Z doprovodného článku na webu České televize: Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se v současnosti rodí nová metoda, podle které by se mohly děti postupně učit vyjmenovaná slova. Nyní se s nimi žáci setkávají už na prvním stupni základních škol. Ačkoli některým z nich ani nerozumí a neznají jejich význam, musejí se všechna učit zpaměti. Diskusi, které se účastnil také didaktik českého jazyka Stanislav Štěpáník, přinesly Události komentáře České […]
Vážené kolegyně, vážení kolegové, obracím se na Vás s návrhem na založení nového, neformálního sdružení češtinářů a bohemistů. Bezprostředním podnětem je obava z toho, že o zásadních úpravách maturity z českého jazyka a literatury se opět rozhodne stylem „o nás bez nás“, ale v zásadě mi jde o věci s mnohem širší perspektivou a záběrem. Navrhuji tedy založit sdružení – pracovně jsem ho nazval Češtináři a bohemisté –, jehož členkami a členy by se mohli stát nejen […]
Ve facebookové skupině Český jazyk a literatura – nápady a inspirace se objevily zajímavé tipy ke slavné básni Tygr. Přinášíme souhrn z diskuse: William Blake: Tygr Tygře, tygře, žhavě žhneš, noc je kolem tebe les. Kdo vzal smrti její moc a dal ti strašnou souměrnost? V hloubi kde, kde v nebesích planul oheň očí tvých? Na čích perutích se vznese? Která ruka plamen snese? Který fortel, které ruce, utkaly tkáň […]
Příspěvek v novém čísle (1/2018) časopisu Studie z aplikované lingvistiky se zabývá různou formou psaní a lexikálně-sémantickými konotacemi čtyř jevů úzce spjatých s obdobím nacistické nadvlády nad českými zeměmi. Těmito jevy jsou Protektorát a Morava/protektorát Čechy a Morava, spáchat/provést atentát, sudety/pohraničí, Benešovy dekrety/ dekrety prezidenta republiky.
„V tomto příspěvku navazuji na originální nápad Miloše Hoznauera, aby se praktikující češtináři vyznali ze svých čtenářských lásek a uvedli (s příslušným komentářem) deset povídek, které je při jejich setkávání s literaturou nejvíce oslovily. Které v jejich duši zanechaly tak hlubokou brázdu, že si je stále znovu připomínají. Které je inspirují k tomu, aby tento čtenářský zážitek předávali svým žákům.‟ Takto Jiří Kostečka uvedl svých Deset povídek, které zatřesou duší v časopise Český jazyk a literatura (č. […]
Anglické gymnázium (English College in Prague) a Akademie věd ČR pořádají kolokvium: JAK UČIT LITERATURU NA STŘEDNÍ ŠKOLE VE 21. STOLETÍ? KDY: 24. října 2018 od 8:30 do 13:00 KDE: Anglické gymnázium, Sokolovská 320, Praha 9 Více ZDE.
Kolik současných českých básníků je známo širší veřejnosti? Existují vůbec takoví? Pokud ano, nebude mezi nimi chybět Petr Kukal, původně učitel, dnes ovšem (jak sám uvádí) v sedmnáctém zaměstnání, a (jak uvádějí jiní) „básník českého Twitteru“. Básník, jenž je „spontánní, přirozený“, ale současně do svých veršů vnáší „zkušenost tavenou v aforisticky laděné příběhy s pointou“ (R. Kopáč). Básník, na kterém je „sympatické, že se neschovává za postmoderní chytristiku: jen si nezadat. […]
Dotaz: V příručce ÚJČ jsem našla jako správnou (příkladovou) větu: „Domácí i hostující mužstvo byly rády (i bylo rádo), že zápas skončil remízou.“ Domnívám se však, že příčestí v plurálu by mělo znít „byla ráda (mužstva)“. Můžete mi, prosím, poradit, co je správně? Děkuji. Paní J. P. Odpověď ASČ: Třebaže odpověď na tento dotaz lze vyhledat v Pravidlech českého pravopisu (školní vydání) na str. 16, zveřejňujeme jej, neboť bývá dosti častý […]
Z archivu: Jsou to již čtyři roky, co se pokouším zjistit, jaká je moje adresa. V roce 2009 mne zarazilo, že se údaje v OP výrazně liší od mé adresy uvedené v katastru nemovitostí. Hodně dlouho mi trvalo, než jsem se dopátral, že každá z institucí sestavuje adresu podle svého předpisu. Obrat k lepšímu měl nastat od 1. 7. 2012, kdy byl, v souladu se zákonem č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o základních registrech, spuštěn […]
