Z archivu: Nemělo by zapadnout… Není důležité, jakou hodnotu má maturitní vysvědčení – to je jen cár papíru –, podstatné je samotné vzdělání studenta. Máte po přečtení výše uvedeného souvětí dojem, že vyšlo z pera některého z médii protežovaných tuzemských vzdělávacích „expertů‟? Nejste daleko od pravdy, je parafrází frází, s nimiž se na stránkách vzdělávacích webů či obecně v článcích o školství setkáváme opakovaně. K jakému vzdělání ovšem takovýto přístup […]

Čas věnovaný školnímu vyučování je ohraničený. Nemám tím na mysli jen pracovní dobu učitelů, předepsané hodinové dotace jednotlivých předmětů a úhrn vyučovací doby během školního roku. Stejně tak je ohraničená mozková kapacita dětí, doba, po kterou jsou schopny udržet koncentraci, pozornost, doba, kterou mohou trávit učením – ve škole či doma. Škodlivá a mylná (bohužel ale častá) je představa, že tuto kapacitu můžeme neustále nafukovat. Vždyť nepomáhá ani využití moderních […]

Sdružení učitelů českého jazyka a literatury vydalo Prohlášení k záměru centrálně hodnotit slohové práce a adresovalo ho „ministryni školství, poslankyním a poslancům“ (pravděpodobně členům Poslanecké sněmovny; ZDE). Vzhledem k tomu, že je v něm téma podáno místy velmi zkresleně, považovalo vedení Asociace středoškolských češtinářů za nutné na tuto skutečnost upozornit. Stanovisko ASČ ZDE.

Příspěvek ZDE. Časopis Tvar ZDE.

Z archivu: Tentokrát k tématu, jež je v obecné podobě bohužel stále aktuálnější. Tomáš Vítek Cesta panny a cesta kurvy: ke kořenům antické xenofobie Řekové – podobně jako ostatní národy ve starověku – pohlíželi na cizince jen málo přátelským způsobem. Cizince vcelku automaticky považovali za výlupky veškerého zla a zkaženosti a za skutečnou nebo alespoň potencionální hrozbu, která byla našinci sama o sobě přirozeně nepřátelská a usilující o jeho zmar. Dokonce i v dobách míru, kdy se cizinci na přechodnou […]

Editorial a obsah posledního čísla Dobré adresy, „kulturně-společenského časopisu na internetu‟, č. 11, 2015 Naši milí, uprchlická krize se přelévá i do našich obýváků, a tak je načase ptát se, kdo je kdo. Kdo je náš, kdo je cizí. Kdo je cizí, ale chce být náš. Kdo je náš, ale chce být cizí. Kdo je napůl cizí, napůl náš, ale chce být úplně náš. A tak dále. Abyste se v […]

Slova jako templejt, gajdenc, skoup, tajmlajna nebo dedlajn už asi mnohým připadají jako normální součástí jazyka. K jejich plné akceptaci v českém jazyce povede dlouhá cesta. Nicméně je otázka, jestli není čas začít brát kancelářské neologismy jako vývojovou větěv češtiny. Převzato ze stránek HlídacíPes; celý článek ZDE.  

Opět se diskutuje o seznamu literárních děl, autorů, literárních žánrů, směrů a hnutí a v souvislosti s tím o výuce literatury a češtiny vůbec. Padají slova o „čiré nemravnosti‟ či „pozitivistickém odbornictví‟, připomíná se myšlenka Karla Kosíka o rovnomocném dialogu rozumu technického, morálního a poetického. Téhle myšlenky se čerstvě, snad jen několik hodin po pařížských útocích, zmocnil Ondřej Hausenblas a na stránkách EDUinu si s ní pohrál stejným způsobem jako […]

O inkluzi se dnes píše leckde a leccos. Předchozí měsíce ukázaly, že ministerský inkluzivní plán je přes všechny vynaložené prostředky zoufale nepřipravený a že jeho propagátoři se skutečné diskusi vyhýbají, přičemž na věcné připomínky odpovídají nicneříkajícími proklamacemi. Bohužel, silou prosazované a doslova se svazáckou ideologickou zaslepeností propagované pojetí inkluze se zdá být nezastavitelné. Příčinou je mj. dezinformování veřejnosti ze strany nejrůznějších kvaziexpertů a – dvakrát bohužel – nezájem části škol […]