Dotaz: Na tohle mi asi žádný odborník hned tak neodpoví, patrně není dána žádná konvence…Prosím jak dle Vás řešit problematiku smajlíků?Jak psát kombinací smajlíků a interpunkce – správné pořadí jak uvnitř věty, tak na konci věty… a může dokonce smajlík suplovat interpunkci? Doufám, že ne. 🙂 Já osobně preferuji pravopis, tj. prvně řeším interpunkci a pak teprve vložím smajlíka. Příklad uvnitř věty: Petr  mi řekl, že jsem to udělal dost hloupě, 🙂  protože vzápětí se dřevo sesypalo). Příklad na konci věty: A tak Vám tedy gratuluji. 🙂 Takhle to dělám já… J Pan J. D. Odpověď ASČ: Tenhle jev skutečně neřeší žádná norma; a konvence bychom asi taky hledali dost nesnadno – z čeho taky bychom je čerpali? Ze soukromé korespondence? Z jazykového hlediska by snad bylo možno hledat nějaké analogie v interpunkčních pravidlech: např. existují pravidla pro pořadí „tečka – závorka“, resp. „závorka – tečka“, ale emotikony nejsou interpunkční znaménka, nic […]

„Druhým stejně tragikomickým paradoxem je skutečnost, že školská poradenská zařízení, která od 1. září 2016 budou mít jediné a rozhodující slovo při přidělování finančních částek žákům se SVP, nemají v polovině srpna sebemenší tušení, kdy bude k dispozici elektronický formulář zprávy a doporučení obsahující „cenu“ jednotlivých podpůrných opatření a v podstatě nemají ani tušení, jak tyto finanční prostředky školám budou přidělovat. To je nesporně naprosto skandální situace. Stejně skandální je […]

„Plakáty měly promlouvat k mládeži, aby četla. Za tím účelem schválil SKIP knihovníků ČR hned několik plakátů. Zrůdnost celého projektu je ale zřejmá každému, kdo plakáty viděl a vybrané knihy četl. Nejenže obálka knihy na plakátech nemá s obsahem vůbec nic společného, ale naopak celé dílo světového autora ponižuje na úroveň braku. Pokud by to vymyslela reklamní agentura na prodej jogurtů, mávl bych rukou. Ty mají tvorbu zrůdností v popisu […]

Z archivu časopisu Naše řeč (1994, č. 3): Středem našeho zájmu bude adherentně expresivní slovní zásoba s intenzifikační funkcí. Jedním z určujících procesů ve vývoji této skupiny expresiv je neustálá aktualizace již existujících, lexikalizovaných, expresivních výrazů novými, silnějšími (např. výraz hlupák může být zaměněn výrazy blbec, idiot, debil, imbecil atd.). Tak se nezřídka stává, že se mluvčí z důvodů aktualizace postupně uchylují k těm jednotkám slovní zásoby, které se stále […]

„Obsáhlá kolektivní práce V souřadnicích mnohosti navazuje na publikaci V souřadnicích volnosti nejen svým titulem, ale též časovou následností svého záběru: zatímco první Souřadnice usilovaly zmapovat nestabilní a těžko přehledný literární terén polistopadové dekády, recenzovaná kniha se o totéž snaží v případě tuzemské beletrie prvního desetiletí tohoto milénia. Obě knihy se také vyznačují prakticky stejným rozvržením: po vstupní části, rekapitulující institucionální kontext literární, resp. divadelní kultury sledovaného období (stručně jsou představována […]

Sedmdesátá léta byla pro Mertovu tvorbu stěžejním obdobím hrubnutí hlasu, cizelování výrazu a odpoutávání se od mladických beatnicko-hippie stylizací. Renesanční muž Merta, architekt a filmař, jenž předtím stopem projezdil Evropu, našel svůj výraz v písních, které nevyrůstaly zdaleka jen z folkáčského povědomí o dylanovsko-donovanovském základu. „Měl jsem ambici skladatelů vážné hudby,“ píše Merta v bookletu Podkrovních pásků, „písničku jsem bral jako plnohodnotný výraz doby, která každý pokus o velké formy kontrolovala, zakazovala a ničila.“ Já se ale nemohu zbavit […]

„Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě. Ukázal to podle The New York Times průzkum Nadace Billa a Melindy Gatesových. Knihoven je tu více než základních škol. Na 1971 lidí připadá jedna. To je například desetkrát více než ve Spojených státech, kde je jedna knihovna na 19 583 lidí, píše list.“ Více viz ZDE. Dále ZDE a ZDE.

Žijí mezi námi. Mladí, hluční, plní energie a úsměvů. Za lidskou tváří se ovšem skrývají příšery. Neprozradí je jejich zvláštní úbory, na které už jsme si tupě zvykli, ani čím dál nápadnější účesy. Jejich mluva se však nepodobá žádné řeči užívané lidskými bytostmi. Potkáte-li je na ulici, pravděpodobně na vás svou mateřštinou nepromluví. To až doma, přilepeni vypálenýma očima k displeji, jim z útrob vycházejí nestvůrné, nečesky znějící zvuky. Ve virtuálním světě bitev a soubojů […]

Jde o periferní, ale nikoli bezvýznamnou slovotvornou skupinu vlastních jmen tvořených odvozováním nebo skládáním složky mající povahu obecného výrazu a složky, která je vlastním jménem. Jejich pravopisnou podobu neurčují Pravidla českého pravopisu explicitně, nýbrž jen uvedením reprezentativních příkladů v úvodní, obecné části (akademické vydání má v § 133 příklady Neslovan, Poločech, Poloněmec, školní vydání v § 111 první z uvedených příkladů — tedy nikoli složeninu); kromě toho se některé výrazy […]