vzpomínkový biografický text Vášnivý pacifista Johanes Mario Simmel autorka publikovala v Literárních novinách v r. 2019. Verze v PDF.
Z nekrologu germanisty a bohemisty Romana Kopřivy: „Světlo umírá jenom příchodem ještě většího světla, ještě většího, většího světla.“ Na tento verš Otokara Březiny jsem si nemohl nevzpomenout při odchodu zesnulého, brněnského psychologa, psychoterapeuta a překladatele, těsně před letošními Vánocemi. Citoval jej snad nejen jako ctitel básníkova díla a člen Společnosti Otokara Březiny, ale zjevně i jako krédo vlastního života a práce. Se symbolickou tečkou v adventním čase, kdy světla začíná v tmách […]
„Před sto třiceti lety zemřel člověk, kterému se říká prokletý básník. Jemu by se ale takové označení nelíbilo a čtením článku, který na někoho takového vzpomíná, by se neobtěžoval. Měl by na práci něco smysluplnějšího, třeba projet si slovíčka z hindštiny nebo stát se odborníkem v nějakém obskurním oboru, který by mohl vykonávat tisíce kilometrů daleko.“ Adam El Chaar: Prokletý cestovatel Arthur Rimbaud Arthur Rimbaud: Mé bohémství, Ma bohême – úvod Rudolfa Matyse […]
Z autorova blogu na Aktuálně.cz: Program Fialovy vlády v oblasti školství a vzdělávání je dost ambiciózní, řekněme rovnou, že v plné míře nerealizovatelný. Důvody spatřuji v jeho ekonomické náročnosti, v ignorování některých problémů i v nízké kompetentnosti řízení. (…) Na závěr: Úspěšnost vlády v oblasti školství a vzdělávání závisí na tom, zda dokáže zapojit do své agendy odborníky s odpovídajícím profesním a lidským renomé a dobré učitele se schopností systémového myšlení (a současně eliminovat neseriózní lobby), a hlavně rozhodovat […]
Z glosy na webu iliteratura.cz: Milé a milí, čtenářky a čtenáři. Vy velké a velcí, dospělákyně a dospěláci, i vy malí a malé, mrňousci a mrňouskyně. Také mám ráda spravedlnost a nelíbí se mi, když někdo zůstává stranou. Jen mě teď občas přepadá pocit, že pro všechnu tu ohleduplnost nedohlédneme k podstatě. Poslední dobou a posledním časem v televizi i rozhlase mnohá politička a mnohý politik, každá moderátorka a každý moderátor už zcela přirozeně oslovuje své posluchačky a posluchače, hosty a hostky velice […]
Přetiskujeme facebookový příspěvek literárního vědce Jana Wiendla. PROSINEC Fráňa Šrámek (ze sbírky Splav – poprvé vydána 1916; foto šumavského Želivského vrchu, na pozadí Plošina a Můstek, ze sedla mezi Hůreckým a Harantským lesem, Klenová, prosinec 2021) Po sněhu půjdu čistém, bílém, hru v srdci zvonkovou. Vánoční země je mým cílem. Až hvězdy vyplovou, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, až lesní půjdu tmou. Tu ztichnu tak, jak housle […]
Úvod studie v časopise Česká literatura (5/2020): Nacházíme se v digitální revoluci. Pouze nevíme, v které její fázi. Lze se však domnívat, že ne zcela na začátku (to bylo v osmdesátých letech minulého století), leč jistotu o jejím konci nemáme žádnou, jakkoli se už objevují koncepty, že to, co momentálně zažíváme, je již doba postdigitální (…). Jsme svědky úplné změny paradigmatu, nebo jen rozšíření pole? Je to pokračování multimediální epochy, […]
