Mecenáš Hlávka jednoho večera Mecenáš Hlávka jednoho večera, jda do své kavárny na nábřeží, spatřil na rozvodněné jarní řece tonoucího rybáře. Starší již muž, vysláblý chladem, námahou a chudobou, zápasil marně s proudem, strháván i se svou převrženou loďkou blíž a blíže k hučícímu splavu. Přihlížející Pražané soudili, že zde, za touto hranicí, čeká nešťastníka jistá smrt. Mecenáš Hlávka však mocným rozmachem odstrčil několik škarohlídů, přistoupil k zábradlí, vyňal z […]

Žádná kapitola …slyšíš… …má oči přivyklý tmě…   Venku, z cesty, je slyšet klapání kopyt, jsou to děti, kdo vedou koně, koně přes město, včera jezdil na parkovišti velký žlutý buldozer, celý den, slyšíš celý den. Kdysi žili squatteři ve své oříši. Pojď na brko. Ta oříš byla vysoká socha, skoro věž, špalíček, socha slova. Z dálky to vypadalo jako Babylonská věž, ale kdo se odvážil blíž, ten spatřil sochu […]

Jamie Larson píše o vyčerpané Americe   Když bylo Ezekielovi kolem dvaceti, někdo ubodal jeho přítelkyni. Tahle událost a její vliv na životy Ezekiela a lidí kolem něj stojí na začátku všech povídek rukopisné sbírky Damage Done mladé americké autorky Jamie Larson (ke stažení v angličtině zde). V povídkách vystupují dívčini rodiče, její bratr, kamarádka, nebo dočasný milenec Tommy Sullivan, kterého jeho okolí z vraždy podezřívalo. Jamie Larson vypráví o násilí, drogách a […]

Michal Šanda napsal svoji dvanáctou knihu nazvanou Dopisy, která je stejně inteligentně vtipná jako jeho předchozí prózy postavené většinou na mystifikačním základě. Číst Dopisy je jako hrát bojovou hru s dějinami a současností české literatury, poznávat reálné postavy a souvislosti a s každou kapitolou cítit uspokojení nad tím, jak se ona bojová hra stává ve své složitosti skutečně řešitelným kvízem. Havlíček Borovský píše dopisy svému bratru Františkovi z Brixenu do […]

Na svých mystifikačních literárních toulkách fiktivními prostory prozaik Michal Šanda (1965) zavedl čtenáře poprvé mezi mississippské bluesmany (Blues 1890-1940, vyšlo 2000), podruhé do středočeské Stoklasné Lhoty (Obecní radní, 2001) a nyní – v závěrečném svazku volné trilogie – do Jižní Ameriky. Sudamerická romance tematizuje osídlování argentinského Gran Chaca: je básnivou kronikou, kterou v dubnu 1913 sepsal a fotografiemi doprovodil smyšlený český kolonista Bartolomeo Doubrava z Řakomi u Chudenic. Ústřední dějovou […]

Kecanice jsou svého druhu dokumentem, autentickou literaturou. Jde o texty, které se básníkovi narodily na rybách, v putyce, na nádraží, na fotbale, na houbách, na Matějské pouti anebo doma při kanastě: z náhle rozžehnuté situace, gesta nebo slovní srážky vznikla potřeba se rozehřát kecama, čili rozčeřit línou hladinou moře času historkou v co nejsurovějším stavu, snad dokonce vychrlenou krapet iracionálně, jak o tom svědčí minimum interpunkce a malá písmena na […]

Dílo Roberta Walsera (1878 – 1956) jsem začal poznávat prostřednictvím večerů, které pořádal překladatel jeho knih Radovan Charvát na přelomu listopadu a prosince roku 2006 v  pražských kavárnách a literárních klubech. Šlo o deset setkání, během nichž Radovan Charvát četl z  knihy Pomocník (překlad vyšel krátce předtím). V tu dobu také probíhala nádherná výstava v  Klementinu přibližující život tohoto švýcarského prozaika, „objeveného“ v polovině 70. let minulého století (u nás […]

Román Emila Hakla Pravidla směšného chování nepřehlédnutelně vyčnívá z české literatury roku 2010. Je to zřejmě nejlepší autorova knížka a lze snad říct, že je to i jedna z nejzajímavějších českých knížek po listopadu 89. V jednom novinovém rozhovoru, který se objevil krátce po vydání knihy, Hakl řekl: „Konstruovat děj mi připadá jalové, je toho všude plno. Jsou to lži. Detektivky, mystika, šifry všech možnejch mistrů a mágů – spotřební nuda. Mě zajímá […]

Červnové číslo HOSTa se nese ve znamení blížícího se času dovolených, a je proto mírně frivolní, dominantně se zaměřuje na vztah literatury a erotiky. Spouštěcím impulsem pro volbu tématu se stal komerční úspěch „mommy porn“ trilogie E. L. Jamesové, jejíž první díl nazvaný Padesát odstínů šedi můžete i v našich zeměpisných šířkách nalézt jak v knihovničkách dorostenek, tak jejich babiček. Téma otevírá „kulatý stůl o pornu pro mamky, subverzivitě sexuality a posouvání hranic […]