Prvního tvora najdeme v erbovním klenotu české literatury – v Máchově poémě Máj – a zove se kulásec. Je to právě on, koho zve hrdliččin hlas ve třetím verši prvního zpěvu této skvostné básně, již nesčetné zástupy pedagogů vtloukají takřka století a půl do hlav žactva: „Hrdliččin zval kulásce hlas, / kde borový zaváněl háj“. Protože velký […]
Jak vyplynulo z analýzy jednotlivých pokusů o definici, z terminologického hlediska není možné antiutopii a dystopii zaměňovat, neboť se jedná o sice podobné, ale v některých aspektech zásadně odlišné žánry. Oba pojednávají o fikčních petrifikovaných světech, s tím rozdílem, že antiutopie jako starší žánr vede především dialog s utopií a snaží se zdůraznit nemožnost existence celoplošného utopického ráje. Dystopie též vykresluje podobný fikční svět, ale […]
V pražské Týnské literární kavárně proběhne v pátek 3. 5. 2019 od 18.30 hod. (nejen) literární podvečer: Svoji literární tvorbu představí Miriam Kubičková a Miloň Čepelka. Na klavír zahraje Tomáš Nevečeřal, obrázky vystaví Marie Hadererová; průvodní slovo Josef Soukal. Srdečně zveme všechny zájemce!
Před osmdesáti lety poprvé knižně vyšla Válka s Mloky (Fr. Borový; 1935-6 vycházela na pokračování v Lidových novinách). Antiutopie dávno již klasická (a bohužel často – i ve školních příručkách – opakovaně przněná psaním malého m nejen v názvu; týž problém potkává absolutno ve starším Čapkově díle téhož žánru). Dodnes připomínaná. Čerstvě Alexandrem Mitrofanovem v […]
Přebíráme z autorova profilu na FB: Následující text není neškoleným pirátským překladem úryvku z románu L’Ignorance. Je to pokus o poctu oslavenci, který se dožívá devadesátky. Text zveřejňuji výhradně ke studijním účelům: aby každý z mých studentů pochopil, co je nesnesitelná lehkost aprílových žertů. 31Jónas Hallgrímsson byl velkým romantickým básníkem a rovněž velkým bojovníkem za […]
Sviť, měsíčku, sviť, / ať mi šije nit. Luce, luce, lunula, / suant, suant filula. Sbírku balad Kytice z pověstí národních z pera Karla Jaromíra Erbena zná každý. Málokdo však ví, že existuje také její latinský překlad. Pořídil jej v 80. letech minulého století brněnský klasický filolog Jan Šprincl. Více ZDE. Recenze Evy Stehlíkové.
Wladyslaw Szpilman: Pianista Andrzej Bart: Továrna na mucholapky Bernard Schlink: Předčítač Pracovní listy připravila Monika Stehlíková.
Do poradny ASČ přicházejí i dotazy týkající se literatury a literární vědy. Jeden, který je možno využít s ohledem na blížící se termín maturit, zveřejňujeme. Dotaz:Chtěla bych se zeptat, jak charakterizovat vypravěče v Saint-Exupéryho knize Malý princ. Jedná se pouze o ich-formu, nebo se v knize střídá s er-formou? Jde mi o pasáže, v nichž […]
