Měsíčník pro světovou literaturu Plav přinesl letos například číslo věnované populární a brakové literatuře středověku. V úvodníku Kristýny Králové se mj. píše: „Základní uvedení do tématu populární literatury starověku a středověku poskytuje rozhovor s Nicolou McDonaldovou a Slavicou Rankovićovou, v němž se mimo jiné dozvíme, jakými fascinujícími a šokujícími tématy se publikum snažily zaujmout středověké anglické romance. O charakteristických znacích, jež stará populární literatura sdílí s tou novodobou, se lze dočíst v eseji Jiřího Starého. V ní se také […]

„Pan profesor dbal na dvě věci: aby studentům nabídl dostatek konzultačních hodin a aby je nijak nezatížil finančně. Po osmdesátce býval větší část roku ve Všenorech, kde měl dům se zahradou, a konzultace tam poskytoval v kteroukoli denní dobu. Napadlo ho, že by studenti ušetřili jízdné a zároveň udělali něco pro své zdraví, kdyby za ním jezdili na kole. Od té doby se nikdo neodvážil přiznat, že přijel vlakem. Kolo bylo možno vzít do […]

Kulturní noviny zveřejnily dopis Lubomíry Moudré, v němž se autorka na základě svých zkušeností se speciálním a základním školstvím kriticky vyjadřuje k dnes silově prosazovanému pojetí inkluze. V dopise se mj. uvádí: Znám dobře současný trend inkluze. Je zde snaha integrovat všechny do hlavního proudu, aby nebyli nijak diskriminováni. Takové opatření však může uplatňovat jen ten, kdo má do speciální pedagogiky pouze povrchní vhled. Vždyť právě tím, že postižení jsou vychováváni a vzděláváni […]

Literární kritička Eva Klíčová píše pro Salon (literární a kulturní přílohu Práva) cyklus článků o současné literatuře. Třetí část nazvala Druhé patro. Věnuje se zde autorům, kteří se primárně nezaměřují na podněty modernismu a stylistické náročnosti, ale současně nesklouzávají k braku. Článek ZDE. První část cyklu nazvaná Kudy z devadesátek? ZDE, druhá část – Konec dějin – ZDE. Rozhovor s Evou Klíčovou ZDE.

Dotaz: Moje neteř by se ráda dozvěděla, jak psát slovo bitýští / bitýšští. S jedním š, nebo se dvěma? Paní G. Š. Odpověď ASČ: Zdvojené souhlásky, resp. souhláskové shluky vůbec bývají při osvojování pravopisu (i spisovné výslovnosti) naší mateřštiny skutečným oříškem. Zapeklité je zejména (ne)zdvojování písmena n. Některá jména (podstatná i přídavná) totiž odvozujeme příponami -ík, -ý (-á, -é), -í, -ový atp., nikoli příponami -ník, -ný, -ní,*-nový. Pokud se v kořeni či kmeni dotyčného slova vyskytuje hláska n, […]

„V tomto příspěvku navazuji na originální nápad Miloše Hoznauera, aby se praktikující češtináři vyznali ze svých čtenářských lásek a uvedli (s příslušným komentářem) deset povídek, které je při jejich setkávání s literaturou nejvíce oslovily. Které v jejich duši zanechaly tak hlubokou brázdu, že si je stále znovu připomínají. Které je inspirují k tomu, aby tento čtenářský zážitek předávali svým žákům.‟ Takto Jiří Kostečka uvedl svých Deset povídek, které zatřesou duší v časopise Český jazyk a literatura (č. […]

Podmanivá, jazykově a stylově vytříbená vyprávění moderního čínského spisovatele Šen Cchung-wena (1902–1988) se dotýkají univerzálních otázek života a smrti, lásky a nenávisti, stálosti a změny. Příběhy utkané ze vzpomínek a snů, mýtů a reality nabízejí výhled do odlehlých, bájemi opředených končin jižní Číny. Šen Cchung-wen patří mezi nejvýznamnější čínské spisovatele dvacátého století. Inspirován malebnou přírodou, svébytnou kulturou a pohnutými dějinami odlehlých oblastí národnostně pestré jihočínské provincie Chu-nan, vypráví poutavé příběhy, […]

Biblio, vycházející jako samostatná příloha Literárních novin a Lidových novin, ve svém zářijovém čísle přineslo rozhovor s Karolínou Voňkovou, jež vede nakladatelství Lipník a pořádá přehlídku malých nakladatelů Knihex (o prosincovém Knihexu ZDE). Rozhovor ZDE.

Ze stránek Ústavu pro českou literaturu AV ČR: Osa avantgardní Prahy „Krása nového umění je z tohoto světa,“ psal v manifestu „Umění dnes a zítra“ Karel Teige. Praha dvacátých let pro mladé umělce totiž nebyla „jen“ městem, ve kterém studovali a těžko sháněli zaměstnání, ale inspirativním prostorem, v němž intenzivně žili. V jazykově a národnostně bipolární Praze se Národní třída, lemovaná kavárnami, nočními bary, galeriemi, knihkupectvími i redakcemi novin a […]