„Nikde ani stopy po člověku. Jen vyšisovaná zeleň pralesa až k obzoru, který se doopravdy stáčí do kulata, jako na moři. Utopená, unešená. Vykláním se z plošiny na Tapírovi, nejvyšší pyramidě mayského světa, dvaasedmdesát metrů nad korunami stromů a dva dny cesty džunglí od nejbližší vesnice.“ Napsáno před pěti lety, ale trvale svižné, vtipné, poutavé. Více na www.novinky.cz.
Seriál článků o kodifikaci prozatím uzavíráme pohledem ze Slovenska – kapitolou z knihy Juraje Dolníka. Dolník, Juraj: Teória spisovného jazyka. Bratislava: Veda 2010.
Z rozhovoru s Tomášem Kaplanem Fojtíkem, správce facebookové skupiny Literární s(n)obi (E16.cz): Vrátím se trochu zpět. Řekl jste, že skladba čtených knih se proměnila. Dokázal byste říci jak konkrétně? Tak především se tu začínají prosazovat nové žánry, jako je třeba young adult. Ne, že by to bylo něco úplně nového, ale nikdy tento žánr nedominoval literatuře pro mládež jako teď. Pak tu jsou světové trendy. A tím nemyslím jen severské […]
Znovu uvádíme již dříve publikovaný článek – omlouváme se za nefunkční odkaz. Další z příspěvků vztahující se k tématu kodifikace. Publikováno v časopise Slovo a slovesnost, 75, 2014.
Po některých ne právě šťastných vyjádřeních bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český AV, čímž zdaleka nemyslíme jen situaci kolem odchodu z funkce, přináší rozhovor s Martinem Proškem, který nedávno nastoupil do ředitelské funkce, především zklidňující a pozitivní sdělení. Rozhovor se dotýká především obecnějších úkolů, jež by měl ústav řešit, mj. otázky kodifikace. Jednou z významných rolí ústavu je jazyková kodifikace, čili určování toho, co je a není přípustné ve spisovné […]
Je to už přes 110 let, co se narodil slavný český malíř dobrodružství, jehož báječné ilustrace k verneovkám v posledních letech reeditoval Albatros v rámci osmi tzv. verneffek (adaptací Ondřeje Neffa), edice Knihovna pro 21. století; jde o knihy Dvacet tisíc mil pod mořem, Patnáctiletý kapitán, Pět neděl v balonu, Tajuplný ostrov, Nový hrabě Monte Christo, Dva roky prázdnin, Zemí šelem a Děti kapitána Granta. Samo sebou se nejedná o […]
V poslední době stále častěji slýchám, že znalost není důležitá, že důležitá je schopnost najít. Že školy nemají nabiflovat, ale naučit používat vyhledávací nástroje. Považuju to za nebezpečné a hloupé. Neznalost nelze nahradit vyhledáváním. Tvořit můžete, pokud máte na čem stavět, co modifikovat. Když tvoříte, nemůžete ztrácet čas tím, že si základní znalosti vyhledáváte. A z ničeho nic nepovstane. Z neznalosti nevznikne nové dílo ani dobrá odvozenina díla stávajícího, protože […]
Americký zpěvák je pro mnohé fandy i kritiky symbolem šedesátých let. Jeho texty bývají kritikou oceňovány, někteří ho považují hlavně za básníka. Nobelovu cenu dostal podle poroty za „poetické novotvary, které vnesl do tradice amerického písničkářství”. (www.novinky.cz) Sara Daniusová ze švédské Královské akademie věd odůvodnila rozhodnutí poroty následovně: „Když se podíváte zpátky o pět tisíc let, objevíte Homéra a Sapfó. Psali poetické texty, které byly určené k přednesu. To samé platí o […]
Interjekce, jež jsou odrazem zvuků zvířat v jazyce, mají specifický hláskový sklad obdobný v jazycích i nepříbuzných. Mívají společný konsonantický, popř. vokalický element. Např. pro řečové vyjádření zvuku kohouta je ve všech uvažovaných jazycích souhláska k; ve většině jazyků se opakuje k třikrát, v některých dvakrát, jak jsme se pokusili doložit materiálem. Společný vokalický element je např. příznačný u zvuku sovy a kozy; pro zvuk sovy je charakteristický „temný“ vokál, […]
