Zuzana Kostićová, mayistka a religionistka, publikovala na své facebookové stránce zamyšlení, jež uvedla větami uvedenými v našem titulku. S autorčiným souhlasem příspěvek přetiskujeme: TLDR: současná akademická sféra je jazykově i diskursivně stále více uzavřená sama do sebe. U technických a přírodních věd to zřejmě tolik nevadí, ale u humanitních věd to může být vyloženě existenční záležitost. A je nezbytně třeba s tím něco udělat. Nechápejte mě špatně: věda je naprostý […]
Úvod článku na webu Host 7 dní online: V zemi indiánských letních táborů vychází současná literatura autorů a autorek z řad původních severoamerických národů. Co udělá s romantickými představami, které nám podsunul Karel May? A v čem je literatura původních Američanů a Američanek unikátní, když se zabývá nejen etnickou identitou, ale i dalšími palčivými tématy? (…) V závěru se autorka věnuje pojmenování Indián: Ještě drobná poznámka k používání výrazu Indián. Od momentu, kdy jsem si své kamarádce původem […]
Soubor starších článků věnovaných kodifikaci doplňujeme o tři novější texty: Luboš Veselý, Vojtěch Veselý: Nekodifikujme, raději popisujme a vysvětlujme normu a úzus. Pěstujme jazykovědu, nepěstěme jazyk Martin Beneš, Ondřej Dufek: Kodifikujme deskriptivně – a pěstujme tím jazykovědu! Reakce na článek Luboše a Vojtěcha Veselých Luboš Veselý, Vojtěch Veselý: K mimoběžné polemice M. Beneše a O. Dufka Kodifikujme deskriptivně
Z doprovodného článku k pořadu Souvislosti na webu Českého rozhlasu: Pokud však děti doma nemají žádný čtenářský vzor, i přesto si mohou cestu ke čtení najít mnoha jinými způsoby. Jedním takovým inspirátorem bývá škola. „Dělali jsme výzkumy a hovořili s dětmi, které neměly doma předčítání. Ukázalo se, že pokud se setkaly ve škole s nějakým inspirativním učitelem, který jim doporučil jisté knihy, tak se z nich stali také dobří a […]
Z autorova blogu na Seznam.cz: (…) Západní civilizace se dostala do momentu, kdy správně předpokládáme, že ženy by měly vydělávat stejně jako muži a že uklízet může doma kdokoli podle toho, jak se obyvatelé bytu či domu dohodnou, ale rozhodně bychom neměli automaticky předpokládat, že to bude žena. Na druhou stranu stereotypy jsou v našich hlavách zabudované příliš pevně a hluboko a „skrytý sexismus“ (stejně jako rasismus a další) počítačů hezky ukazuje, že to je […]
Anotace studie z časopisu Pedagogická orientace (r. 31, č. 4): Výzkumná studie popisuje čtení rodiče s dítětem předškolního věku. Cílem bylo zjistit, jaké interakční strategie používají rodiče při čtení příběhu, jaké možnosti rozvoje dítěte tyto strategie nabízí a jaké role v této interakci hraje dítě. Participanty výzkumu bylo 20 rodičů a jejich děti. Data byla získána pomocí přímého pozorování interakce a její zvukové nahrávky. Bylo identifikováno sedm interakčních strategií rodiče, […]
Aktualizace 27. 7. 2022: Po šesti letech se opětným publikováním výchozího příspěvku vracíme k tématu, jež nepřestává být aktuální, zejména pro školy. Nově doplňujeme odkaz na pozdější příspěvek Luboše Veselého a Vojtěcha Veselého. Tímto příspěvkem předznamenáváme přetištění článků a studií, jež jsou věnovány kodifikaci, popř. tématům s kodifikací volně souvisejícím. Zařadili jsme do něj texty publikované v posledním dvacetiletí. Naším cílem je zpřístupnit pohledy odborníků zájemcům z řad učitelů a […]
Soustředím se, či budu se soustředit? Z článku v časopise Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 3, s. 134-141: „Výše jsem prokázal, že způsob vytvoření slovesa soustředit (se) nijak neimplikuje jeho dokonavost, poněvadž při jeho vytváření došlo k připojení předpony sou-, jíž nelze přisoudit perfektivizační schopnost. To platí i pro dřívější období vývoje českého jazyka. Sloveso soustředit (se) nebylo a není – na rozdíl od prefigovaných sloves odvozených pomocí nedlouhé slovesné předpony[12] – vázáno, poutáno způsobem svého […]
Dotaz:Mám problém ohledně spojky než. Je-li to spojka (až na archaické výjimky) podřadicí, jak může připojovat několikanásobný (tj. souřadně spojený) větný člen, jak tvrdí ÚJČ?Příručka ÚJČ: „Věty, v nichž jsou spojkou než spojeny dva nerozvité přísudky nebo přísudky rozvité společným větným členem při stejném podmětu, lze chápat jako spojení složek několikanásobného přísudku a psát je bez čárky: Víc ležel než seděl, nebo jako souvětné spojení dvou vět a psát je […]
