„V den třicátého výročí osobního života dostal Voščev výpověď z malého mechanizačního podniku, kde si zajišťoval prostředky pro své bytí. V propouštěcím listu mu psali, že je odvolán z výroby v důsledku nárůstu své nevýkonnosti a zádumčivosti uprostřed všeobecného pracovního tempa.“ Takto se otevírá zásadní, vizionářské dílo ruské literatury, v němž autor – v návaznosti na svůj předchozí počin, román Čevengur – už na přelomu 20. a 30. let postihl […]
Z facebookových návratů k 21. srpnu 1968 jsme vybrali a do jednoho příspěvku spojujeme dva texty vznikající nezávisle na sobě. V prvním z nich bohemista Jan Wiendl připomíná tvorbu a pohnutý osud básníka, dramatika a překladatele Václava Renče, v druhém se germanista Roman Kopřiva znovu věnuje vztahu německého básníka Reinera Kunze k Česku, zejména k veršům Jana Skácela. Jan Wiendl o Václavu Renčovi; foto zde. Jan Wiendl: Psát okem na […]
(…) I rozprostírá se ticho za námi jako nezaseté pole. I rozprostírá se němota jako studny plné kamení. A možná, že to je právě ono – náš strach, naše bezvěrství, to vysvětluje prudké mlčení hořkých svědků, kteří to všechno viděli, jsou to oni, kdo má svědčit, zpěvem označit vrahy, hlasem naplnit právo. Musí se odehrávat setba půlnočního zvuku, musí se vytvářet přelud ranního zpěvu. Je to tak znepokojivé. Neboť je […]
Ze sloupku v časopise Vesmír: Čeština je krásná a bohatá, tvrdívá se v předmluvách zábavně-naučných knížek pro laickou veřejnost, v mediálních rozhovorech s nositeli národní kultury i v parlamentu. V čem tkví ono bohatství češtiny? Odhaduju, že jeho velkou část v myslích a emocích lidí tvoří vedle krásných slov hlavně přehršel vyjadřovacích prostředků umožňujících jemnou volbu pro nesčetné odstíny komunikačních situací. Je však každá distinkce automaticky přínosná? Čeština kdysi mívala dva neurčité slovesné tvary – vedle infinitivu (např. píti) i supinum […]
Z článku v časopise Naše řeč (2006/3): Jádro (centrum) současného souvětného systému se spojovacím výrazem co je popsáno ve všech českých skladbách. K. Svoboda se ve svém Souvětí (viz pozn. 4) na několika místech zabýval dosud nejpodrobněji strukturovaným souvětným systémem se spojovacím výrazem co. Z jeho výkladů můžeme vyvodit, že v tomto systému vedle centra, které představují vedlejší věty otázkové (srov. níže 1.1), je celá řada typů vět s co, které jsou na základě svých vlastností více či […]
Z článku na Seznamzpravy.cz: Z knihkupectví začaly rychle mizet různé, donedávna méně prodávané romány. Ukázalo se, že příčinou je BookTok – tiktoková scéna knižních influencerů. Ta vytváří nové bestsellery a výrazně mění způsob, jakým literaturu vnímáme. TikTok rozhodně není první sociální sítí, na které se objevili knižní influenceři. Před BookTokem už tu bylo BookTube a Bookstagram, a mnozí ještě máme v paměti plané morální paniky z toho, že youtubeři hodnotící knihy seberou práci literárním kritikům. Žádná sociální síť […]
Aktualizace 22. 8. 2022: Původní příspěvek, věnovaný moderně, doplňujeme o dva související materiály. Též připojujeme doplňkové materiály z různých dalších zdrojů. Jak je pro autorku příznačné, výukové materiály z jejích stránek využívají různé formy práce a jsou zaměřeny na činnost samotných žáků. Romantismus Realismus a naturalismus Moderna Semináře české knižnice: Máj Edgar Allan Poe: The Raven Honoré de Balzac: Gobseck Nikolaj Gogol: Revizor
Psáno pro Salon Práva: Goetha poprvé potkala, když jí byly dva. To ho ještě, na rozdíl od své tehdy sedmnáctileté matky, moc nezaujala. Když pak dorostla do sedmnácti ona, všechno bylo jinak. Před dvě stě lety – mezi roky 1821 a 1823 – dvaasedmdesátiletý kníže básníků zamilovaně tokal před mladičkou Ulrikou von Levetzow v Mariánských Lázních, vodil ji po kopcích, vyprávěl obsahy svých knih, nosil květiny a sbíral s ní kameny, které dodnes mají […]
Slovník války je antologie drobných příběhů vzniknuvších na základě monologů, jež byly zaznamenány v čase války na Ukrajině. Sestavuje ji Ostap Slyvynsky, ukrajinský básník, překladatel, literární kritik a viceprezident PEN klubu na Ukrajině. Uvádíme tři ukázky (v českém překladu), dále autorovo úvodní slovo a odkaz na rozhovor s ním. Slovník války: LÁSKA (Beata, Dorohusk, Polsko) „Pracuji ve škole. Jsem vdaná, ale uvnitř jsem cítila velikou prázdnotu. Když vás napadlo Rusko, […]
