Když se řekne Franz Kafka, lidem se vybaví slavný literát, možná až zprofanovaná ikona Prahy, morous s podlomeným zdravím, jenž seděl v pojišťovně, nebo doma u psaní. Kafka byl přitom fyzicky zdatný veslař a plavec, milovník wellness pobytů, cestování, dlouhých túr. Kdyby předčasně nezemřel na tuberkulózu, vysnil si, že by odešel se svou láskou do Palestiny. Chtěli si tam otevřít restauraci, ve které by dělal číšníka. Takového Franze Kafku chtějí […]
„Už sám fakt, že se literární kánon stává předmětem metaliterárních a metaliterárněvědných úvah, že je často zpochybňován a interpretován jako sporný jev, ba dokonce vykládán jako násilí na čtenářích i badatelích, naznačuje, nakolik se v poslední době proměnilo naše myšlení o literatuře a komunikační rámce, za nichž se toto myšlení realizuje. Zdá se dokonce, že jsme byli – alespoň my starší – přímými účastníky proměny tak zásadní, že nám to umožňuje stav […]
Na jeden z článků Evy Klíčové reagovali dva vysokoškolští učitelé – Ondřej Hník (Pedagogická fakulta UK v Praze) a Jan Slavík (Pedagogická fakulta ZČU v Plzni); publikováno ZDE. V Salonu z 19. listopadu se Eva Klíčová opět zamyslela nad osudy české literatury. Tentokrát pod názvem Negramotní Einsteini přicházejí, jímž je předznamenán kritický pohled autorky na šance literatury (a v širších souvislostech i hlubší intelektuální práce s textem) uplatnit se v […]
Literární kritička Eva Klíčová píše pro Salon (literární a kulturní přílohu Práva) cyklus článků o současné literatuře. Čtvrtou část nazvala Negramotní Einsteini přicházejí. Věnuje se v něm zejména středoškolské výuce a maturitní zkoušce, přičemž obojí nahlíží velmi kriticky. Článek ZDE. První část cyklu nazvaná Kudy z devadesátek? ZDE, druhá část – Konec dějin – ZDE, třetí část – Druhé patro – ZDE. Rozhovor s Evou Klíčovou ZDE.
Měsíčník pro světovou literaturu Plav přinesl letos například číslo věnované populární a brakové literatuře středověku. V úvodníku Kristýny Králové se mj. píše: „Základní uvedení do tématu populární literatury starověku a středověku poskytuje rozhovor s Nicolou McDonaldovou a Slavicou Rankovićovou, v němž se mimo jiné dozvíme, jakými fascinujícími a šokujícími tématy se publikum snažily zaujmout středověké anglické romance. O charakteristických znacích, jež stará populární literatura sdílí s tou novodobou, se lze dočíst v eseji Jiřího Starého. V ní se také […]
„Pan profesor dbal na dvě věci: aby studentům nabídl dostatek konzultačních hodin a aby je nijak nezatížil finančně. Po osmdesátce býval větší část roku ve Všenorech, kde měl dům se zahradou, a konzultace tam poskytoval v kteroukoli denní dobu. Napadlo ho, že by studenti ušetřili jízdné a zároveň udělali něco pro své zdraví, kdyby za ním jezdili na kole. Od té doby se nikdo neodvážil přiznat, že přijel vlakem. Kolo bylo možno vzít do […]
Kulturní noviny zveřejnily dopis Lubomíry Moudré, v němž se autorka na základě svých zkušeností se speciálním a základním školstvím kriticky vyjadřuje k dnes silově prosazovanému pojetí inkluze. V dopise se mj. uvádí: Znám dobře současný trend inkluze. Je zde snaha integrovat všechny do hlavního proudu, aby nebyli nijak diskriminováni. Takové opatření však může uplatňovat jen ten, kdo má do speciální pedagogiky pouze povrchní vhled. Vždyť právě tím, že postižení jsou vychováváni a vzděláváni […]
Literární kritička Eva Klíčová píše pro Salon (literární a kulturní přílohu Práva) cyklus článků o současné literatuře. Třetí část nazvala Druhé patro. Věnuje se zde autorům, kteří se primárně nezaměřují na podněty modernismu a stylistické náročnosti, ale současně nesklouzávají k braku. Článek ZDE. První část cyklu nazvaná Kudy z devadesátek? ZDE, druhá část – Konec dějin – ZDE. Rozhovor s Evou Klíčovou ZDE.
Dotaz: Moje neteř by se ráda dozvěděla, jak psát slovo bitýští / bitýšští. S jedním š, nebo se dvěma? Paní G. Š. Odpověď ASČ: Zdvojené souhlásky, resp. souhláskové shluky vůbec bývají při osvojování pravopisu (i spisovné výslovnosti) naší mateřštiny skutečným oříškem. Zapeklité je zejména (ne)zdvojování písmena n. Některá jména (podstatná i přídavná) totiž odvozujeme příponami -ík, -ý (-á, -é), -í, -ový atp., nikoli příponami -ník, -ný, -ní,*-nový. Pokud se v kořeni či kmeni dotyčného slova vyskytuje hláska n, […]
